Ilustr. foto. (Volné dílo)
Úzkost se může projevovat jako strach, neklid, neschopnost soustředit se na práci nebo studium, problémy s usínáním, probouzení se v noci nebo snadná podrážděnost. Ve společnosti kvůli ní skoro nedokážete hovořit s ostatními, možná máte pocit, že vás druzí soudí, máte příznaky jako zadrhávání se, pocení, červenání nebo žaludeční nevolnost.
Může se vynořit zcela nečekaně v podobě návalu paniky a vy najednou máte pocit, že snad dostanete infarkt. Anebo může být přítomna neustále, jak je tomu při chorobné úzkosti, kdy vás bez přestávky sžírají vaše obavy.
Úzkost zažije většina lidí, ale pokud vám začne zasahovat do života, do spánku, do navazování vztahů nebo do vaší výkonnosti v práci a ve škole, je možné, že trpíte chorobnou úzkostí. Výzkumy ukazují, že pokud se úzkost neléčí, může vést k depresi, předčasné smrti i sebevraždám. Léky na úzkost bohužel nefungují dlouhodobě a příznaky se často vracejí nebo se mohou objevit vedlejší účinky.
Způsob, jakým se v životě s věcmi vypořádáváte, má přímý dopad na to, kolik úzkosti zažíváte, a proto vám může pozměnění tohoto způsobu hladinu úzkosti zredukovat.
Tady je pár skvělých rad, které pramení z různých vědeckých výzkumů, jakož i z naší studie, kterou jsme provedli na Univerzitě v Cambridgi. Závěry této studie budou prezentovány v září na 30. evropském kongresu neuropsychofarmakologie v Paříži.
Neotálejte!
Máte pocit, že svůj život neovládáte? Těžko se rozhodujete nebo začínáte s něčím novým? Jedna cesta, jak tuto nerozhodnost překonat nebo začít pracovat na novém projektu, je udělat to špatně.
Možná vám to připadne jako podivná rada, ale jak napsal spisovatel a básník G. K. Gesterton: „Všechno, co stojí za to zrealizovat, stojí i za to udělat to špatně.“ A měl pravdu. Důvod, proč tato metoda tak skvěle funguje, je, že urychlí váš rozhodovací proces a katapultuje vás přímo do akce. Jinak byste strávili hodiny rozhodováním se, jak něco udělat nebo co udělat, a to vás bude stát jak čas, tak spoustu stresu.
Než lidé s něčím začnou, často si přejí udělat to dokonale nebo čekají na perfektní načasování. Ale to může vést k odkládání nebo k opožděním či nám to dokonce zabrání náš plán vůbec provést. A to vyvolává stres… a úzkost.
Tak proč to místo toho prostě neudělat špatně a nebát se, jak to všechno dopadne. Díky tomuto přístupu bude nejenom snazší začít, ale také zjistíte, že dokončíte úkoly daleko rychleji než v minulosti. A často také zjistíte, že to zas až tak špatně neděláte – a i kdyby, vždy to jde později doladit.
Heslo „udělej to špatně“ vám dá odvahu vyzkoušet nové věci, trochu se při tom i pobavit a zároveň se přestanete zbytečně bát, jak to celé dopadne. Všechno je to o tom udělat to špatně DNES, a pak to postupně zlepšovat. Odměnou vám bude psychické vysvobození.
Odpusťte si
Jste k sobě a ke svým přešlapům přehnaně kritičtí? Představte si, že máte přítele, který pořád poukazuje na to, co jste udělali v životě špatně a v čem nejste dobří. Takového přítele byste se asi rychle zbavili, že?
Přesto lidé trpící úzkostí dělají přesně to samé sami sobě a tak často, že už si to ani neuvědomují. Zkrátka na sebe nejsou hodní a laskaví.
A tak je možná na čase začít praktikovat větší soucit sám se sebou a odpustit si chyby, kterých jste se kdysi dopustili. Pokud máte pocit, že jste se při nějaké situaci ztrapnili, nekritizujte se. Místo toho si uvědomte, že máte toto nutkání se obviňovat, pak tu negativní myšlenku odhoďte a přesměrujte svou pozornost zpátky k danému úkonu.
Strach počká
Další účinná strategie je „strach počká“. Když se něco nepovede a vy máte nutkání bát se, že jste něco zkazili, neudělejte to hned. Odložte své obavy na později, a každý den si můžete vyhradit deset minut, v nichž se můžete bát do sytosti.
Když tento přístup aplikujete, objevíte, že situace, která počáteční úzkost spustila, už se vám později nejeví tak strašná. Pravda je, že když naše myšlenky nekrmíme energií, velmi rychle se rozkládají.
Smysl života v pomoci druhým
Rovněž stojí za to zamyslet se nad tím, kolik času denně věnujete ve své mysli někomu jinému. Pokud je to velmi málo nebo vůbec, pak jste ve velkém riziku, že si přivodíte chabé duševní zdraví. Bez ohledu na to, jak moc pracujeme nebo kolik vyděláváme, dokud nebudeme vědět, že nás někdo jiný potřebuje a je závislý na naší produktivitě nebo lásce, nemůžeme být opravdu šťastní.
To neznamená, že potřebujeme, aby nás lidé chválili. Když děláme něco s myšlenkou na druhé, střed zájmu se přesune z nás (a našich úzkostí a obav) na druhé a na to, jak jim můžeme být užiteční.
Jednou z nejsilnějších zbraní proti špatnému duševnímu zdraví je, jak se ukazuje, být ve spojení s lidmi. Neurolog Viktor Frankl napsal, že u lidí, kteří si myslí, že nemají pro co žít a od života už nic nečekají, je důležité přimět je, aby si uvědomili, že „život pořád ještě očekává něco od nich“.
Když víte, že vás někdo druhý potřebuje, snadněji se vypořádáte se zatěžkávajícími životními zkouškami. Budete vědět, co je smyslem vaší existence a dokážete vydržet téměř všechno.
Jak to tedy provést, abyste byli pro někoho druhého důležití? Může to být něco tak prostého jako starat se o dítě nebo stárnoucího rodiče, stát se dobrovolníkem nebo pracovat na něčem, co přinese prospěch budoucím generacím. I kdyby si tito lidé nikdy neuvědomili, co pro ně děláte, nezáleží na tom, protože VY to víte. A díky tomu si uvědomíte, jak je váš život jedinečný a důležitý.
Olivia Remesová je doktorantkou na Univerzitě v Cambridgi. Její výzkum se soustředí na duševní poruchy. Využívá data ze studie European Prospective Investigation of Cancer (EPIC), což je jedna z největších evropských kohortních studií, jež zkoumá chronické choroby a způsoby života lidí. Tento článek by původně publikován na webu The Conversation.
Přeložil O. H.; zdroj:
