Ostropestřec mariánský. (Pixabay.com)
V mnoha starověkých kulturách byly bodlákovité rostliny symbolem ochrany a úcty. Tento plevel však dokáže nabídnout daleko víc než jen pichlavé bodliny.
Doktoři používají bodláky, zejména ostropestřec mariánský, přinejmenším dva tisíce let jako přípravek k ochraně, odblokování a posílení jater. Botanické jméno ostropestřce je silybum marianum. Žilky na listech jsou lemované bílými skvrnami. Rostlina má jasně růžové nebo nafialovělé květy, které se v pozdním létě promění na ochmýřené chomáčky.
Němečtí vědci v 60. letech identifikovali u ostropestřce mariánského skupinu flavonoidů známou jako silymarin, který je považován za aktivní látku k léčbě jater. Silymarin se nachází v nejsilnější koncentraci u semínek, které se sklízejí koncem léta až začátkem podzimu, těsně před tím, než jsou úplně dozrálé.
Stagnace jater
Bylinkáři jak dnes, tak v minulosti doporučují ostropestřec mariánský na problémy s játry. Německé vládní úřady schválily standardizovaný výtažek ze semen této rostliny pro použití na chronická zánětlivá onemocnění jater a cirhózu jater.
Ostropestřec mariánský vyobrazený v botanické knize z Anglie, rok 1866. (volné dílo)
Ale nemusíte zrovna trpět vážnými jaterními problémy, abyste měli z ostropestřce užitek. Játra jsou pro naše tělo jakýmsi filtrem, který prosévá jedy, nadměrné množství hormonů a další nečistoty v krvi. Játra také produkují žluč, která nám pomáhá strávit tuky a proteiny. Pokud se tento orgán zanese, může to vyústit do řady onemocnění: bolesti hlavy, menstruační problémy, systémový zánět, hemeroidy, křečové žíly a problémy se zažíváním. To je jen pár chorob, na které se ostropestřec mariánský používá.
Pro dávné lékaře se příznaky problémů s játry odrážely také do říše mysli a ducha. V tradiční čínské medicíně jsou například játra a žlučník zodpovědné za volný tok čchi (energie) v těle. Podle tohoto lékařského pohledu se stagnace v játrech často projevuje jako zlost, frustrace a deprese.
Podobnou myšlenku popsal koncem 16. století londýnský herbalista a botanik John Gerard, který prohlásil, že ostropestřec mariánský je „nejlepším lékem na melancholické choroby“.
Jak ostropestřec funguje
Ostropestřec mariánský má několik vlastností, které jsou játrům obzvlášť prospěšné. Tato bylina plná antioxidantů regeneruje jaterní buňky, posiluje buněčnou stěnu v játrech, snižuje záněty žlučníku a jater a rozkládá žlučové kameny, aby mohla žluč volně obíhat. Silymarin má také tu vlastnost, že snižuje tvorbu glutationu, který pomáhá tělu s celou řadou procesů a chrání buňky před toxiny.
Ochrana před jedem
Někteří lidé užívají ostropestřec denně jako způsob ochrany před toxiny v okolním prostředí, jako jsou pesticidy, výfukové plyny a čistící prostředky. Protože alkohol je pro játra tradičně zátěžový, ostropestřec se často doporučuje užívat těm, kdo nadměrně pijí.
Výzkumy nicméně ukazují, že u pokročilých případů poškození jater není bylina tak účinná jako u jedinců, jejichž játra tak narušená alkoholem nejsou. Těm, kdo si popijí jen občas, může výtažek z ostropestřce pomoci vyhnout se kocovině.
V Evropě se dříve ostropestřec mariánský propagoval jako protilék na hadí uštknutí a další jedy. Dnes se rostoucí počet doktorů domnívá, že silymarin může nabídnout tu nejlepší ochranu před smrtelnou muchomůrkou zelenou a dalšími jedovatými druhy hub. V roce 2011 byl ve fakultní nemocnici Georgetownské univerzity použit lék silibinin ve formě injekce k léčbě čtyř případů otravy muchomůrkou zelenou. Všichni pacienti se plně zotavili.
Vědci mají za to, že ostropestřec mariánský funguje tak, že zablokuje toxiny, aby se nedostaly do jaterních buněk anebo tyto jedy z buněk odstraní předtím, než způsobí nějakou škodu.
Ilustrace ostropestřce mariánského od Williama Curtise, 1778–1781. (volné dílo)
Možný vliv na rakovinu
Předběžné výzkumy ukázaly, že silymarin a další fytochemické látky v ostropestřci dokáží zabránit některým typům rakoviny, například rakoviny kůže, jazyka, močového měchýře, prostaty, tračníku a tenkého střeva.
Národní ústav pro rakovinu v USA uvádí, že výzkum ostropestřce zjistil, že bylina má potenciál zmírnit negativní účinky chemoterapie a zpomalit růst rakovinných buněk, jakož i obnovit jaterní tkáň.
Na tak účinnou bylinu má ostropestřec mariánský poměrně neintenzivní chuť – ořechovou a mírně nahořklou. V Německu, kde se provádí většina výzkumu s touto rostlinou, lékaři doporučují užívat výtažek z ostropestřce, který obsahuje 80 procent silymarinu. Jelikož silymarin není rozpustný ve vodě, čaj z ostropestřce nebude zdaleka tak účinný, nicméně existují další části byliny, které se dají ve vodě vyvařit.
Než po ostropestřci sáhnete, vždy kontaktujte kvalifikovaného bylinkáře, který vám sdělí, jaké dávky máte užívat a jaký způsob zvolit pro léčbu právě těch vašich komplikací. U běžné ochrany jater vám nicméně stačí řídit se pokyny na láhvi. Ostropestřec lze užívat samotný anebo v kombinaci s dalšími bylinami na úpravu jater, jako pampeliška, fenykl, kurkuma a další.
Další způsob užití ostropestřce je ho jednoduše sníst. V Evropě se v některých regionech rostlina používá v kuchyni již stovky let. Listy zbavené bodlin jsou výživná listová zelenina. Kořen lze péct v troubě nebo uvařit. Semena se dají zalít horkou vodou a připravit z nich nápoj. Stonek je údajně chutnější než ta nejlepší kapusta a podobným způsobem se dají konzumovat také nezralé květy.
Z angličtiny přeložil Ondřej Horecký; zdroj: 
