Příprava na spravedlivý proces v Číně: Interview s bývalým prokurátorem a obhájcem lidských práv Tchangem Ťi-tchienem

Po řadu let obhajoval pekingský právník Tchang Ťi-tchien klienty poškozované postupy čínského režimu. Oběti násilných represí a nuceného vystěhování nebo znárodňování pozemků a budov, oběti nucených demolic, pronásledované následovníky duchovního hnutí Falun Gong a další čínské občany žalující státní úřady.

Časem si pro tohoto rodáka z města Tun-chua v severovýchodní provincii Ťilin přišla komunistická strana.

Jeho právnická licence mu byla bez vysvětlení odebrána v dubnu 2010. V následujících měsících zjistil, že byl vydán příkaz k omezení jeho možnosti vycestovat do zahraničí.

Jednoho večera v únoru 2011 policisté vtrhli do Tchangova domu, svázali ho a bili. Krátce předtím se setkal s dalšími právníky a aktivisty, aby společně prodiskutovali možnosti, jak pomoci Chen Kuang-čchengovi, slepému právníkovi, který byl dlouhodobě zadržován v domácím vězení a v současné době již žije v USA. Tchang byl propuštěn z vazby v březnu téhož roku, odkud byl přemístěn do domácího vězení v svém domě.

V období mezi roky 2011 a 2014 byl Tchang Ťi-tchien ještě několikrát zatčen ve chvílích, kdy obhajoval čínské občany zbavené volebního práva a vězně svědomí.

Závažnost jeho pronásledování čínským režimem přitáhla pozornost mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International, která podala zprávu o okolnostech jeho mučení ve vězení v březnu 2013 výboru OSN proti mučení. Zpráva uvádí, že bezpečnostní složky v severovýchodní provincii Heilongjiang zadržely Tchanga Ťi-tchiena a další tři právníky působící v oblasti obhajoby lidských práv kvůli jejich vyšetřování ilegální věznice [provozované režimem]. Ve vazbě byl Tchang „připoután k železné židli, na níž mu policisté zasazovali údery do obličeje, kopali do nohou a mlátili do hlavy plastovou lahví naplněnou vodou tak silně, že ztratil vědomí.“

Přesto, že byl opakovaně pronásledován, je šestačtyřicetiletý Tchang stále členem právnického hnutí „wej čchüan“ a pokračuje spolu se svými kolegy v právní obhajobě tím, že se pokouší donutit čínské úřady, aby se řídily svými vlastními zákony.

Deník Epoch Times uskutečnil s právníkem interview letos na jaře. Níže publikujeme zkrácený překlad rozhovoru.

Na vysoké škole jste četl politické práce kladoucí důraz na marxismus-leninismus. Později jste sám marxismus-leninismus vyučoval po dobu pěti let. Co vás přimělo odtrhnout se od stávajícího politického systému?

I když mnoho z toho, co jsem se naučil, je chybné, proces učení pomáhal formovat způsob, jakým přemýšlím. Jsem více nakloněn přístupu chodit k podstatě problémů.

Učili mě, že zákon je nástrojem vládnoucí třídy. Po studiu soudnictví a ústavy jsem nicméně tento názor opustil. Domnívám se, že zákon v zásadě existuje na ochranu práv každého jednotlivce, a to nejen práva bohaté menšiny. V opačném případě to není právní stát, ale jedná se o zneužití práva za účelem podmanění lidí.

Ve skutečnosti čínský režim implementuje zákon k ochraně zájmů privilegované třídy, a potlačuje běžné lidi, aby se zabránilo jejich odporu. Tento právní systém udržuje literu, ale ne ducha zákona.

Během mých zkušeností s lidmi, již si stěžovali státním úřadům, jsem zjistil, že mnozí z nich mají silnou víru v právo a čínské úřady. Navzdory tomu, že vyčerpali všechny možnosti, někteří stěžovatelé se dokonce pokusili zastavit čínské představitele v jejich autech. Nakonec si uvědomili, že šance na vyřešení jejich problémů jsou velice malé. Proto se stěžovatelé cítí velmi mizerně a bezmocně.

Při práci s právními předpisy komunistického režimu, opírám své argumenty o jejich právní doložky, ale nikdy do nich nevkládám víru, abych zabránil zklamání. Mohu svým klientům pomoci pouze tím, že vykročím mimo rámec právní praxe.

Samozřejmě, že následuji právo a právní postupy pro obvinění a podávání právních stížností a komunikuji s personálem, který zpracovává právní případy. Ale uvědomuji si, že nezáleží na tom, jak racionální moje právní argumenty jsou. Síly zlovůle a setrvačnosti v politickém systému stále nutí úředníky vydávat rozsudky nebo dělat věci, které porušují právní hodnoty.

Věnoval jsem hodně pozornosti právnímu postupu, ale teď odhaduji, že bychom neměli kráčet jen podle něho. Právní postup je důležitý, ale musíme ovlivnit proces.

Vezměme například zrušení systému pracovních táborů. Došlo k nějakému zlepšení systému? Ne. Ve skutečnosti se situace v posledních dvou nebo třech letech zhoršila. Budeme-li pokračovat v práci uvnitř právního rámce a domůžeme se malých technických úprav tady a támhle, síly páchající zlo nebudou cítit žádný tlak.

Pracoval jste v provinčním protektorátu po dobu sedmi let a řešil více než sto důležitých veřejných stížností. Očividně jste byl vynikající prokurátor, co vás přimělo opustit tento systém?

Správně, tehdy jsem pracoval velmi pilně a snažil se dobře uspět při různých vyšetřováních. Cítil jsem, že moje povolání je posvátné a dělal jsem, co bylo v mých silách, abych zabránil zdiskreditování svého povolání. Protože jsem byl naočkovaný čínským režimem, měl jsem pocit úspěchu, když jsem přispíval k represím – přivést lidi k soudu, vydat trest smrti a příkaz k popravě.

Býval jsem knihomol. Raději bych chodil do knihovny nebo diskutoval o stipendiu nebo publicistice a přirozeně tak trávil mnohem méně času rozhovory s obyčejnými lidmi. Nicméně po nějaké době působení na úřadu jsem zjistil, že existuje obrovský rozdíl v právním zacházení s těmi, kdo oslovují úředníky na prokuratuře podle toho, zda mají nebo nemají dobré zázemí. Moje inklinace ke stipendiu se postupně synchronizovala s mými světskými zkušenostmi.

Postupem času jsem vzbudil nelibost u svých nadřízených, když jsem řešil případy v souladu s právními předpisy, namísto toho, abych bral v úvahu jejich návrhy. Nadřízení byli také nešťastní, že jsem vydával pravdivé inspekční posudky namísto nadsazených. Starý kolega mi jednou řekl: vaše uvědomování si prostých občanů a sympatizování s nimi je v tomto systému velmi nevýhodné.

Ukázalo se, že kolega má pravdu, a já opustil svoji práci.

Když jsem působil uvnitř systému, viděl jsem některé věci, které mnou velmi otřásly. Jednou jsem musel dohlížet a ověřit příkaz vydaný soudem v Yanbianu v severovýchodní Číně. Vězeň byl zatčen během divokého zákroku proti trestné činnosti v roce 1983 a shledán vinným ze značného počtu trestných činů, včetně loupeže a znásilnění. Jako ostatním se moje pozornost rozptýlila poté, co byl vězeň střelen do hlavy, najednou jsem si všiml, že vězeň stále leze po zemi. Informoval jsem soudního vykonavatele, a forenzní vyšetřovatel zasunul skleněnou tyč do hlavy vězně a zahýbal s ní... a vězeň zemřel.

Při jiné popravě rodina odsouzeného muže a ženy odmítla převzít jejich mrtvá těla, s největší pravděpodobností v důsledku studu a nátlaku. Mrtvoly byly naloženy na nákladní automobil patřící lékařské fakultě a odvezeny. Seděl jsem v policejním vozidle za náklaďákem a viděl, jak byla těla bez okolků vhozena do kamionu jako mrtví psi... S lidmi nebylo zacházeno se špetkou důstojnosti.

Během těchto několika let jsem měl řadu zkušeností s mučením – spánkovou deprivací, nucením k dlouhodobému stání, klečení nebo sezení jako formě trestu, spoutáváním, bitím, zatímco byl vězeň svázaný a znehybněný, umísťováním před velmi silný světelný zdroj. Také jsem byl svědkem vystavování vězňů útokům psů, zahrabávání zaživa a nucení ke spáchání sebevraždy.

Když jsem byl uvnitř systému, věnoval jsem mučení podezřelých velmi málo pozornosti. Setrvačnost systému mě přiměla věřit, že lidé podezřelí ze zločinů, s nimiž jsem se setkal, lhali, aby se vyhnuli trestu. Viděl jsem případy, kdy podezřelého mlátili do hlavy a krku srolovanou složkou papíru nebo těžkou srolovanou dokumentací... to všechno.

Co dělám teď, není jen služba pro mé klienty. Snažím se také vykoupit sám sebe a utěšit svoje svědomí. Myslím, že to do určité míry dělá každý z nás. Není to čistě věc zúčtování se stranou, ale také odčinění toho, že jsme byli součástí systému a podporovali ho.

Praktikující Falun Gongu^[1] mi řekl, že čínská komunistická strana je zlý kult. Myslel jsem si, že strana je určitě špatná, ale takové označení není opodstatněné. Teď cítím, že to označení je trefné, protože se dostává ke kořenu věci. Poté, co jsme dlouho indoktrinováni vymýváním mozku stranickou kulturou, nejsme schopni se dostat z jejího vlivu. Naše mozky, plněné diskursem strany, potřebují nějakou očistu.

Máte nějaká doporučení pro právníky řešící případy Falun Gongu?

Pokud se do případů vloží právníci, bude pro režim obtížné zakrýt svojí nezákonnou činnost. Nyní bychom se neměli omezovat na prosbu nevinen během falešných soudních přelíčení s praktikujícími Falun Gongu. Obhajoba by měla probíhat hned od začátku případu, a pokračovat v každém kole právního řízení.

Například zatčení praktikujících bylo v některých případech schváleno před povinnou dvouměsíční lhůtou pro vyšetřování. Úředníci veřejné bezpečnosti by měli případ uzavřít ve fázi šetření. A prokurátor je povinen zajistit, aby úředníci veřejné bezpečnosti ukončili vazbu, protože praktikující nejsou vinni a žádný soudní případ by ani neměl započít.

Právě teď musíme vzdělávat ty v soudnictví a veřejné bezpečnosti, aby uvažovali v právním smyslu a pouze mechanicky neplnili příkazy: Co jejich kroky nyní znamenají a jaké jsou jejich budoucí důsledky jejich činů?

Veřejná bezpečnost a justiční pracovníci musejí vědět, že ani jeden z jejich nadřízených není ochoten se podepisovat pod nezákonnou činnost, kterou je ústně pověřili provést. Vezměme například dokumenty Úřadu 610 ^[2]. Zpočátku Úřad 610 vydával dokumenty se svými příkazy, ale později se tato organizace začala omezovat pouze na ústní nařízení, ze strachu, že budou odhaleny. Pokud jsou vydány písemné pokyny, jsou staženy a shromážděny ihned po přečtení a zničeny. Koneckonců, tyto instrukce jsou nezákonné.

Musíme rozebrat všechny aspekty tohoto pronásledování, a zásadně je zavrhnout.

Souběžně s odhalováním pronásledování a jeho pachatelů, mohou právníci také vyvíjet tlak na soudní orgány tím, že je nutí, aby prozradili své veřejné výdaje a další podrobnosti. Například v případě, že domácí bezpečnostní úřad v pekingské čtvrti Shunyi provede zatčení, mohu přimět okresní úřady Shunyi, aby předložily právní opodstatnění pro vyslání jednotky místní bezpečnosti a definování její úlohy, a požadovat, aby finanční úřady v okrese Shunyi prozradily zdroj zabezpečující financování této jednotky. V případě, že místní finanční úřady odmítají zveřejnit výše uvedené informace, můžeme na ně podat žalobu.

Můžeme také požadovat, aby úřady okresu Shunyi zveřejnily právní opodstatnění pro zřízení svého úřadu 610 jakož i právní funkce místního úřadu 610 a jeho financování. V případě, že úřady Shunyi tuto informaci nezveřejní, máme právo je zažalovat. Ilegální organizace, jako je Úřad 610, by měla být vytažena do otevřeného prostoru ze svých temných koutů; vytáhněme je na světlo, ať je všichni vidí!

Co nyní děláme, je prolomení zámku černé skříňky, kterou je Úřad 610. Bylo by fantastické, pokud by byla černá skříňka zničena, ale je to proces, který musíme projít krok za krokem. V každém soudním případu týkajícím se Falun Gongu musíme vrazit dláto do černé skříňky, abychom do ní vpustili světlo. Teprve potom Úřad 610 ztratí svoji aroganci a sníží se opět ke své zběsilé úrovni chování.

Mnozí čínští právníci prohlásili: „My hovoříme pouze o právu, a nikoliv o politice.“ Vzhledem k tomu že je pronásledování Falun Gongu považováno za politickou otázku, tito právníci se s touto výmluvou vyhýbají obhajobě těchto případů. Co si myslíte o této situaci?

Jako právníci se nejvíce staráme o práva lidí. Můžeme mít různé názory v konkrétních otázkách, ale to by nemělo mít vliv na naše požadavky v oblasti lidských práv nebo zajištění těchto práv pro lidi.

Tedy názor, že právníci by se měli zabývat pouze právem, a nikoliv politikou, je prakticky bezvýznamný. Moderní společnost chápe politiku jako formu veřejné správy, a tudíž se politika dotýká každého. Dokonce i když nechcete mluvit o politice, nelze se tomu vyhnout.

Postupem času však moderní společnost začala neutrální výraz „politika“ chápat, jako něco negativního. Ti, kdo mluví o „politice“, jsou považováni za ošklivé osoby se špatnými mravy. Ale ve skutečnosti každý z nás má politická práva, o která musíme usilovat a chránit je.

Takže tito právníci v luxusních kancelářských věžích mají sloužit těm ve společnosti, kteří nejvíce potřebují ochranu zákona. Pokud právníci nemohou sloužit těmto lidem, potom advokacie existuje pouze v názvu. To proto, že právní profese byla původně vytvořena s cílem poskytovat brzdu a protiváhu stále se rozšiřující vládní moci, stejně jako zajištění ochrany práv jednotlivců. Právníci, kteří se rozhodli ignorovat nebo zůstat apatičtí ke zneužívání jednotlivců vládou, nejsou skutečnými právníky.

Někdo kdysi řekl, že mezi dvěma mlýnskými kameny a vajíčkem jsme zásadně povinni se postavit na stranu vejce. Existuje nepřeberné množství způsobů, jak mohou kameny vejce poškodit, ale šance vajíčka ohrozit kámen jsou mizivé.

Má vaše rodina pochopení pro výzvy, kterým jste musel čelit během těch všech let právní obhajoby v oblasti lidských práv?

Četl jsem článek, který Kao Č'-šeng^[3] napsal své matce, a cítil se neuvěřitelně pohnutý. Pocházím také z horské oblasti. Volám mámě často, aby neměla obavy. Moc toho neříká, ale oba se cítíme lépe, když navzájem slyšíme svůj hlas.

V těchto dnech moje matka není příliš znepokojená, když nejedu domů, abych oslavil nový lunární rok – jízdenky na vlak je těžké sehnat nebo mohou existovat zvláštní oficiální důvody. Ale když jsem poprvé opustil veřejný úřad a neměl strávit jeden nový rok doma, začala mít obavy. Kdykoliv staří přátelé v obci zmínili moje jméno, začala plakat.

Při jiné příležitosti byla moje matka tak rozzlobená, že nepřijedu, že si přivodila intenzivní bolest zubů. Cítil jsem se opravdu hrozně, když jsem se o tom dozvěděl. Celkově, si je moje matka nejasně vědoma toho, co dělám, a říká mi, abych šel poctivou a spravedlivou cestou.

V roce 2011 jsem byl zadržen na dobu 20 dnů. Vzhledem k tomu moje váha klesla ze 70 kg na 52. Moje dítě řeklo mé bývalé manželce, že jsem se musel vynořil z kremační pece. Měl bych trochu přibrat, než navštívím svoje rodiče, pomyslel jsem si tehdy.

Moje matka se obává po celou dobu, a její zdravotní stav není dobrý. V průběhu let hodně trpěla kvůli rodinným problémům mého otce a mému opakovanému zatčení v posledních letech. Kdybych ji navštívil takhle pohublý, nebyla by schopná to unést.

Můj otec zažil mnoho politických hnutí a chápe principy strany. Je-li strana tlačena k okraji, řekl, stane se zběsilou a jedná bez zábran. Řekl mi, abych se o sebe postaral a snažil se vyhnout zatčení, takže si o mě nebudou muset dělat starosti.

Popravdě jsem příliš neuspěl v péči o svou rodinu. Ale zatímco úřady poškozovaly mě a mou rodinu tím, že mě věznily a obtěžovaly, došlo mi, že jsem si pro určité věci vybudoval toleranci. Moje rodina si také zvykla na to, co dělám, i když mají stále starost o moji bezpečnost.

Společnost mě potřebuje. Jistě, jestli je zde schopnější člověk, mohu si dát pauzu. Ale já bych odpočíval jen dobrovolně, a ne proto, že jsem byl k odpočinku donucen. Našel jsem hodnotu a smysl života prostřednictvím vykonávání práce v oblasti lidských práv.

Co je nejdůležitější věc ve vaší současné agendě?

Vládní cenzura je příliš přísná a příliš mnoho lidí má potíže dozvědět se pravdu. Tak šíření pravdivých informací je kriticky důležité.

Musíme rozšířit technologii, která umožňuje lidem obejít Velký čínský firewall. Jakmile projdou kolem firewallu, mohou se přihlásit na Twitter a Facebook a začít komunikovat s ostatními. Lidé mohou mít vymytý mozek po celá desetiletí, ale troufám si tvrdit, že poté, co stráví 10 dní, měsíc, nebo dokonce rok učením se o tom, co se děje ve vnějším světě, začnou si uvědomovat, že nemají pravdu, vůbec ničemu nerozumí.

Také musíme už nyní začít připravovat materiály na dobu, kdy bude možné realizovat spravedlivý proces. Samozřejmě budeme muset ještě dotáhnout výsledky v mezidobí, protože lidé potřebují být podporováni, krok za krokem vybudovat důvěru.

Ale naše úsilí nespočívá jednoduše v přinucení těchto pseudo-soudů k zastavení odsuzování našich klientů nebo snížení počtu odsouzených. Pokaždé, když tito soudci nebo jejich zákulisní manipulátoři odsoudí praktikující Falun Gongu nebo politického vězně nebo občanskoprávního aktivistu a píší detailní verdikty, ve skutečnosti připravují podklady pro jejich vlastní budoucí souzení.

Do té doby musíme připravit půdu pro vytvoření prostředí, kde je možné vést spravedlivý proces.

---

[1] Pojmenování „praktikující Falun Gongu“ je zpodstatnělé přídavné jméno, užívané k označení těch, kdo se věnují metodě Falun Gong, čili ji praktikují. Jedná se o označení užívané komunitou příznivců Falun Gongu, které bylo následně převzato. Protože Falun Gong nevede žádný druh členství, označují se jeho následovníci pouze jako „ti kdo metodu praktikují“ – „praktikující“. Religionisté Falun Gong popisují jako duchovní nebo nové náboženské hnutí. (česká transkripce Fa-lun Kung)

[2] Úřad 610 je mimosoudní státní úřad zřízený na příkaz exprezidenta Ťiang Ce-mina, který byl pověřen potlačením duchovního hnutí Falun Gong. Pobočky úřadu byly zřizovány na různých úrovních státní zprávy. Jeho název je odvozen od data jeho založení 10. 6. 1999. Protože se v Čínštině uvádí datum obráceně – měsíc a den – tedy 6.10. dostal úřad název 610.

[3] Kao Č'-šeng, je významný čínský advokát, jenž získal ocenění od zahraničních právních obcí za odvážnou advokacii, autor knih „Za Čínu spravedlivější“ a „Stand Up China 2017“.

Přeložil Milan Kajínek