Svatováclavskou korunu doprovázejí insignie, které přibyly později. Klenoty jsou opravdovým skvostem české historie. (Z. Danková / ET ČR)
Česká korunovace Karla IV.
Král Karel IV., současně císař římský, rozhodl o zhotovení předmětů ke své korunovaci a nechal je vytvořit v letech 1345 až 1346. Svatováclavská koruna je tak v pořadí čtvrtou nejstarší v Evropě. Ostatní předměty byly dodány později a jiným autorem. Sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Za národní kulturní památku byly prohlášeny roku 1962. Uloženy bývají v Korunní komoře chrámu sv. Víta v Praze, od níž má klíče několik osobností.
V průběhu let byly originály korunovačních klenotů vystavovány pro veřejnost ve Vladislavském sále a mnoho lidí vystálo několikahodinovou frontu, aby tyto historické klenoty mohlo spatřit. Klenoty pocházejí ze sbírky Svatovítského pokladu, udělovaly se při korunovaci.
Stříbro, zlato a sklo
V současnosti nám fronty ušetří putovní výstava, na které lze spatřit mistrovské repliky korunovačních klenotů. Český klenotník a šperkař Jiří Urban z Turnova je autorem špičkově vytvořených replik, které s výstavou putují. Předtím si vysloužil obdiv veřejnosti, když vytvořil repliku Říšské koruny, která je jako jedna ze středověkých památek uložena ve Vídni. Z jeho dílny také pochází kopie Sedlecké monstrance a mimoto vytvořil šperky pro britskou královnu Alžbětu II. či pro papeže Jana Pavla II.
Pro výrobu replik Svatováclavské koruny, jablka a žezla použil autor zlaceného stříbra, drahokamy jsou věrně napodobeny skleněnými kompozity.
O repliku žezla se postarali manželé Blanka a Matúš Cepkovi, kteří působí na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.
Kresba klenotů z 19. století. (Kniha Čechy, Díl III. / Wikimedia Commons)
Originální skvost obsahuje...
Na originální koruně se třpytí celkem 96 drahokamů a 20 perel, jež jsou umístěny na 21 až 22 karátovém 1 mm silném zlatém plechu. Na vrchu koruny je umístěn křížek, který údajně obsahuje trn z Kristovy koruny. Váha koruny je 2 358,04 gramů.
Koruna má podobu zlaté čelenky, složené ze čtyř dílů. Každý z těchto dílů má na vrcholu velkou lilii. Čelenka je zhotovena ze zlata o ryzosti 22 karátů. Díly jsou nahoře spojeny dvěma příčnými pásky (kamarami) o šířce 4 centimetry, které jsou v místě svého překřížení (na vrcholu) osazeny křížkem. Kamary jsou zhotoveny ze zlata nižší ryzosti a byly posázeny dvojicemi 30 zelených smaragdů a rubínů.
Pásy pocházejí ze zlatého opasku, který byl svatebním darem manželky Karla IV. Blanky z Valois, snad od jejího nevlastního bratra, francouzského krále Filipa VI. Jednotlivé části koruny jsou spojeny zlatými závlačkami. Koruna je osazena 96 drahými kameny a perlami, z nichž nejvzácnější je červený kámen, zřejmě rubelit (donedávna považovaný za rubín) na čelné straně. Mezi drahokamy, jež byly k výzdobě použity, náleží safíry, spinely, smaragdy, akvamarín, rubelit a perly.
Královské jablko, symbol moci, jako originál bylo vytvořeno roku 1527 pro krále Ferdinanda I. Habsburského Je vytvořeno z osmnáctikarátového zlata, mírně zploštělé, i s křížem na vrcholu je vysoké 22 cm a váží 780 g. Jablko je na kříži a na obroučce osazeno celkem 8 safíry, 6 spinely a 31 perlami. Obě polokoule jablka jsou zdobeny tepanými reliéfními scénami ze Starého zákona.
Žezlo vytvořil augsburský zlatník Hans Haller roku 1533 rovněž pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Je zhotoveno z osmnáctikarátového zlata, jeho délka je 67 cm a váží 1 013 g. Mimořádně velký spinel je osazen na vrcholu žezla.
„Tak tohle moji rodiče asi nikdy nespatřili,“ sděluje se slzou v oku jedna z návštěvnic výstavy stojící před nasvícenou skříňkou obsahující repliky klenotů. Ačkoli se její rodiče dožili vysokého věku, neměli údajně čas vystát frontu na podívanou, kterou by si zasloužil každý z našeho národa.
Výstavu korunovačních klenotů doprovázejí dobové kostýmy nebo také popravčí meč. (Z. Danková / ET ČR)
Prokletí koruny
Nádherná koruna ze zlata osázená masivními drahokamy sváděla k doteku nebo k potěžkání. Více lidí toužilo si korunu vyzkoušet, což je v historii doprovázeno několika příběhy, nevyjímaje pověst o říšském protektoru Reinhardu Heydrichovi, kterému právě neodolatelná touha přinesla do roka smrt. Tradovalo se, že pokud si korunu na hlavu vloží neoprávněná osoba, přinese mu neštěstí.
Doprovod klenotů
Kromě soupravy jsou na výstavě k vidění kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, poduška pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štolou, pásem a tzv. manipulem. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zvaný korunovační, a obřadní korunovační meč svatého Václava. Pořadatelé ujišťují, že hermelín v plášti nahradili králičími kožešinami, respektive vznikla z jejich odstřižků, takže kvůli plášti nebylo zabito ani jedno zvíře.
Výstava momentálně kotví v Jihlavě, v hotelu Gustav Mahler, a zde potrvá do 2. dubna 2017.
