Ilustrační foto. (Pixabay)
Ovšem pro řadu lidi platí, že přestože oddaně chodí každý týden na lekce jógy a rádi na Instagramu prezentují své pokroky při zvládnutí další jógové pozice, nemusí mít ani páru, odkud vlastně jóga a pohyby, které dělají, pocházejí.
I když většina lidí ví, že jóga je pevně zakořeněna v indické kultuře, už možná nevědí, jaká je její moderní historie – jak jóga opustila břehy Indie, aby se vydala na cestu po světě, byla ovlivněna gymnastikou, kulturistikou a dalšími nejógovými cvičeními, až se vyvinula v to, čím je dnes.
Oblíbené protahování
Vezměme si například jógové pozice, které tvoří nejviditelnější a nejoblíbenější část tohoto cvičení. V sanskritu se jim říká asány. Patří sem například pes hlavou dolů, trojúhelník nebo strom, společně s dalšími protahovacími cviky a cviky pro rovnováhu. Jenže jak se ukazuje, podobné pozice lze najít také u gymnastických sestav ve Švédsku a Dánsku.
Švédská gymnastika při Královském centrálním ústavu gymnastiky ve Stockholmu kolem roku 1900. (Volné dílo)
A je pro to pádný důvod, protože koncem 19. a začátkem 20. století se zeměkoulí přehnala vlna tělocvičné kultury. Tato cvičení (u nás např. Sokolové, pozn. red.) byla vnímána jako důležitá, protože šlo o dobu, kdy bylo silné tělo spojováno se silnou zemí.
Toto zaujetí národním tělocvikem rovněž přišlo v době, kdy začal být populární vynález fotografie. To znamenalo, že jógové pozice neboli asány, které se cvičily v Indii a které byly pověstné tím, že se dají těžko popsat slovy, mohly nyní být předávány okamžitě a přesně prostřednictvím nového vynálezu fotografie. Levné rozmnožovací technologie tak poprvé v dějinách zaručily jógovým pozicím pozornost širšího světa.
V Indii i mimo ni se vynořily knihy, návody a časopisy ukazující asány. Lidé v Evropě a Americe nejdříve na exotické pózy nazírali s pobavením a považovali je za zaostalé, ale pozice si později stejně vydobyly popularitu jako modifikovaný indický systém pro zdraví a dobrou kondici.
To nevyhnutelně znamenalo, že se časem do indických pozic a poloh zamíchaly evropské pohledy z gymnastiky a kulturistiky. To, co dnes mnozí z nás známe jako jógu, je částečně výsledkem tohoto promíchávání.
To platilo zejména v případě „spirituální gymnastiky“ u evropských a amerických žen. Tyto rozmanité metody, často zrozené na okrajích „nekostelového“ protestantismu, zahrnovaly různé pozice a pohyby těla doprovázené rytmickým dýcháním, což mělo ženy zavést k „bohu“ - tak jako to dělá jóga.
A toto moderní propletení jógy s duchovně zaměřeným cvičením žen může pomoci vysvětlit, proč je dnes jóga celosvětově tak oblíbená hlavně mezi ženami, kdy ženy tvoří přes 80 % všech cvičenců jógy v USA.
Nový věk
Tím to samozřejmě nekončí: dýchání, uvolnění a různé formy meditace hrají velkou roli v tom, čím je jóga dnes.
A co se týká jógy pro správné držení těla, to jest obvyklých lekcí jógy ve fitness centrech nebo jóga studiích, kde se zaměřuje na polohy protahovací a posilovací, tyto techniky jsou často doplněny o netradiční prvky, jako psychoterapie, západní okultismus, chiropraxe, hypnóza a různé formy New Age. A to také pomohlo přenést jógu naprosto odlišným směrem od jejích původních kořenů.
To stejné se stalo józe v městském prostředí moderní Indie, kde si pohyby prošly tím, co jeden akademik nazývá „pizza efekt“. Tak jako moderní pouť pizzy z Neapole do New Yorku a zpět, i jóga vycestovala daleko za hranice své domoviny, načerpala nejrozmanitější vlivy a vrátila se do Indie s novými chutěmi a přísadami.
Mark Singleton je vědecký pracovník v oblasti Moderních dějin jógy na SOAS, University of London. Tento článek byl původně publikován na portálu The Conversation.
Z angličtiny přeložil O. H.; zdroj: https://theconversation.com/from-india-with-love-how-yoga-got-its-stretch-back-79593
