Kchao Wej-Pchang, zakladatel Asociace tchajwanských obětí investic v Číně. (The Epoch Times)
Tato zpráva vyvolala řadu reakcí. Jedním z těch, kdo ji komentoval, byl Kchao Wej-Pchang, zakladatel Asociace tchajwanských obětí investic v Číně přednášející na kanadské univerzitě Montreal’s Vanier College, který poprvé přicestoval do Kanady v šedesátých letech minulého století.
„Ke Kanaďanům chovám pozitivní emoce, a proto cítím potřebu je varovat. Sám mám osobní zkušenosti s čínskou korupcí a jejími nekalými praktikami,“ uvedl Kchao.
Svou kariéru vystavěl v pozdních sedmdesátých letech minulého století jako chemický inženýr. Současně pomáhal se založením řady malých až středních podniků. Na začátku devadesátých let začalo být dle jeho názoru velmi těžké konkurovat produktům z pevninské Číny. Následkem toho se rozhodl do podnikání investovat půl milionu amerických dolarů a postavit továrnu na kuchyňské náčiní přímo v Číně. Cílem bylo prodávat výrobky z továrny na americkém trhu.
Kchaův tehdejší (čínský) generální ředitel si velmi dobře uvědomoval ziskovost jeho podnikání, a rozhodl se situace využít. Zfalšováním Kchaova podpisu získal řadu úvěrů, vůči nimž ručil majetkem Kchaovy továrny. Tyto úvěry a další aktiva využil k založení další továrny vyrábějící identické produkty.
Když se Kchao domáhal spravedlnosti skrze justiční systém, nedočkal se kýženého výsledku. Otec generálního ředitele zastával pozici náměstka ministra a využil svého vlivu a případ byl v tichosti uzavřen.
Dnes i po všech těch letech se případ nikam nepohnul a Kchao nedostal žádnou kompenzaci. Paradoxně jeho tehdejší generální ředitel dnes žije v Kanadě.
Kchao v rozhovoru s Epoch Times uvedl: „Podnikání v Číně je extrémně riskantní. Je to stejné jako procházet se po tenkém ledu.“
Asociace, kterou založil, pravidelně publikuje případy lidí, kteří byli během svého podnikání v Číně podvedeni, uvězněni či dokonce usmrceni.
Dle Kchaova názoru obdržel tchajwanský Úřad pro stížnosti na 28 000 obchodních případů k prozkoumání. Tyto podněty vzešly z řad podnikatelů, kteří byli nějakým způsobem poškozeni. Skutečné číslo je nicméně daleko vyšší, neboť existují lidé, kteří s ohledem na bezpečnost svých rodin v Číně či ze strachu žádnou stížnost nepodali.
„Je to paradoxní, neboť v této zemi, která není řízena zákonem, nemůže být zajištěna bezpečnost samotným čínským občanům, natož podnikům, které tam podnikají a mají sídlo mimo Čínu,“ dodal.
Tyto případy se podle Kchaa neomezují pouze na Tchajwanské podnikatele, ale existují po celé Číně. Poškozováni jsou také japonští a korejští podnikatelé. Detailní přehled Kchao zpracoval v publikaci nazvané Bunshun.
Kanadský právník Clive Ansley, který vedl svou praxi v Číně 14 let, prohlásil, že čínský právní systém je zkorumpovaný a řízený Čínskou komunistickou stranou. Během posledních let své právní praxe zjistil, že pro cizince je v Číně prakticky nemožné vyhrát jakýkoliv soudní spor.
Kanadská vláda v minulosti uspořádala veřejné fórum, ve kterém řada Kanaďanů vyjádřila své obavy a výzvy spojené s obchodováním s Čínou. Mezi konzultovaná témata patřil: nekonzistentní právní řád, skepse ohledně dostání slova či dopad smlouvy o volném obchodu na pokles pracovních míst.
Podobně nedávný průzkum americko-čínské obchodní rady ukazuje, že stále více amerických firem ztrácí svůj optimismus ohledně podnikatelského prostředí v Číně. Vliv na to má hlavně politika Pekingu vůči zahraničním společnostem, konkurence čínských společností, investiční bariéry či vynucování sdílení práv duševního vlastnictví s čínským spoluvlastníkem.
Dle Kchaa by se Kanaďané neměli zaměřovat jen na krátkodobé výhody, které tato dohoda představuje, ale přemýšlet v dlouhodobém měřítku.
Přeložil a upravil: Petr Matějček; Zdroj:
