CEFC patří mezi desítku největších čínských firem a investuje především do petrochemického průmyslu a finančních služeb, avšak i dalších odvětví. Velká část aktiv společnosti se však soustřeďuje na zámořských trzích. Společnost vloni například expandovala do Německa a ve spojení s investiční skupinou Rockaway koupila největší německou on-line cestovní agenturu AIDU a přední letenkový portál Fluege.de. V únoru 2017 získala CEFC také čtyřicetiletou koncesi na těžbu ropy v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.
Vypadá to však, že v posledních letech v České republice společnost investuje více, než v jiných zemích. V roce 2016 například převzala strojírenský a metalurgický podnik ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou spolu s jeho dceřinou společnost TS Plzeň a také získala podíl v největším internetovém prodejci dovolených v Česku Invia. Společnost také vlastní například pražské budovy Martinský palác, Florentinum či hotel Mandarin Oriental.
Zprávy o tom, že CEFC chce koupit TV Nova, ukazují na záměr čínské strany získat v ČR silný mediální vliv, v minulém roce koupila téměř poloviční podíl redakce časopisu Týden a také TV Barrandov. I když se letos CEFC rozhodla svůj podíl ve zmíněných médiích vrátit původnímu majiteli, je nákup TV Nova dost značným „tahem“ směrem k velkému vlivu na české mediální scéně.
Analýzy projektu, který spustila AMO, ukazují, že média, které v ČR ovládla Čína, informují o Číně výlučně pozitivně a absolutně nepokrývají celou řadu událostí, které mají zásadní vliv na čínskou politickou scénu, nemluvě o záplavě závažných lidskoprávních případů probíhajících v ČLR.
České nevládní organizace upozorňují čtenáře médií, že je obecná nutnost přistupovat kriticky k obsahu předávanému médii, a brát ohled na to, kdo dané médium vlastní. A to samozřejmě neplatí pouze u médií vlastněných CEFC.
Minulý týden k tomu ještě přibyla významná událost, která napovídá, že k realizaci svých záměrů používá CEFC nejspíš obří sumy peněz jako nástroj k ovlivňování lidí na klíčových postech v různých zemích.
Spojené státy kvůli podezření z rozsáhlého uplácení představitelů Čadu a Ugandy nedávno zadržely někdejšího vysokého hongkongského činitele Patricka Ho Čch'-pchinga, který nyní působí jako generální tajemník nevládního výboru China Energy Fund Committee (CEFC). Informoval portál listu South China Morning Post. Více zde...
Spolu s Ho Čch'-pchingem byl zadržen také bývalý senegalský ministr zahraničí Cheikh Gadio. Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že generální tajemník CEFC Ho Čch'-pching a Cheikh Gadio nabídli čadskému prezidentovi Idrissu Débymu úplatek ve výši dvou milionů dolarů (43,4 milionu korun), za nějž měli výměnou obdržet licence v ropném průmyslu. Dalších 500 tisíc dolarů bylo údajně zasláno na další účet, jehož majitelem je ugandský ministr zahraničí Sam Kutes.
Ho Čch'-pching a Cheikh Gadio byli obviněni z „porušování zákona proti zahraniční korupci a z praní špinavých peněz“, které může v případě uznání viny vést až ke 20 letům vězení.
CEFC bývá označována za nadaci soukromého čínského konglomerátu CEFC China Energy, který ho také plně financuje. CEFC China Energy je hlavním hráčem v projektu novodobé Hedvábné stezky, která má podpořit zvýšení obchodu mezi Evropou a Čínou a údajně také napomoci obnově infrastruktury v rozvojových zemích, přes něž mají železniční i námořní trasy vést. Výsledky čínských prohlášení jsou ve světle častých rozdílů mezi tím, co Čína prohlašuje a tím, co skutečně dělá, spíše pochybné.
Většinu společnosti vlastní Shanghai Energy Fund Investment, která je registrována právě na zmiňovaného poradce prezidenta Zemana, Jie Ťien-minga, který je zároveň výkonným ředitelem společnosti CEFC China Energy, a o jehož původu není jinak moc známo, předpokládá se však, že musí mít vazby na důležité lidi v Komunistické straně Číny a mohl by patřit k tzv. „princátkům“ – potomkům vysoce postavených funkcionářů strany. V letech 2003–2005 působil jako tajemník generálního ředitele Čínského svazu pro mezinárodní přátelské kontakty (CAIFC), který právě bývá spojován s čínskou vojenskou rozvědkou.
Čtěte také:
Bližší pohled na Zemanova čínského poradce a společnost CEFC
Komunistická hvězda na novém dresu Slavie neprošla
Korporace CEFC, která učinila značné investice v České republice a jejíž předseda Jie Ťien-ming byl jmenován čestným poradcem prezidenta Miloše Zemana, byla experty na čínskou politickou scénu označena jako problematická z hlediska pravděpodobného operování armádní rozvědky v pozadí společnosti.
CEFC patří mezi desítku největších čínských firem a investuje především do petrochemického průmyslu a finančních služeb, avšak i dalších odvětví. Velká část aktiv společnosti se však soustřeďuje na zámořských trzích. Společnost vloni například expandovala do Německa a ve spojení s investiční skupinou Rockaway koupila největší německou on-line cestovní agenturu AIDU a přední letenkový portál Fluege.de. V únoru 2017 získala CEFC také čtyřicetiletou koncesi na těžbu ropy v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.
Vypadá to však, že v posledních letech v České republice společnost investuje více, než v jiných zemích. V roce 2016 například převzala strojírenský a metalurgický podnik ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou spolu s jeho dceřinou společnost TS Plzeň a také získala podíl v největším internetovém prodejci dovolených v Česku Invia. Společnost také vlastní například pražské budovy Martinský palác, Florentinum či hotel Mandarin Oriental.
Zprávy o tom, že CEFC chce koupit TV Nova ukazují na záměr čínské strany získat v ČR silný mediální vliv. Poté, co CEFC v minulém roce koupila téměř poloviční podíl redakc e časopisu Týden a tak é TV Bar r andov. I když se letos CEFC rozhodla využít opce a svůj podíl ve zmíněných médiích vrátila původnímu majiteli, je nákup T V N ova dost značným „tahem“ směrem k velkému vlivu na české mediální scéně.
Analýzy projektu, který spustila AMO ukazují, že média, které v ČR ovládla Čína, informují o Číně výlučně pozitivně a absolutně nepokrývají celou řadu událostí, které mají zásadní vliv na čínskou politickou scénu, nemluvě o záplavě závažných lidskoprávních případů probíhajících v ČLR.
České nevládní organizace upozorňují čtenáře médií, že je obecná nutnost přistupovat kriticky k obsahu předávanému médii, a brát ohled na to, kdo dané médium vlastní. A to samozřejmě neplatí pouze u médií vlastněných CEFC.
Minulý týden k tomu ještě přibyla významná událost, která napovídá, že k realizaci svých záměrů používá CEFC nejspíš obří sumy peněz jako nástroj k ovlivňování lidí na klíčových postech v různých zemích.
Spojené státy kvůli podezření z rozsáhlého uplácení představitelů Čadu a Ugandy nedávno zadržely někdejšího vysokého hongkongského činitele Patricka Ho Čch'-pchinga, který nyní působí jako generální tajemník nevládního výboru China Energy Fund Committee (CEFC). Informoval portál listu South China Morning Post. Více zde...
Spolu s Ho Čch'-pchingem byl zadržen také bývalý senegalský ministr zahraničí Cheikh Gadio. Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že generální tajemník CEFC Ho Čch'-pching a Cheikh Gadio nabídli čadskému prezidentovi Idrissu Débymu úplatek ve výši dvou milionů dolarů (43,4 milionu korun), za nějž měli výměnou obdržet licence v ropném průmyslu. Dalších 500 tisíc dolarů, bylo údajně zasláno na další účet, jehož majitelem je ugandský ministr zahraničí Sam Kutes.
Ho Čch'-pching a Cheikh Gadio byli obviněni z „porušování zákona proti zahraniční korupci a z praní špinavých peněz“, které může v případě uznání viny vést až ke 20 letům vězení.
CEFC bývá označována za nadaci soukromého čínského konglomerátu CEFC China Energy, který ho také plně financuje. CEFC China Energy je hlavním hráčem v projektu novodobé Hedvábné stezky, která má podpořit zvýšení obchodu mezi Evropou a Čínou a údajně také napomoci obnově infrastruktury v rozvojových zemích, přes něž mají železniční i námořní trasy vést. Výsledky čínských prohlášení jsou ve světle častých rozdílů mezi tím, co Čína prohlašuje a tím, co skutečně dělá, spíše pochybné.
Většinu společnosti vlastní Shanghai Energy Fund Investment, která je registrována právě na zmiňovaného poradce prezidenta Zemana, Jie Ťien-minga, který je zároveň výkonným ředitelem společnosti CEFC China Energy, a o jehož původu není jinak moc známo, předpokládá se však, že musí mít vazby na důležité lidi v Komunistické straně Číny a mohl by patřit k tzv. „princátkům“ – potomkům vysoce postavených funkcionářů strany. V letech 2003–2005 působil jako tajemník generálního ředitele Čínského svazu pro mezinárodní přátelské kontakty (CAIFC), který právě bývá spojován s čínskou vojenskou rozvědkou.
