Majitelka obchůdku s čínskými bylinkami čeká na zákazníky; Tchaj-pej, 19. března 2010. (Sam Yeh / AFP / Getty Images)
Lidé hledající tradiční čínskou medicínu by možná udělali lépe, kdyby se poohlédli po bylinách někde jinde než v Číně.
Čínští lékaři a dokonce Státní správa tradiční čínské medicíny varovali, že řada bylin běžně používaných pro léčbu ztratila kvůli vysokým koncentracím pesticidů a hnojiv v půdě svou účinnost.
„Někteří lidé říkají, že čínská medicína může být přivedena ke zkáze právě kvůli bylinám z Číny a v žádném případě se nejedná o přehnané tvrzení,“ vyslovil se 3. července Wang Kuo-čchiang, ředitel Státní správy TČM. Informovala o tom státní tisková agentura Sin-chua.
Investigativní zpráva Greenpeace z roku 2013 objevila, že byliny pěstované a sklízené v Číně jsou plné pesticidů. Dokument doporučil úřadům, aby zaujaly tvrdá opatření.
Po tradiční čínské medicíně je v posledních letech ve světě zvýšená poptávka. Podle Wanga vedl tento nárůst k rozšířenému prodeji podomácku pěstovaných bylin, které jsou často vystaveny pesticidům a zemědělským hnojivům, a ty narušují léčivé účinky bylinek.
Wang není první, kdo veřejně okomentoval hrozbu, které čínské bylinky čelí. Čou Čung-jing, profesor na Nanťinské univerzitě čínské medicíny, varoval podle zpravodajského portálu Sina již v roce 2011, že čínská medicína může být zničena svými vlastními zbraněmi.
China.com.cn napsaly roku 2013, že Ťing Š'-ming, místopředseda Kuangtungské asociace čínské medicíny, vyzval k přísnějším předpisům, které by zachránily kvalitu čínských bylin.
Jenže problémy nejsou jen pesticidy a kvalita životního prostředí.
Jang Čchao-po, 46letý bývalý doktor čínské medicíny, se TČM věnoval celých dvacet let a pracoval pro jistou nemocnici spolupracující s Čínskou akademií čínských lékařských věd, než emigroval v roce 2014 do Spojených států.
„Čínské byliny si vyžadují speciální zpracování,“ vysvětlil Epoch Times při telefonním rozhovoru Jang, který teď bydlí v čínské čtvrti v New Yorku. „Například kořen rehmannie se musí uvařit v páře a pak nechat sušit na slunci, celkem devětkrát. Ale v Číně se tento krok často nedodržuje.“
Kořen rehmannie, v čínštině zvaný kan ti chuang, se používá k léčbě hepatitidy a srdečních chorob. Jang zůstává skeptický, co se týče prostředí v Číně a budoucnosti léčivých bylin, a to i navzdory prohlášení čínských úřadů a lékařů. Říká, že kdyby se tyto rostliny sbíraly v přírodě, byly by silnější, než když jsou uměle vysazovány. Je to podle něj dáno nedostatky čínského zemědělství.
„Úřady životního prostředí na různých stupních přikládají čínským bylinám pramalou důležitost. Nejsou schopny chránit životní prostředí, protože jim jde o úřední moc a dotace,“ říká doktor.
Jang se domnívá, že kdyby se čínské byliny začaly pěstovat ve Spojených státech, kde je klima podobné tomu v Číně, účinnost bylin i důvěra v jejich efektivnost by výrazně vzrostly.
„Kombinace tradičních čínských metod s přírodním prostředím Ameriky za účelem pěstování čínských léčivých bylin by bylo skvělým způsobem, jak zajistit rozvoj tradiční čínské medicíny,“ uvedl Jang.
