Ptáci, naši zpívající průvodci jarem

Je jaro a ptačí zpěv slyšíme i cestou do práce uprostřed města. Lidé, kteří brzy ráno vstávají, mají v tomto čase možnost slyšet nejkrásnější zpěv ptáků; některé druhy zpívají od časných ranních hodin. Nejvýrazněji se ozývá drozd zpěvný, kosové mu přizvukují svým flažoletovým hvízdáním, do toho se přidávají pěnkavy, sýkorky, hrdličky a další.

Některé druhy se staly na lidských sídlech zcela závislé a mnoho dalších se do měst stěhuje. Sýkory, pěnkavy ani kosi nikoho nepřekvapí, ale málokdo ví, že na kostelní věži mívají hnízdo poštolky, na panelácích rorýsi a na továrních komínech se mohou objevit třeba i sokoli a čápi. Přesun ptačích druhů do měst (tzv. synantropizace) je postupný a stále pokračuje. Má však i stinné stránky. Hlavně těmi se zabývá nový projekt České společnosti ornitologické Sídla bezpečná pro ptáky.

Česká společnost ornitologická připravila krátký spot ČSO…od roku 1926, oslavující eleganci ptáků, krásu krajiny ve které žijí i nadšení lidé, kteří je pozorují a chrání.

Co je vlastně důvodem procesu synantropizace? Ptáci jsou velice přizpůsobiví. Lidská sídla jim nabízí nové možnosti a oni se je naučili využívat.

„V blízkosti lidí najdou ptáci nejen lehce dostupnou potravu, ale i nové možnosti k hnízdění. Například rorýsi vyměnili skály za budovy, kterých je v našich městech mnohonásobně více, než skal ve volné přírodě,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, koordinátorka projektu Sídla bezpečná pro ptáky.

U některých druhů zašla synantropizace tak daleko, že se populace stejného druhu ve městě a mimo město liší. 

„Vrána na poli před vámi uletí na třicet metrů, ve městě jí můžete házet kousky rohlíku skoro do zobáku. U kosa černého jsou změny mezi lesními a městskými populacemi tak výrazné, že došlo i ke změně migračního chování. Tažné jsou jen lesní populace, městští kosi zůstávají celou zimu,“ uvádí Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické. Rorýsi a jiřičky se stali téměř výlučně obyvateli našich měst a vesnic.


Lidská činnost ohrožuje život ptáků

Vše není ale tak růžové. Na ptáky ve městech číhá stále více nebezpečí. Kromě obvyklých hrozeb, jako jsou predátoři, paraziti a konkurence ostatních ptáků, je hlavní hrozbou člověk a jeho činnost. Většina lidí si však tato rizika nepřipouští nebo spíše neuvědomuje a mnoho ptáků v naší blízkosti hyne zbytečně. Ať již pod koly aut, v tlamě domácích mazlíčků či nárazem do skla. Velmi negativní vliv má též přímé shazování hnízd nebo zateplování budov a kácení stromů, kde ptáci mohou hledat potravu či místo k hnízdění.

Jaká z těchto nebezpečí jsou nejvýznamnější a nakolik jsou v povědomí lidí, kteří v sídlech žijí? To bohužel nevíme. Pokud si najdete 5 minut na vyplnění dotazníku ČSO, pomůžete České společnosti ornitologické, aby ptáky v městech lépe chránila.

„Mnohdy stačí informace o tom, co je nejdůležitější a jak může pomoci každý z nás. Tu chceme co nejširší veřejnosti poskytnout v rámci projektu Sídla bezpečná pro ptáky a prvním krokem je udělat si představu, jaká rizika si lidé uvědomují, jaká ne a jak jednotlivá nebezpečí vnímají,“ dodávají zástupci ČSO.

Počítání čápů

Věděli jste, že si lidé dříve mysleli, že se kukačky na zimu mění v krahujce nebo že  první koordinované sčítání čápů u nás prováděly četnické stanice?

Pusťte si video od ČSO Lidé, kteří pozorují ptáky, zábavný i naučný film o lidech a o ptácích, o vývoji lidských představ o ptačím stěhování, o postupném zapojování lidí do sledování ptáků i o tom, jak je to důležité pro jejich ochranu.


Zdroj: TZ