Nekonečná fantazie, dálky a dobrodružství: Gustav Krum – vyprávění kresbou

Dětské oči nejprve spočívají na obrázcích knížek. Písmenka ještě neumějí číst, ale obrázky – ty jsou výmluvné. Indián má čelenku plnou per a každé je jasně zřetelné, kůň uhání, jiný koníček padá, don Quijote bojuje s větrným mlýnem, Jack London putuje zimní krajinou… A pak se děti ptají – proč?

Ilustrátor, všem povědomý z dobrodružných knížek, akademický malíř Gustav Krum (1924–2011), byl jedním z nejvýznamnějších jihlavských rodáků. Kromě ilustrací se věnoval také vojenské tématice, antickým motivům, volné tvorbě a nezapomenutelně znázornil záběry staré Jihlavy, s jejím obléháním nebo tehdy stojícím valem Brtnické brány. Jeho kresby ve své realitě dosahují umu samotného Zdeňka Buriana.

Proslul zejména ilustracemi dobrodružných knih ve vydavatelství Olympia nebo Albatros V neposlední řadě byl tvůrcem komiksů, kreslených seriálů. Vytvořil pozadí k betlému, jež znázorňuje Jihlavu v 18. století.

Málo známá díla z volné tvorby vystavuje právě na výstavě v OGV (Oblastní galerie Vysočiny). Zde se návštěvníci mohou pokochat záběry krajiny z Vysočiny nebo akvarely z dnes již nestojících domů v ulicích Jihlavy nebo vynikající kresbou stařičké tramvaje, která jezdila z náměstí k nádraží.

Mnohá dobrodružství, o kterých jsme od dětství četli, na nás dýchají z papíru, poznáváme známé postavy, kraje i města. Z kreseb na nás volá nekonečná fantazie, dálky a příběhy.


Nesnadná cesta k umění a zásluhám

Malířova životopisná data nás možná překvapí. Narodil se v Jihlavě, tehdy německém městě, navštěvoval německou školu. Protože jeho otec byl rodilý Němec, roku 1942 byl Gustav povolán do německé armády, na východní frontu. O rok později dezertoval od wehrmachtu a podařilo se mu vstoupit do čs. jednotky generála Ludvíka Svobody v Buzuluku, jejíž historii popsal sám Svboboda v knize Z Buzuluku do Prahy. Ovšem jeho německý původ přiměl kteréhosi udavače, aby jej v poválečném Československu označil za Němce a Krum byl zatčen a putoval do několika sovětských zajateckých táborů v Polsku a na Ukrajině. Dva roky strávil v internaci, než zasáhl čs. konzul, aby byl propuštěn a vrátil se do vlasti.

Poté asi dva roky pracoval jako malíř porcelánu v závodě Gloria ve Staré Roli na Karlovarsku. V dalších letech se mu podařilo studovat na AVU v Praze. Figurální malbu se učil u profesora Holého a grafickou speciálku absolvoval u prof. Pukla. V 50. letech spolupracoval s nakladatelstvím Naše vojsko, pro které ilustroval na 17 knih s převážně vojenskou a historickou tématikou. R. 1954 obdržel hlavní cenu AVU za cyklus litografických ilustrací k románu H. Sienkiewicze „Křižáci“. Když se natrvalo s rodinou usadil v Praze, začala dlouholetá spolupráce s dětskými časopisy, jako byl Ohníček, Pionýr, Skaut-Junák aj.

Na přelomu 60. let vytvořil cyklus kreseb „Sedm století Jihlavy“, uhlem a křídou, pro jihlavskou OGV. R. 1961 se také konala Krumova první samostatná výstava v Jihlavě. V dlouholeté spolupráci s nakladatelstvím Olympia ilustroval romány Karla Maye, pro časopis Zápisník vytvářel komiksy. Mezitím se přestěhoval na Vysočinu, cestoval po Francii, maloval pro jihlavskou radnici cyklus obrazů z historie Jihlavy.


Město Jihlava mu v r. 2000 udělilo čestné občanství. Jeho triumfem byla reprezentativní výstava v Karl-May-Museu v německém Radebeulu u Drážďan roku 2006. V prostoru Brány Matky Boží je umístěna stálá expozice 25 reprodukcí Krumových obrazů z historie města.

V roce 2009 o něm vyšla monografie Vladimíra Prokopa „Gustav Krum – vypravěč dobrodružství a historie“. Na sklonku života se malíř do rodného města vrátil a zde r. 2011 zemřel.