Osudové ženy Sherlocka Holmese

I I zpravidla nepřístupný detektiv potkává své...

Jaké jsou důvody Holmesovy zdrženlivosti ve vztazích se ženami? Doyle záměrně vytvořil charakter detektiva, který staví celý svůj život na racionálním uvažování, v němž není místo pro emoce a city. Obává se, že by jeho logické schopnosti mohly být přítomností emocí znatelně oslabeny.

Doyle měl v úmyslu zobrazit detektiva jako samotáře, který se příležitostně pohybuje v pánských klubech, jak bylo v Anglii toho času zvykem. Měl být prototypem anglického gentlemana s neobvykle rezervovaným vztahem k něžnému pohlaví. Holmes se údajně obával, že jeho úsudek a racionální analytické myšlení by byly sňatkem značně oslabeny. I zde však Doyle učinil výjimku, kterou je Holmesovo setkání s operní pěvkyní Irenou Adlerovou v příběhu Skandál v Čechách. Tuto „ženu všech žen“, jak ji sám nazývá, si oblíbil díky jejímu rychlému logickému úsudku. Neobyčejně krásná Irena dokázala o krok předběhnout i samotného Sherlocka Holmese.

„Nikdy se neožením. Obávám se, že by to ovlivnilo můj úsudek.“– Sherlock Holmes

Pyramida hrůzy

Scenárista Chris Columbus si s charakterem Holmese pohrál ve snímku Barryho Levinsona, který byl v Čechách uveden pod názvem Pyramida hrůzy (1985). Důvod detektivovy zdrženlivosti ve vztazích k ženám ve filmu získal nový kontext. Columbus příběh zasadil do doby Holmesových vysokoškolských studií, kdy potkává první lásku Elizabeth Hardyovou (hraje ji Sophie Wardová), která mu umírá v náručí, zasažena kulkou zbraně zlosyna jménem Ehtar. Holmes si slíbí, že Elizabeth navždy zůstane jedinou ženou jeho života, stává se chladným logikem a zarytým pronásledovatelem zločinu. „Pro mě bylo nejdůležitějším důvodem to, proč se Holmes stal tak chladným a vypočítavým, a proč zůstával sám po zbytek svého života,“ vysvětluje scenárista Chris Columbus. „To je důvod, proč jsem Holmese ve snímku ztvárnil tak emotivního. Jako mladík byl ovládán emocemi, zamiloval se do svojí životní lásky, a důsledkem událostí se z něj stává osoba, kterou byl později.“

Doyle na Holmesově vztahu k ženám ilustroval detektivův postoj k racionalitě a emocím. Upřednostňuje logiku a pozorování, vylučuje emoce a předpojatost.

Slavné tváře Ireny Adlerové

Postavu operní pěvkyně Ireny Adlerové ztvárnila řada žen. Jednou z nich byla uznávaná britská herečka a malířka Charlotte Ramplingová. Ukázala se ve snímku Sherlock Holmes v New Yorku z roku 1976, kde Holmese hraje Roger Moore, jeden z představitelů slavného agenta Jamese Bonda. Jedná se o humorný snímek natočený na motivy Doylových příběhů, zachycující únos madam Adlerové profesorem Moriartym, jejž Holmes přijíždí vyšetřovat. Adlerová, nyní již Nortonová, matka malého syna, s Holmesem udržuje přátelský vztah. Ramplingová, která ztvárnila Irenu, ženu neobyčejné krásy, svůj pohled na ženskou krásu trefně glosuje: „Můžete ji použít nebo zneužívat, jak budete chtít, když jste mladá. Je to Bohem daný dar. Máte vizitku, můžete jít do jakékoliv místnosti a někdo přijde a bude s vámi rozmlouvat. Ale vždycky jsem si záhy pomyslela, že s tím musím být opatrná, nebýt marnivá nebo narcistická. Bavte se, ale nebuďte tím posedlé.“

Samozřejmě filmová ztvárnění Ireny Adlerové i Sherlocka Holmese se průběžně měnila společně s tím, jak se měnil ideál krásy a přitažlivosti ve společnosti. Jak ale moudré ponaučení říká: „Vnější krása není nakonec tak důležitá jako charakterové vlastnosti.“

Faktor X Larisy Solovjovové

Irena Adlerová byla Doylem původně popsána jako rodačka z New Jersey, jež proslula coby nápadně krásná kontraaltistka vystupující na světových jevištích. Slaví úspěchy v La Scale nabo jako primadona u císařské opery ve Varšavě. Po nešťastném románku s dědičným králem české země Wilhelmem Gottsreichem Sigismondem z Ormsteinů se provdá za britského právníka Godfreyho Nortona.

Původní charakter Ireny Adlerové v sovětském seriálu Dobrodružství Sherlocka Holmese a doktora Watsona ztvárnila v epizodě Poklad z Agry ruská herečka Larisa Solovjovová po boku Vasilije Livanova (strana 15). Solovjovová zde hraje znamenitě a téměř beze slov ženu s nepostižitelným faktorem X. Režisér Igor Maslennikov zde Adlerovou zachycuje jako téměř přízračně krásnou a jemnou dámu.

Žena činu a akce

Velký posun zaznamenal charakter zpěvačky v roce 2009, kdy natočil režisér Guy Ritchie akční adaptaci Doylových příběhů, v níž madam Adlerovou „vystřihla“ vycházející hollywoodská hvězda Rachel McAdamsová.

Adlerová je nyní držena v osidlech profesora Moriartyho, který ji využívá ve své hře proti Holmesovi, z něhož je v podání Roberta Downeyho juniora rozverný akční hrdina. McAdamsová nevyzařuje magnetickou krásu, ale spíše mladou sportovní vitalitu. Možná také proto ji sportovně a akčně založený režisér Guy Ritchie angažoval.

Akční představa režiséra Guye Ritchieho změnila k nepoznání i Irenu Adlerovou.

Pod jeho vedením ztvárňuje McAdamsová madam Adlerovou jako „ženu činu“, schopnou obstát v nejedné akční bitce či salvě ničivých výbuchů.

Z dámy nevěstka a intrikánka

Další změna charakteru zpěvačky nastala v populární adaptaci britské televizní stanice BBC nazvané Sherlock. Zde její novou podobu ztělesnila britská divadelní hvězda Lara Pulverová coby svůdná žena zahrávající si s podsvětím a vlivnými rody. Pohrává si dokonce se samotným Holmesem, kterého vmanipuluje do sítě intrik, aby jej použila při honbě za penězi a mocí. Holmese zde zahrál britský herec Benedict Cumberbatch.

„Ráda hraji se silnými herci, jakými jsou Benedict Cumberbatch nebo Dominic Cooper,“ prozrazuje Lara Pulverová. „Jsem také beznadějná romantička, takže mě fascinují mezilidské vztahy.“ Pulverová se objevuje v epizodě nazvané Skandál v Belgravii.

Další posun zaznamenává charakter Ireny v populární adaptaci britské televizní stanice BBC.

Madam Adlerová v podání Pulverové nemá ambice odrážet ctnosti dámy z vyšší společnosti, nýbrž svými intrikami konkurovat genialitě Sherlocka Holmese a jeho bratra Mycrofta, který „neoficiálně“ zastupuje britskou tajnou službu. Holmes a Adlerová zde přesto prožívají jistý druh blízkého vztahu, který lze vyčíst z bravurně zahrané mimiky herců. Zde se také ukazuje ona fascinace mezilidskými vztahy Lary Pulverové, která jí v této oblasti přidává k hereckým schopnostem něco navíc.

Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Svět Sherlocka Holmese.


Čtěte také: 

Slavné filmové tváře Sherlocka Holmese

Zrození a smrt Sherlocka Holmese

Sir Arthur Conan Doyle: „Dobrý obr“ – kým byl, jak žil a co dokázal

Myslete jako Sherlock Holmes