Plasty: Jak žít bez plastů? Recyklováno bylo pouze 9 %!

Ten, kdo svědomitě třídí domácí odpad, seznává, že největší hromádku vykazují plastové odpady. Papír, bio odpad, zbytky, hliník nebo plech nemají tak velký podíl jako plastové obaly. A ti, kdo odpadky netřídí vůbec, pravděpodobně vytvářejí svým dětem a vnukům nepěknou budoucnost.

Příběh Peanuta (peanut = burský oříšek), želvy, které plast změnil život

Mořská želvička jako mládě vplula do plastového obalu od plechovek, který jí pevně obemknul tělo. Želva dál rostla, ale obal nepovolil, a tak se její krunýř a orgány začaly deformovat. Stala se tak snadnou kořistí pro predátory.


Její příběh ale nakonec skončil šťastně. Peanuta se ujali ochránci přírody a z plastové pasti ji vysvobodili. Do volné přírody už se vrátit nemůže, stala se tak symbolem toho, co plast může způsobit, a zároveň nese důležitou zprávu pro nás i další živočichy, pro které se plasty stávají osudnými. Její utrpení může pomoci mnoha dalším obyvatelům oceánu, pokud tento příběh nenecháme vyhasnout a pošleme ho dál.

Nová vědecká studie vzbouzí děs

Greenpeace upozorňují, že vědci právě dokončili podrobný pohled na „Výrobu, použití a osud všech plastů, které kdy byly vyrobeny“ – a nálezy jsou děsivé. V posledních 60 letech jsme vyprodukovali ohromných 8.3 miliard tun plastů. A kde to vše skončilo?

Z tohoto ohromujícího celku celých 79 % skončilo na skládkách nebo někde v přírodě včetně našich oceánů. Pouze 9 % bylo recyklováno. Tyto objevy nám dávají stále jasnější obrázek, jak katastroficky ničí plastový odpad naše vzácné životní prostředí. Výroba plastů v posledních letech navíc stále zintenzivňuje. Pokud by tato trajektorie pokračovala dál, v roce 2050 bude na skládkách či v přírodě 12 miliard tun plastového odpadu. To je váha více než 66 miliónů plejtváků obrovských – úžasných stvoření, kterými by měly být oceány zaplněny spíše než plasty.

Jak plasty pronikají do oceánů, mořský život se stále více dusí kousky plastu, ať už velkými nebo malými. Plasty jsou tak rozšířeny v našich úžasných oceánech, že jedna ze tří mořských želv už za svůj život snědla alespoň jeden kus plastu. Jak plast vstupuje do každé úrovně oceánského potravního řetězce, od planktonu po velké ryby a velryby, pouze tím putuje nazpět na talíře v restauracích v podobě mořských plodů.

Jedna autorka studie, Jenna Jambeck, poznamenává: „Nemůžete jít nikam, aniž byste tam nenašli plastový odpad v našem životním prostředí, včetně oceánů.“ Všichni už velmi dobře známe pohled na plastové obaly znečišťující naše pláže, břehy řek a ulice.

Zmíněná studie objasňuje, že jednorázové použití plastových obalů je obrovskou částí tohoto problému, neboť tvoří více než 42 % všech vyprodukovaných plastů. Další z autorek zprávy, Kara Lavender Law, řekla o svých závěrech: „Myslím, že bychom se měli pečlivě podívat na naše expanzivní používání plastů a říct, jestli používání těchto materiálů má, nebo nemá smysl.“

Plast, který poslouží 5 minut, zůstává v našem životním prostředí 100 let

Pokud chceme ochránit oceány od osudu velkých skládek, potřebujeme přijít s lepšími alternativami jednorázových plastů. Nedává smysl, aby plastové lahve, sáčky nebo kelímky na kávu byly užitečné většinou pouhých 5 minut, po kterých ale zůstanou v našem životním prostředí stovky let.

Jak předkládá nová zpráva: „Bez dobře navržené a na míru ušité managementové strategie pro zlikvidované plasty páchají lidé výjimečný a nekontrolovaný experiment na globální úrovni.“ Podle Organizace spojených národů tento experiment způsobuje smrt stovek tisíc mořských živočichů ročně. Musíme už problém se znečištěním plasty konečně vyřešit.

Proto žádá Greenpeace hlavní producenty plastů – například firmu Coca-Cola, která ročně prodá více než 100 miliard plastových lahví na jedno použití – aby přestaly používat jednorázové obaly a zahrnuly znovu použitelné alternativy, jež nebudou ohrožovat ani zdraví naší planety, ani to naše. Světové oceány nesnesou žádné další plasty. Společnosti užívající plastové obaly pouze na jedno použití musí převzít zodpovědnost a snížit svou plastovou stopu.

Také je nutné, aby vlády předložily plány, jak zastavit proudění plastů do našich oceánů, řek a lesů. Například zálohování a zpětný odběr pozvedl míru sbírání a recyklování plastových lahví v mnohých částech Evropy o 80 %.

Greenpeace srovnali, že Čech nebo Češka vyhodí průměrně 280 kg odpadu ročně, a přitom třeba Slovinec zvládne snížit svůj odpad na 100 kg a Ital v Trevizu dokonce jen na 55 kg. I u nás lze plnit popelnice méně. Třeba v Březí u Mikulova vyhodí pouhých 80 kg.

Nechceme se koupat v odpadcích. A odpadový expert Ivo Kropáček na tom pracuje. Více informací zde.



Zdroj: Greenpeace, Hnutí Duha