Čáp bílý: blízký společník lidských obydlí, který nosí stále jednu čepičku

„Pan Čáp ztratil čepičku – měla barvu barvičku?“ byla oblíbená dětská hra, kdy se dítě velmi zábavnou formou učí rozeznávat barvy. Může být pojímána jako venkovní hra, dnes ji možná v přírodě hrají již jen skauti. Čápu bílému je asi celkem jedno, zda uhádneme barvu jeho čepičky, nosí ji stále stejnou. Tento elegantní brodivý krasavec se poslední dobou nachází v hledáčku ochránců i spousty laických pozorovatelů.

„Velká část našich spoluobčanů se zájmem sleduje živě čápy, kteří od nepaměti hnízdí na hřebenu střechy kostela. Ve spolupráci s Římskokatolickou farností Dubné jsme pro všechny zájemce připravili výjimečný pohled přímo do čapího hnízda,“ ohlašují ochránci z ČSOP. Poděkování za tuto kameru patří obci Dubné v jižních Čechách.


I přes pošmourné počasí uplynulého víkendu se v sobotu na hnízdě v Dubném vylíhla první letošní čápata. Hned následující den se na mapě čapích hnízd rozsvítil druhý žlutý puntík, označující mláďata na hnízdě v Chebu. Zatím je napjatě očekáváno, na kterém hnízdě budou další. Čím více pozorovatelů sleduje čapí hnízda, tím přesnější údaje o hnízdění čápů ochránci mohou získat. Do sledování hnízdění čápů se může zapojit každý a svá pozorování zadat na cap.birdlife.cz.

„Hnízdo v Dubném patří díky webkameře dlouhodobě k podrobně sledovaným hnízdům,“ uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, která program Čapí hnízda koordinuje. „Samec, podle odečteného kroužku původem z Německa, se na jaře vrací mezi prvními. Není tedy divu, že nejen první vejce, ale nyní i první mládě je právě z Dubného,“ pokračuje Dobruská.

První ze čtyř vajec snesl dubenský pár 18. března a po 34 dnech se dočkal potomků. Během inkubace (doby sezení na vejcích) museli rodiče nejen vejce pečlivě zahřívat, ale i chránit. „Hnízdo několikrát napadl cizí čáp. Pokud by ho pár neubránil, hrozilo vyházení vajec z hnízda vetřelcem. To se naštěstí nestalo,“ dodává koordinátorka programu.

Hnízdo můžeme sledovat pomocí webkamery. Ochránci nabádají k trpělivosti – mláďata musí rodiče zahřívat a nebudete-li mít štěstí, můžete si na ně chvíli počkat. Ochránci doufají, že snad už se počasí uklidní a mláďatům usnadní start do života.

Na stránkách Čapí hnízda najdete mapu, na ní více než 1 300 hnízd čápů. Když zadáte název obce, můžete pak i rozkliknout „své hnízdo“. Najdete zde podrobné informace o průběhu hnízdění. Pokud je hnízdo značeno šedou barvou, zatím ho letos nikdo nekontroloval. „Vydejte se na vycházku a zkontrolujte, zda je hnízdo obsazené,“ vyzývají ochránci. Můžete se tak zapojit do sledování hnízdění čápů a krásný zážitek vám bude odměnou.

O čápech se zmiňovali i kronikáři obce

Pamětníci ze Stříteže u Jihlavy, která byla nazývána „Čápovem“, protože tam na komíně bývalého pivovaru hnízdí čápi bezmála stovku let, vyprávěli, že počátky nebyly lehké.

Když tam začali čápi hnízdit, nevyvedli žádné mladé, ačkoliv pilně seděli na vejcích. Tehdy se hasiči vyšplhali na komín a uviděli, že vejce jsou v hnízdě zastydlá. Čápi je sice zahřívali, ale zespoda šel „průtah“ komínu a vejce jim zastudil. Následně zazdili průtah v komíně a čápům se pak dařilo vyvádět potomstvo.


„Ohledně zastuzení vajec mám ale jiný názor, konzultovaný i s čapím odborníkem Stanislavem Chvapilem: k nevylíhnutí mláďat došlo velmi pravděpodobně kvůli něčemu jinému než kvůli průvanu z komína,“ sděluje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO a dodává, že nejspíše mohlo jít o mladý pár a neoplozená vejce. Čapí hnízdo totiž nejsou jen klacky, ale i vrstva trávy a bláta, což by mělo průvanu na vejce zabránit.

Pan Chvapil k tomu píše: „Pokud adultní (= dospělý ) sedí na vejcích, je tam hnízdní kotlinka, ve které nepatrné průduchy mohou být. Když jsou potom pulli (= nevzletná mláďata v hnízdě), je hnízdo rovné a pevné jako mlat. Čápi kotlinu zpravidla zanesou drny a srovnají do roviny. Na povrchu potom bývá slabá ´podestýlka´. Pochopitelně, že minimální tzv. mikroskopický průtah komínem u kotlinky může být. Ten by ale neměl mít vliv na tzv. ´zastudnutí vajec´.“

Čáp bílý

Velký brodivý pták s dlouhým krkem a dlouhýma nohama. Délka těla je 95-110 cm a rozpětí křídel 180–218 cm, samec je o něco větší než samice. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 2,3–4,4 kg. Ve zbarvení převažuje bílá barva, letky jsou černé, zobák a nohy červené. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladý pták má matněji červený zobák s tmavou špičkou. V letu drží na rozdíl od volavek a pelikánů krk natažený.

Na závěr perličku:

Protože žáby migrují za účelem rozmnožování, ochráncům nezbývá, než je lapat do připravených kbelíků a přenášet přes nebezpečný úsek cesty, přes frekventované silnice. Mají připravené plastové nádoby, do kterých nic netušící obojživelníci spadnou a pak jsou přeneseni. Pasti je třeba kontrolovat dvakrát denně. Traduje se příhoda, že ochránci na pár hodin poodešli, možná nestíhali, a když se vrátili, nalezli u jedné lapací nádoby stát čápa. Čáp byl tak přejedený, že nemohl ani chodit, natož létat. Žáby cestovaly na svoji svatbu – a spolykal je čáp. Tuto epizodu ochránci nepotvrdili, ale říkají, že vyloučit se to nedá...