Největší akademický skandál v Číně. Z podvodu podezřelých 524 akademiků, staženo 107 vědeckých prací

Všechny studie se váží k čínským výzkumných ústavům. Jde o nejvyšší počet profesionálních akademických prací, které byly ve stejný čas staženy. Několik médií navíc zveřejnilo jména, oddělení a instituce všech 524 čínských akademiků, kteří jsou z podvodu podezříváni. V mnoha případech jde o známé doktory z prestižních škol a ústavů. Jde o katastrofický mezinárodní skandál, který může nenávratně poškodit akademickou pověst čínských lékařů.

Čínský svaz vědy a technologie (ČSVT) po tomto ostudném odhalení obvinil Springer z „nedokonalých interních mechanismů kontroly a nekompaktní revize“ a uvedl, že zodpovědnost by měl nést Springer. Taková kritika je jednoduše nemyslitelná. Neměl by ČSVT vinit ty, kdo podvod spáchali, místo aby odsuzoval Springer za to, že jej odhalil?

Poté, co ČSVT přišel se svým prohlášením, někteří čínští lékaři vystoupili na veřejnost, aby své kolegy bránili, a použili při tom výmluvy typu: podvod se týkal peer review (posouzení jinými odborníky, pozn. red.), ne samotného obsahu; nesouviselo to vždy s vědeckým výzkumem a klinickými technologiemi; k podvodu byli lékaři přinuceni systémem, jaký v Číně panuje a tak dále.

Zároveň kritizovali zveřejnění jmen autorů s odůvodněním, že jde o porušení soukromí a poškození vztahů mezi lékařem a pacienty atd. Tato prohlášení mne šokovala. Co se stalo s vědeckou obcí v Číně a s lékařskou profesí? Proč mají tak nízkou úroveň morálních hodnot?

Abychom na tuto otázku mohli zodpovědět, je třeba promluvit o čínském systému kariérního postupu u kvalifikovaných pracovníků („č'-čcheng“). Kvůli tomuto systému musí doktoři publikovat vědecké práce, aby se dočkali povýšení na střední a vyšší pozice. Čím vyšší pozice, tím náročnější jsou požadavky.

Mají ale chirurgové čas sepisovat studie? Pravděpodobně ne. Průměrný lékař provede za den dvě až tři operace a v hektických dnech i čtyři. Je běžné, že doktoři jsou na nohách šest až sedm hodin denně. Většina z nich proto nemá dost energie na to, aby se zabývali nějakým vědeckým výzkumem, natož aby zveřejňovali studie v proslulých lékařských publikacích.

Jeden průzkum ukázal, že 37 procent čínských lékařů se nechce plnit požadavky na povýšení a až 26 procent uvedlo, že nestíhají dokončit tyto požadavky včas. Muset psát vědeckou práci představuje pro lékaře obrovský problém a neskutečný tlak. Přes 30 procent lékařů uvedlo, že v průběhu výzkumu spáchali podvod a téměř 40 procent přiznalo, že pokud na ně bude vyvíjen příliš velký tlak, jsou ochotni podvodu se dopustit. Zařízení, které průzkum provádělo, dospělo k závěru, že kariérní postup založený na publikování studií je skoro to samé jako nucená prostituce.

Podle této analýzy jsou podvody v principu výsledkem špatného systému. Není divu, že se ČSVT pustil do obviňování společnosti Springer Group, vždyť ČSVT je sám ten, kdo v pozadí tento systém realizuje.

Nikdo na světě nemá rád lži, ale různé země mají různé stupně určování a tolerance lži. Když čínští lékaři publikovali falešné studie, ČSVT obvinil druhé, čínská média to nezajímalo a veřejnost v Číně jakbysmet. V Japonsku je to úplně jinak. Podívejme se na jejich nejslavnější případ vědeckého podvodu...

Mladá japonská vědkyně Haruko Obokataová zabývající se kmenovými buňkami publikovala 29. ledna 2014 dvě studie v časopise Nature, jednom z nejprestižnějších vědeckých publikací na světě. Tvrdila, že objevila daleko jednodušší způsob, jak kmenové buňky vyrobit, a to za použití techniky zvané „získání pluripotence prostřednictvím stimulu“.

Objev z ní mohl učinit kandidátku na Nobelovu cenu. Zprávě se v Japonsku okamžitě dostalo velké pozornosti, ostatně slavných vědkyň je věru málo. Jenže radost netrvala dlouho, neboť přední americký vědec Paul Knoepfler zjistil, že ostatní vědci nejsou schopni zjištění Obokataové replikovat. Když se veřejnost v Japonsku dozvěděla, že panují pochybnosti o výzkumu, byla šokována a vnímali to jako hanbu celé zemi. Autorka výzkumu byla tvrdě kritizována.

Ústav, kde vědkyně pracovala, zřídil pod vlivem negativního mediálního zájmu komisi, která měla celou věc prošetřit. Komise 1. dubna 2014 oznámila, že studie Obokataové obsahovala fabulace, a obvinila ženu z akademického přestupku.

Učitel Obokataové a zároveň spoluautor studie, Jošiki Sasai, spáchal v srpnu téhož roku sebevraždu. V emailu médiím uvedl, že je „zavalen hanbou a smrt je omluvou společnosti“. V Japonsku se podvod považuje ještě za vážnější než být poslán do vězení. Zdá se, že celá společnost takové chování kritizuje a následky mohou být až smrtelné.

Neznáme osud těch 524 čínských doktorů, kteří se podvodu dopustili, ale předpokládám, že se jim nic nestalo. Další otázkou je, zda Čína současný systém reformuje. Řekl bych, že to bude přinejmenším těžké. A dokud se systém v Číně nezmění, bude docházet k ještě vícero podvodům, což bude na škodu jak lékařům, tak pacientům, a navíc, lékařský výzkum v Číně bude postrádat kredibilitu.

Článek byl upraven 20.9.2017