Ilustr. foto. (Ashish_Choudhary / pixabay.com)
Přijít do kontaktu s hrubých chováním na pracovišti způsobuje, že lidé více vnímají neomalené vystupování v pozdějším jednání s ostatními, zjistila nová studie. A toto vnímání zase způsobuje, že se lidé pravděpodobněji zachovají také neslušně. Hulvátství se pak šíří jako virus.
„Když zažijete hrubé vystupování, víc si ho všímáte. Uvidíte ho, i když tam není,“ říká hlavní autor studie Trevor Foulk, který se připravuje na doktorát z managementu na University of Florida.
Závěry studie publikované v časopise Aplikovaná psychologie poskytují první důkazy o tom, že každodenní nezdvořilost se na pracovišti rychle rozšíří. „Problém je částečně i v tom, že toto chování se obecně toleruje, ale ve skutečnosti je opravdu škodlivé. Hrubé vystupování má na pracovišti neskutečně silný negativní účinek.“
Studie sledovala, jak 90 vysokoškolských studentů jedná se svými spolužáky. U těch, kteří označili svého prvního jednacího partnera za neurvalého, byla větší pravděpodobnost, že budou svým následným partnerem označeni za neurvalé. To ukazuje, že neomalenost prvního partnera byla předána dál. Tento následek, zdá se, není vázaný na čas, protože stejné výsledky se projevily, i když mezi prvním a druhým jednáním mezi studijními partnery uběhl celý týden.
I svědek se může nakazit
Dopad hrubého jednání však nekončí u osob, kterých se přímo týká. I ti, kteří byli takovému chování svědky, jsou následně častěji neomalenější k druhým.
Když účastníci studie sledovali video, na kterém byly scény s hrubým jednáním na pracovišti, a pak odpovídali fiktivnímu zákazníkovi na email, který vyzněl neutrálně, jejich odpověď byla častěji nepřátelská v porovnání s lidmi, kteří před odepsáním sledovali video s pozitivními vztahy na pracovišti. „To nám ukazuje, že hulvátství přikoření způsob, jakým si vykládáme dvojznačné signály,“ podotýká Foulk.
„Hrubé vystupování má také negativní dopad na výkon. Není to něco, k čemu se můžete jen tak obrátit zády, je to důležité,“ uvedl Foulk.
Převzato z University of Florida v rámci Creative Commons License 4.0.
Článek redakčně zkrácen. Přeložil Ondřej Horecký, zdroj: 
