Waltz neboli také anglický valčík či pomalý valčík. (Caragius / CC BY-SA 3.0)
Tanec existuje, co je lidstvo na světě, říká taneční lektorka ing. Michaela Dvořáková. Na počátku to byly to nějaké rituální poskoky v jeskyních, když se oslavovalo nebo probíhala příprava na lov. Tanec se vyvíjel ve společnosti, společnost se chtěla bavit. Spojeno s pohybem je to současně společenská záležitost tak jako většina sportů. Přirozeně se rozvíjejí sociální kontakty. Význam tance ve smyslu společenských kontaktů je hluboký a široký.
Odvěká lidská potřeba dotýkat se jeden druhého, společně se pohybovat za zvuků hudby či bez ní, se vyvíjela během času, co trvá lidská civilizace na světě. Tanec přes pozdější povýšení na dvorní zábavu na slavnostech přešel do podoby scénické, na který se chodí do divadel, až po tanec závodní či sportovní. Jeho hloubka podle M. Dvořákové tkví v tom, že tanec dokáže nahradit nebo doplnit jakýkoliv jiný dorozumívací prostředek. Tancem dokážeme vyjadřovat pocity, myšlenky, vyprávět příběh, naznačit nevyřčená slova a můžeme jeho prostřednictvím oslovit nebo ovlivnit jiné osoby. Tanec náleží k nejstaršímu umění.
V pravěkých španělských i afrických jeskyních našli vědci důkazy o tanci, když objevili kresby připomínající tanec muže a ženy. Tance mohly vyjadřovat i způsob tehdejšího života. Později do tance vstoupila ladnost a cit. Již to přestaly být poskoky a podupy v rytmu, ale začaly se opakovat sestavy kroků. Zajímavostí je, že například v Řecku se tanec stal součástí výcviku vojáků.
Tanec se stal i významnou součástí veřejného života.
Do 16. století běžný párový tanec neexistoval, tančení v páru vstoupilo později.
Tanec dokáže nahradit nebo doplnit jakýkoliv jiný dorozumívací prostředek
„Až v 19. století započalo otevírání tanečních sálů a vznikaly taneční orchestry,“ sděluje lektorka. Tehdy se společenské události začaly podobat těm dnešním. Všichni dvořané museli umět ovládat tanec, společenský život u dvora vyžadoval účast také na tanečních zábavách. Tančili polku, waltz-boston, valetu a vojenský two-step, kdy tančili všichni společně. Páry tančily sestavu, ve které se navzájem střídaly, to byla například čtverylka. Původně dvořanské tance moc rychlé nebyly. Dámy měly obrovské šaty, které jim bránily v pohybu. Lidé se drželi jenom za konečky prstů. Chodili v řadách a vyměňovali si místa.
Pak to „rozčísnul“ až valčík. Valčík byl první tanec, kdy najednou muž držel ženu v náručí, u valčíku už nešlo stát daleko od sebe. Byl to rychlejší tanec.
„Ve 20.století můžeme hovořit o revoluci v tanečních stylech,“ upřesňuje taneční lektorka. Díky ní se začaly objevovat první tance ze Severní a Jižní Ameriky. Součástí tanců byl tělesný kontakt, muž určoval tempo, jak se bude tančit. Páry se začaly učit taneční kroky tanců, jako byl foxtrot, waltz nebo tango, ale nemohly se shodnout na krocích. Ve 20. letech minulého století tedy britští učitelé tance sjednotili taneční styly. Vytvořili tzv. internacionální styl, standardizovali figury a stanovili požadavky na hudební doprovod.
Mezi válkami přišly do Evropy tance latinské Ameriky, jako rumba, samba, z Karibiku přicestovala cha-cha, později paso doble. Také africký jazz dorazil. Rock and roll dal impuls ke vzniku tance jive.
Mezitím bylo vědecky zjištěno, že tanec příznivě účinkuje na lidský mozek, pomáhá odbourávat deprese, úzkosti, uvolňuje endorfiny, oddaluje demenci, posiluje paměť a celkově uvolňuje. Posiluje vztah mezi partnery. S tancem je spojeno také společenské oblečení, a takové příležitosti zejména ženy rády využijí. Terapeutická úloha tance není zanedbatelná, snižuje hladinu adrenalinu v těle, můžete se „vytancovat“ z negativních emocí.
V dnešní době, komu nevyhovuje třeba fitko nebo aerobik, může vyhledat taneční kurzy. „Učím se ovládat svoje tělo, zpevňovat ho a zapojovat ty správné partie,“ sdělila jedna z dívek, navštěvující taneční kurz pro ženy. Díky tanci se naučí pohybovat na vysokých podpatcích, elegantně a se šarmem.
Tanec je opravdu skvělý způsob, jak se cítit ženou a mužem.
