Ilustr. foto. (Volné dílo)
Ilustr. foto. (Volné dílo)
Díky vědeckým důkazům o tom, že kouření způsobuje chronické zdravotní potíže, se nakonec podařilo dramaticky změnit přístup veřejnosti k tomuto zlozvyku. Není to zas tak dávno, teprve několik desetiletí, kdy si kuřáci mohli zapálit prakticky kdekoliv, včetně letadel. Dnes je kouření na veřejných prostranstvích zakázáno v řadě zemí světa.

S vyvanutím kouře to však nekončí. Po tabákovém dýmu zůstávají kouřové usazeniny. Jde o chemické reziduum, které po kouření zůstává. Přichytává se na stěny, závěsy, koberce, nábytek, ochlupení domácích mazlíčků, oblečení, zkrátka všechno, co se dostane do blízkého kontaktu s kouřem z tabákových výrobků.

Výzkumy na zvířatech ukázaly, že vystavení těmto látkám vedlo k poškození plic a jater, k příznakům cukrovky, ke zhoršenému hojení ran a hyperaktivitě. Studiem kouřových usazenin se v 90. letech začal jako první věnovat Georg Matt, profesor psychologie ze San Diego State University.

„Narazili jsme na malou záhadu,“ vzpomíná Matt. „I když matky přestaly kouřit a nebyl žádný důkaz o vystavení pasivnímu kouření, nedokázali jsme snížit biologické ukazatele u nemluvňat na úroveň, jakou najdete u nekuřáků.“

Vědci zkoumali, jestli nedošlo ke kontaminaci vzorků, zda není problém v laboratorní analýze a nakonec, po vyloučení několika faktorů, se zamysleli, jestli by dotyčné děti nemohly být přeci jen vystaveny nějakým jiným zdrojům tabákových chemikálií, zdrojům, které nikdo předtím nezvažoval.

Nakonec zjistili, že matky kuřačky, které si v bytě zásadně nezapalovaly, stejně měly ve svých domovech kouřové sloučeniny. Ty se vyskytovaly v prachu, na rukách a zůstávaly usazené na povrchu věcí.

20161222-cigarety2
V řadě  míst světa je dnes kouření na veřejných prostranstvích zakázáno. (Peter Muhly / AFP / Getty Images)

„Některé tyto sloučeniny jsou velmi lepkavé a časem se vevnitř nahromadí. Stávají se tak zásobárnami kouřových usazenin. Některá tato ložiska sahají opravdu hluboko, a když lidé roky nebo desetiletí kouří, vevnitř se kupí hromady těchto sloučenin,“ říká Matt.

Přirozeně, čím více je pokoj kouři z tabáku vystaven, tím více usazenin z kouře se v něm hromadí. Problém je ovšem navíc v tom, že pozůstatky dýmu lze najít kdekoliv, kde kuřák tráví čas, a nemusí přitom ani mít cigaretu v puse.

„Nacházíme ho v autech kuřáků, přestože si ve svém autě nezapalují. Nacházíme ho v hotelových pokojích, kde bydleli kuřáci. Nacházíme ho ve vozech z autopůjčovny,“ vyjmenovává Matt.

Koncentrované chemikálie

Podle Amerického sdružení pro rakovinu obsahuje cigaretový kouř více než sedm tisíc chemických látek a o přinejmenším sedmdesáti z nich se ví, že způsobují rakovinu. Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že vystavení těmto sloučeninám vede k poškození plic a jater, k výskytu příznaků cukrovky, špatnému hojení ran a hyperaktivitě.

Existují podstatné rozdíly mezi kouřem polétajícím ve vzduchu a druhotnými usazeninami z kouře. Vědci u kouřových usazenin hovoří o třech vlastnostech:

  • drží se na povrchu a v prachu;
  • reagují s jinými chemikáliemi, čímž vznikají nové látky;
  • vypouštějí se zpátky do okolí

Látky z kouřových usazenin se mohou smíchat s jinými jedovatými látkami, které se v okolním prostředí vyskytují (například v barvě, sádrokartonu nebo čalounění) a vytváří nové, ještě nebezpečnější chemikálie. Usazeniny se mohou smísit také s čistícími prostředky používanými k jejich odstranění.

„V pohostinství je velmi oblíbené zakrývat nebo odstraňovat zápach z tabáku, protože zápach je to, na co si klienti u tabákového kouře stěžují nejvíc. V mnoha případech se k tomu používá antioxidant jako například ozón, který reaguje s některými sloučeninami a přemění je na látky bez zápachu. Problém je v tom, že některé tyto chemické reakce změní nikotin na nový polutant, který je ještě škodlivější než nikotin,“ upozorňuje profesor Matt.

Zdravotní následky

Usazenin z kouře se zbavuje těžko, ale jestli našemu zdraví opravdu škodí, je předmětem debat. Kritikové říkají, že řeči o kouřových usazeninách jsou spíše přehnanou reakcí, která má ještě více démonizovat tabák, a že se nejedná o nic závažného.

Opozice se ale najde také v řadách odpůrců kouření. Například profesor Stephen Hecht, který na University of Minnesota vyučuje prevenci rakoviny a zároveň zastává funkci šéfredaktora odborného časopisu Chemický výzkum v toxikologii, je toho názoru, že dávka karcinogenů, která na nás působí prostřednictvím kouřových usazenin, je příliš malá na to, aby způsobila větší škodu.

„U pasivního kouření je dávka někde mezi jedním a pěti procenty toho, co se dostává kuřákovi. U kouřových usazenin to bude ještě daleko nižší než u pasivního kouření,“ sdělil Hecht serveru U. S. News.

Kouřové usazeniny obsahují ty samé škodlivé látky, které se vyskytují u kouření a pasivního kouření. Ovšem narozdíl od cigaretového dýmu, který se vdechuje snadno, u kouřových usazenin by muselo dojít k jiným způsobům vstřebání, aby se projevilo reálné riziko, například k přenosu kůží nebo když se dítě dotkne kontaminovaného povrchu a pak si strká prsty do pusy. Zatím vědci nemají jasno, kolik kouřových usazenin se do lidského těla při kontaktu s těmito látkami dostává.

„Jsme toho názoru, že to poškozuje lidskou DNA. Víme, že to přispívá k odumírání buněk. Ze studií s živočichy známe některé následky na orgánového systému,“ říká Matt a dodává, že je před nimi ještě spousta práce na poli výzkumu v oblasti dlouhodobého vystavení kouřovým usazeninám u rizikových skupin, například u dětí.

Prozatím si kuřáci musí uvědomit, že usazeniny z tabákového kouře mohou srazit cenu majetku a vozidel. „Před rokem a půl jsme dělali rozhovory s prodejci použitých vozů, kteří jsou si velice dobře vědomi, že nepříjemný zápach silně odrazuje kupce od koupi automobilu,“ říká profesor Matt.

Kouřové usazeniny se odstraňují značně obtížně a nikdo to nezná lépe než provozovatelé ubytovacích zařízení. V některých případech se nejde kouřových usazenin zbavit vůbec a pak nezbývá než kontaminované matrace, přikrývky a sádrokarton vyměnit.

Matt a jeho výzkumný tým momentálně pracují na zjišťování, jaká cesta k vyčištění kontaminovaných povrchů je ta nejvhodnější. Otázku na tuto odpověď by měli mít již brzy. Přesto vědec upozorňuje, že není nic lepšího než prevence. „Ta nejdůležitější rada zní: Nekuřte vevnitř a venku si najděte místo, odkud vám nevane kouř zpátky do domu.“


Přeložil: Ondřej Horecký; zdroj: small United States