Sir Arthur Conan Doyle: „Dobrý obr“ – kým byl, jak žil a co dokázal

Sir Arthur Ignatius Conan Doyle se narodil sedm let poté, co v březnu 1852 začal v Británii vycházet na pokračování román Charlese Dickense Ponurý dům. Protože dílo obsahuje detektivní prvky, je někdy považováno za vůbec první detektivní román.

Protože byl Dickens o dvě generace starší než Doyle, bylo tedy logické i jeho prvenství. V detektivním žánru jej však Doyle nakonec dalece překonal. Vytvořil totiž proslulou postavu Sherlocka Holmese, čímž zásadně ovlivnil všechny pozdější autory detektivek.

A. C. Doyle původně vystudoval medicínu. Lékařskou ordinaci si po úspěšném završení studií otevřel v Southsea. Ve volných chvílích, kdy čekával na pacienty, začal psát romány, které zásadně ovlivnily podobu detektivního žánru. Právě zde vytvořil postavy detektiva Sherlocka Holmese a jeho přítele dr. Watsona.

Když český spisovatel Karel Čapek v roce 1925 hodnotil detektivní klasiku, napsal: „Otec moderní detektivky, Edgar Allan Poe, vyvodil detektivní metodu abstraktně filozoficky ze zákonů indukce, analýzy, textové kritiky a logické pravděpodobnosti; detektivní klasik Sherlock Holmes obohatil tyto prostředky strašným arzenálem odborných poznatků přírodovědecké expertizy a přímého pozorování, shrnuje takto ve svém mozku celou důkladnost, vnějškovou a matematickou střízlivost pozitivistického světového názoru.“

Doyle jako „dobrý obr“

Svůj život naplnil vrchovatě svým literárním dílem, ale projevil se i jako humanista. Kromě psaní knih se jako lékař zúčastnil búrské války a stal se i ochráncem lidských práv. Aktivně sportoval a byl například vášnivým lyžařem, osobně se několikrát osvědčil jako schopný logicky uvažující detektiv a často býval žádán o pomoc v tomto oboru. Jeho rozsáhlá občanská aktivita mu u Francouzů vynesla přezdívku „dobrý obr“.

V roce 1880 přerušil studium a přijal na sedm měsíců místo lékaře na lodi plující do Arktidy. Po dokončení studia v roce 1881 pracoval jako lodní lékař na lodi cestující do západní Afriky.

A. C. Doyle byl tak trochu i vizionářem. Jako první varoval před hrůzami letecké a ponorkové války. Na jeho popud byly do anglické armády zavedeny ocelové přilby a námořnictvo bylo vybaveno moderními záchrannými pásy. Stal se rovněž zapáleným propagátorem stavby tunelu pod Lamanšským kanálem.

Náležel k zakladatelům spolku Pilgrimů, jehož účelem bylo posílit anglo-americkou vzájemnost. Předsedal spolku pro reformu rozvodového zákona a jeho účast na případu advokáta George Edaljiho, přiměla anglické ministerstvo vnitra ke zřízení odvolacího soudu. Mnohdy byl právě Doyle poslední nadějí odsouzených, kteří se stali obětí justičního omylu, jako například v případu Žida Oscara Slatera.

Provázela ho proslulost autora úspěšných knih, ale i pověst člověka s neobyčejně ušlechtilými cíli. Dvakrát se dokonce pokoušel získat křeslo v britském parlamentu, ale ani jednou neuspěl.

Kromě ostatní, již tak obsáhlé činnosti, sepsal, jakoby mimochodem, i šestisvazkové dějiny první světové války. Doyle totiž nepovažoval detektivky se Sherlockem Holmesem za svoje stěžejní dílo, ale bral jej pouze jako vedlejší žánr.

Zatímco jeho spisovatelská hvězda v oblasti detektivního románu kolem roku 1893 stoupala, on sám by se raději seriózně věnoval historickým románům o búrské válce nebo první světové válce.
Některé jeho knihy, jako například Ztracený svět, obsahovaly vědecko-fantastické příběhy, a to daleko předtím, než byl zformován tento druh žánru. V závěru života byl značně zaujat spiritismem a také o něm napsal několik knih.

Osobní život

Doylův osobní život také nebyl nudný, spisovatel byl dvakrát ženatý a zanechal po sobě pět potomků. První manželka Luisa Hawkinsonová v roce 1906 zemřela na tuberkulózu. O rok později, tehdy již osmačtyřicetiletý, si vzal Jean Leckieovou, se kterou měl tři děti, dva syny a dceru.

V roce 1902 byl Doyle povýšen do šlechtického stavu za zásluhy, které vykonal pro Velkou Británii v búrské válce. Šlechtický titul jej nepotěšil a zvažoval jeho odmítnutí, ale po naléhání své matky jej přijal.

Případ Belgického Konga

V 19. století se evropské mocnosti snažily přivlastnit si co největší kus africké půdy. Ani belgický král Leopold II. nechtěl zůstat pozadu. V 80. letech tak pod jeho patronací vzniká Svobodný stát Kongo. Zpočátku byl král úspěšný v tutlání zpráv o podmínkách v kolonii, postupně však zprávy o masakrech a otrocké práci původního národa prosakovaly na veřejnost. Leopold byl roku 1908 nucen postoupit své africké panství belgickému státu, byť poté situace nebyla o mnoho lepší.

Smysl pro spravedlnost byla u Doyla mimořádně vyvinutá. Když se dozvěděl o otřesných podmínkách v kolonii, vzplál spravedlivým hněvem a začal se ve věci angažovat.

Spolu s dalšími osobnostmi vystoupil na podporu Spolku pro reformu Konga a roku 1909, poháněn „spalujícím hněvem“, napsal v osmi dnech Zločin v Kongu, ve kterém popsal sadistické metody správců kolonie a přiložil fotografie zmrzačených lidí. Kontaktoval novináře, požádal o pomoc prezidenta Roosevelta a německého císaře Viléma II. Do Konga se osobně sám vydal a podnikl tříměsíční průzkum v terénu. Po jeho intervencích i osobní cestě se situace v Belgickém Kongu zlepšila. Svým morálním cítěním opět potvrdil onu francouzskou přezdívku „dobrý obr“.

Doyle a spiritismus

V závěru života poněkud překvapivě napsal celou řadu článků a publikací o spiritismu, který zcela vážně propagoval. Právě jeho spiritistické aktivity byly důvodem cest, které podnikl s rodinou během dvacátých let do Ameriky, Austrálie a do Afriky.

A. C. Doyle se ke spiritismu veřejně přihlásil roku 1916 v časopise Light. Stalo se tak po tragických událostech v jeho rodině, úmrtí staršího syna a dalších členů rodiny.
Doyle prohlásil, že si je „naprosto jist, že vědomí může existovat mimo tělo“. Účastnil se nesčetných schůzek a vyšetřoval podivné parapsychologické jevy. V roce 1920 se setkal a spřátelil s iluzionistou Harrym Houdinim při jeho vystoupení v anglickém Brightonu.

Artur Conan Doyle, narozen v Edinburghu 22. května 1859, zemřel 7. července 1930 v Crowboroughu v hrabství Sussex.

Článek vyšel v rámci speciálního tištěného vydání Svět Sherlocka Holmese – viz níže.

Objednávejte naše další magazíny.

---