(Timothy Vollmer, CC BY/Flickr)
Znát více než svůj rodný jazyk má řadu přínosů. Například bylo prokázáno, že u seniorů, kteří hovoří víc než jedním jazykem, panuje menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence. Bilingvní mozek navíc lépe filtruje rozptýlení a zlepšuje kreativitu. Důkazy rovněž nasvědčují tomu, že učit se třetí a další jazyky je snazší než učit se první cizí jazyk.
Proč je důležité učit se cizí jazyky na úrovni univerzit? Jako jazykovědkyně se zabývám studiem toho, jaké výhody může učení se novým jazykům mít na kognitivní a emocionální stránku člověka.
V podstatě k tomu dochází dvěma způsoby. Tím prvním je, že otevírá lidem oči, aby viděli, jak věci dělat jinak, než jsou zvyklí. Tomu se říká „kulturní obratnost“. Druhý způsob se vztahuje na to, jak se jedinec vypořádává s neznámými situacemi, a to se nazývá „tolerance nejednoznačnosti“.
Pochopit odlišné kultury
V našem globalizovaném světě je „kulturní obratnost“ klíčem k úspěchu. Jak konkrétně tedy studium cizích jazyků zlepšuje kulturní obratnost?
Výzkum psychologa Roberta Sternberga o inteligenci popisuje různé druhy inteligence a to, jak souvisejí se studiem jazyků u dospělých jedinců. Při učení se novém jazyku získáváme znalosti o cizím prostředí, rozdílech v gestikulaci a další užitečné informace. Dozvídáme se o tom, jak odlišné národy žijí a jakou mají kulturu.
Studium cizího jazyka může snižovat strach ze společnosti. (COD Newsroom, CC BY/Flickr)
Vědci Hanh Thi Nguyen a Guy Kellogg prokázali, že když se studenti učí nový jazyk, rozvíjejí si nové způsoby chápání kultury tím, že analyzují kulturní konvence. Jinými slovy, člověk si mimo slovíček a gramatiky osvojí také jiné způsoby uvažování a chování. Studenti tak mohou s pomocí instruktora přemýšlet nad tím, jak se jiné národy staví k jídlu, k vystupování nebo jakým způsobem spolu komunikují.
Vstup do neznámých vod
Druhý způsob, jak studium cizích jazyků u dospělých zvyšuje toleranci, má co do činění s mírou „tolerance nejednoznačnosti“.
Člověk s vysokou tolerancí nejednoznačnosti bude považovat neznámé a nejasné situace za vzrušující, místo abych se jich bál. Můj výzkum motivace, úzkosti a přesvědčení naznačuje, že učení se novým jazykům zlepšuje toleranci nejednoznačnosti a to obzvlášť, když jde o více než jeden cizí jazyk.
Cizí jazyk by měl být povinný pro všechny vysokoškolské studenty. (Jirka Matousek / Flickr/CC BY)
Není těžké dovtípit se, proč je tomu tak. Při konverzaci v cizím jazyce nevyhnutelně narazíte na neznámá slova. Nemůžete vést přínosný rozhovor, když budete řečníka neustále přerušovat se slovy: „Moment, to slovo neznám. Musím si ho najít ve slovníku.“ Těm, kdo mají vysokou míru tolerance nejednoznačnosti, nebude vadit, když bude rozmluva pokračovat i přesto, že obsahuje jim neznámá slova.
Jazykovědci Jean-Marc Dewaele a Li Wei se studiem tolerance nejednoznačnosti zaobírají také a zjistili, že osoby, které studovaly pod taktovkou učitele víc než jeden jazyk, mají vyšší toleranci nejednoznačnosti.
K čemu to je?
Vyšší tolerance nejednoznačnosti přináší řadu výhod. Pomáhá studentům snáze překonat interakce ve společnosti a strach z pozdějších praktických komunikačních prožitků v daném jazyce. Není se proto čemu divit, že čím víc zkušeností člověk se studiem cizího jazyka má, tím vyšší toleranci bude uplatňovat.
Ale to není všechno. Jedinci s vyšší mírou tolerance nejednoznačnosti jsou rovněž víc podnikaví, tj. jsou optimističtější, inovativnější a nevadí jim riskovat. Univerzity jsou dnes často posuzovány podle toho, jaké platy jejich absolventi dostávají. Zvýšená tolerance nejednoznačnosti společně se silnějším podnikatelským duchem může proto vést k vyšším platům, což, jak věřím, může na oplátku navýšit finanční prostředky pro ty univerzity, které výuku cizích jazyků vyžadují.
Většina amerických univerzit má na své studenty minimální jazykové požadavky a vše závisí na tom, jaký je studentův hlavní obor. Studenti se navíc mohou studiu jazyka vyhnout, pokud v úvodu prokáží, že ho ovládají.
Tento trend zvrátila nedávno univerzita Princeton, když oznámila, že všichni studenti musí studovat cizí jazyk, bez ohledu na to, jak skvěle ho při vstupu na školu ovládají. Podle mě by Princeton měly následovat i ostatní univerzity, jelikož učení se novým jazykům může vést k větší toleranci odlišných kultur. To je zapotřebí obzvláště v současném politickém klimatu, kdy se kampusy po celé zemi otřásají vlnami rasistických útoků.
Znalost cizích jazyků je nezbytná k tomu, abychom se stali globálními občany. Zvážíme-li důkazy, že studium jazyků zvyšuje u dospělých jedinců toleranci, a to hned dvěma způsoby, pak už bychom se neměli ptát: „Proč by měly univerzity požadovat studium cizích jazyků?“ ale „Proč by to proboha dělat neměly?“
Amy Thompson je docentkou aplikované lingvistiky na University of South Florida. Článek byl původně otištěn na portálu The Conversation.
Přeložil a upravil: Ondřej Horecký; zdroj: 
