Myslete jako Sherlock Holmes

Strojové kalkulování, nebo velká dávka představivosti?

„V angličtině ‚to deduce‘ znamená logicky vyvozovat, tedy nejenom ‚dedukovat‘. Překladatelé pro jistou stylistickou lehkost používají ‚dedukovat, vydedukovat‘. Nicméně způsob vyvozování závěrů odpovídá ‚abdukci‘. U ní se operuje jistou dávkou pravděpodobnosti,“ říká Aleš Kolodrubec z České společnosti Sherlocka Holmese.

V knize Myslete jako Sherlock Holmes^[1] se spisovatelka Maria Konniková zamýšlí nad tím, zda je možné v praxi rozvinout pozorovací, dedukční a abdukční schopnosti, které Doylův fiktivní detektiv přesvědčivě ovládal. Zjišťuje, že je možné schopnosti dlouhodobým přístupem k pozorování okolí a trénováním myšlenkových pochodů skutečně získat.

Konniková míní, že zásadní vlatností k rozvinutí takových schopností je všímavost. „Když slyším vaše zdůvodnění, vždy mi připadá tak směšně jednoduché, že bych na to klidně mohl přijít sám. Jenomže při každém dalším případu jsem vaším uvažováním zmaten, dokud mi nevysvětlíte, jak jste postupoval. A přitom jsem přesvědčen, že vidím stejně dobře jako vy,“ podivuje se doktor Watson. „To rozhodně,“ odpověděl Holmes. „Vidíte, ale nevšímáte si. Rozdíl je prostý. Často jste například viděl schody, které vedou z předsíně do tohoto pokoje. Kolik jich tedy je?“ „Kolik? To nevím,“ přiznává Watson. „Jistě! Nevšiml jste si, a přece jste je viděl. A v tom to je. Já vím, že jich je sedmnáct, protože jsem je viděl a také jsem si jich všiml.“ ^[1]

Holmes je ochoten svými smysly a myšlením vynakládat více energie než ostatní. Neustále svoje metody brousí a zdokonaluje, jako virtuos opakovaně přehrává tutéž skladbu, dokud ji nedovede k dokonalosti.

Racionalita v rukou altruismu a humanity

Podle Doyla a dalších osobností by však bylo chybné provolávat slávu strojovému, počítačovému a nelidskému kalkulování. Je důležité, aby logické rozhodování mělo především humánní a morální základy.

A. C. Doyle zobrazil detektiva v řadě situací, kdy se musel rozhodovat na základě morálních principů. V případu Námořní smlouva zachází ještě dále, když poukazuje na svůj vztah k víře v boha. Holmes zde prohlásí, že existence květin je „nejvyšším potvrzením dobrotivé Prozřetelnosti“.

„Měli bychom si určitě dát pozor, abychom ze svého rozumu neudělali boha.“ – A. Einstein

Jak upozorňoval německý matematik a fyzik Albert Einstein, „měli bychom si určitě dát pozor, abychom ze svého rozumu neudělali boha; má samozřejmě perfektní svaly, ale žádnou osobnost. Nemůže vést, pouze sloužit a není pečlivý, když si svého vůdce vybírá“. ^[1]

V této spojitosti mi v paměti vyvstal rozhovor soudce, předsedajícího norimberským procesům po druhé světové válce, s německým právníkem obhajujícím představitele Hitlerova režimu. Právník prohlásil, že brzy budou odsouzení úředníci propuštěni, neboť USA potřebuje Německo k udržení svého vlivu v Evropě. Soudce odvětil: „Obdivoval jsem už u soudu váš logický úsudek, ale to, že je něco logické, ještě neznamená, že je to správné.“

Pozorování a dedukce

Dedukce spíše než z intuice vychází z logiky a matematiky. Používá se pro vyhodnocování toho, co jsme vypozorovali nebo zjistili pokusem. Holmesovy úvahy navíc obsahují také velkou dávku představivosti a kreativního myšlení a obsahují uvažování nad rámec strojového kalkulu s velkou dávkou tvořivé mysli.

Doktor Watson se o Holmesových metodách mohl přiučit například v povídce Podpis čtyř ^[2]. „Z pozorování se například dozvím, že jste byl dnes ráno na poště ve Wigmore Street; dedukce mě však poučí, že jste odtamtud odeslal nějaký telegram,“ odtušil Sherlock Holmes.

„Přesně tak!“ užasl Watson. „V obou případech jste trefil do černého. Přiznám se však, že mi není jasné, jak jste to mohl uhodnout. Jednal jsem z okamžitého popudu a nikomu jsem se o tom nezmiňoval.“ Samozřejmě jako vždy poskytl Holmes logické vysvětlení: „Není nic jednoduššího... Z pozorování vím, že vám na nártu ulpěl malý kousek načervenalé hlíny. U pošty ve Wigmore Street právě rozkopali chodník a vykopanou hlínu vyházeli tak nešťastně, že se člověk nevyhne tomu, aby do ní nešlápl. Pokud je mi známo, hlína s tímhle zvláštním načervenalým zbarvením se v blízkém okolí nikde jinde nevyskytuje. Až sem to je pozorování. To ostatní je dedukce.“

„Z čeho jste vydedukoval ten telegram?“ zajímal se Watson. „Vím samozřejmě, že jste nepsal dopis, protože jsem celé dopoledne seděl naproti vám. Na vašem otevřeném pracovním stole vidím arch poštovních známek a pěkný štůsek korespondenčních lístků. Proč byste tedy chodil na poštu? Jedině proto, abyste poslal telegram.“




Metody v praxi

Pozorovací a deduktivní metody, které Doyle v příbězích brilantního detektiva široce zpopularizoval, zaujaly čtenáře natolik, že si začali představovat, zda by někdo, jako je Sherlock Holmes, skutečně mohl existovat nebo zdali by něco podobného dokázali i oni sami. O praktické funkčnosti abdukce svědčí výsledky případů, do kterých se Doyle zapojil (viz článek Sir Arthur Conan Doyle v roli detektiva), a také příběhy ze života vědce, matematika a logika Charlese Sanderse Peirce, které přímo evokují užití Holmesových metod v praxi. Peirce dokázal určit pachatele krádeže hodinek poté, co zhodnotil, kdo měl k hodinkám přístup, postavení a situaci dotyčných atd. Následným pozorováním reakcí podezřelých dokázal určit nejpravděpodobnějšího pachatele.

Někteří členové současného Scotland Yardu hovoří o Doylem popsaných metodách jako o reálném vzoru užívaném při vyšetřování.

Exaktní znalosti

Kromě pozorovacích a dedukčních schopností má mít detektiv také exaktní znalosti. Doyle popisuje přesné a detailní informace o druzích tabáku nebo vlivu povolání na tvar rukou. Jeho detektiv je užívá ve spojení s pozorováním a dedukcí. Při nalezení cigarety nebo popela z dýmky může určit druh, značku, cenu a dostupnost tabáku, což naznačuje, z jaké společenské vrstvy kuřák pochází. Drahou a málo dostupnou značku pravděpodobně nebude kouřit chudý dělník, ale výše postavená osoba. Dle tvaru rukou lze určit zedníka, brusiče či ševce.

Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Svět Sherlocka Holmese – viz níže.

---

Rébus: Ruce – žena. Slovník, anglický text v ruce a český překlad ve stroji = překladatelka. Prsten na levé ruce = vdaná. Adresa na obálce = jméno. Noviny na stole – možná přibližná doba pořízení fotografie.

[1] Myslete jako Sherlock Holmes, Maria Konnikova, Bizbooks, 2013;
[2] Podpis čtyř, www.siracd.com/quotes

Čtěte také: 

Zrození a smrt Sherlocka Holmese

Sir Arthur Conan Doyle: „Dobrý obr“ – kým byl, jak žil a co dokázal