Lenka Zogatová.
V neděli 4. prosince 2016 od 20 hodin se v brněnském klubu Fléda vzpomíná na Lenku Zogatovou – manažerku a organizátorku akcí alternativní hudby a undergroundu, která zemřela před dvěma lety.
S laskavým svolením ředitele brněnské ČT Jana Součka se na Flédě zahájí večer premiérou dokumentárního filmu z produkce České televize „Moja duša došla do ritě. Koncert pro Lenku Zogatovou", který byl natočen v režii Bohdana Bláhovce a Robina Kvapila. Svěží filmová mozaika vychází z dokumentárních záznamů pořízených 31. října 2015 na akci „All Tomorrow´s Parties“. Tehdy se do klubu Fléda sjeli muzikanti a divadelníci, kteří k Lence Zogatové měli a mají silný vztah. Tak vznikal filmový obraz celoživotní punkerky a fenomenální promotérky tuzemské alternativní scény poskládaný ze vzpomínek, historek, střípků paměti a situací na symbolickém pozadí vaření polévky. Film bez patosu přibližuje, jak mimořádnou a mnohovrstevnatou osobností „Zogatka,“ jak se Lence Zogatové přezdívalo, byla. V dokumentu ji zpřítomňují hudební skupiny Ještě jsme se nedohodli, Bez ladu a skladu, Ty syčáci, Čokovoko, Midi Lidi, Urband, Dunajská vlna a celá řada dalších.
PR manažerka klubu Fléda Veronika Duchoňová sdělila: „Je pro nás ctí, že se premiéra dokumentu uskuteční právě na Flédě, kde Lenka působila nezapomenutelných šest let.“ Na filmovou projekci naváže přátelská afterparty. Jména těch, kteří budou stát za DJ pultem, si brněnský klub Fléda nechává jako překvapení. Vstupné bude zdarma.
Lenka Zogatová (8. 6. 1956 – 1. 12. 2014)
Do kontaktu s ní přišel každý, kdo se v Brně osmdesátých let pokoušel o jakoukoli nezávislou kulturu. Brněnská alternativní scéna je dodnes silně definována jejím úsilím. Stála za nesčetnými kulturními aktivitami a pomohla na svět celé plejádě originálních (nejen) hudebních uskupení. Kombinace ráznosti, upřímnosti, nebojácnosti a diplomatických schopností z ní učinily nejvýraznější kulturní manažerku české historie. V době normalizace vybudovala z brněnského kulturního domu Musilka centrum nezávislé hudby. Nebojácně zvala tehdy nepohodlné kapely, které měly zákaz vystupování, a každý jejich koncert hrozil konfliktem s úřady a policejními represemi. Do Brna se sjížděli lidé z celé republiky.
Podílela se na vzniku Rockfestu, přehlídky, díky níž se k veřejným vystoupením a prvním oficiálním nahrávkám dostaly kapely značného stylového rozptylu. Dodnes se zdá neuvěřitelné, že se jí v Brně 80. let podařilo zorganizovat koncerty Swans a Nico. Založila českou variantu poetry slam – Slam poetry.
„Je podivuhodné, kolik projevů účasti vzbudila zpráva o jejím úmrtí od střední i nejmladší aktivní generace. Lenka nikdy neopustila čerstvou kulturu, nebylo to pro ni myslitelné. Když viděla ve světě akční performance mladých básníků poetry slam, založila pro ně platformu u nás. S typickou velkorysostí při tom přehlédla, že prohazuje slova v titulu: pouze v Česku tedy máme díky ní slam poetry. Blízce spolupracovala s mnoha kapelami (Čokovoko, Midi lidi, Dva...). V Českém centru v Bratislavě vytvářela program už v období mečiarismu: proměnila je v místo svobody a odporu, propojovala české a slovenské tvůrce z různých oborů. Jistě i proto mělo její úmrtí na Slovensku okamžitý ohlas.“ Ve svojí vášni šla až na hranici vlastních sil,“ napsal pro nezávislý Projekt N spisovatel Michal Hvorecký.
Působila i jako neherečka. V 80. letech si zahrála v legendární několikahodinové fresce Ananas J. A. Pitínského. Objevila se ve filmech Protektor, Polski film, Alois Nebel a Rozkoš. S Markem Danielem a Marií Ludvíkovou působila v souboru pro absurditu a „extrémní folklór“ Loutkové divadlo Československo. Odtud pochází i text písně, který dal název filmu i vzpomínkovému večeru: „Moja duša došla do ritě/ tak si ma tam ludia najdite / Poskládajte si ma z hovienok, / z krásných snov a pekných spomienok.“
