Notář (obraz vlámského malíře Quentina Massyse ze 16. století). Ilustr. foto. (volné dílo)
Podle aktuálního průzkumu koalice neziskových organizací Za snadné dárcovství se 73 % obyvatel České republiky setkalo s problémy spojenými s dědictvím. Závěť pak ve velké míře považují za rozumnou prevenci případných sporů mezi pozůstalými. Odkaz na dobročinnost schvaluje asi 30 % lidí a dary odkázané neziskovým organizacím každoročně narůstají. Nejvíce se pro odkaz v závěti na dobročinné účely rozhodují dárci, kteří už za života přispívali vybraným organizacím.
„Letošní rok je co do počtu darů ze závěti vůbec nejvyšší a je tu jasně patrný narůstající trend,“ uvedl Jan Gregor, mluvčí kampaně www.zavetpomaha.cz, za kterou stojí pětadvacet českých neziskových organizací. „Prostředky z dědictví jsou pro neziskové organizace důležitým zdrojem pro jejich další rozvoj bez závislosti na nejistých a administrativně náročných projektech,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Lidé odkazují nadacím a neziskovým organizacím finanční úspory, pozemky i činžovní domy. Z těchto zdrojů je pak hrazena nejen pomoc nemocným dětem nebo vzdělání chudých dětí v zahraničí, ale i ochrana přírody po celém světě.
Čtvrtina lidí se chystá sepsat závěť, aby majetek nepropadl státu.
Podle průzkumu, který si dala koalice neziskových organizací v srpnu zpracovat, zažily tři čtvrtiny lidí problémy s dědictvím a jedna čtvrtina ho pak řešila detailně. Podstatně častěji znají tyto problémy lidé v Praze (36,5 %), ale jinak rozdíly mezi městy a vesnicemi nejsou významné. „Ti, kdo problémy zažili, mají v plánu podstatně častěji závěť napsat, vidí ji tedy – nepřímo – jako cestu, jak se sporům vyhnout,“ uvádí zpráva.
Čtvrtina lidí je podle šetření rozhodnuta sepsat závěť, což je podle odhadů odborníků výrazně vyšší číslo, než počet lidí, kteří v současnosti závěť reálně uzavírají. Zhruba 70 % lidí si myslí, že se tím vyhne případným sporům mezi pozůstalými. Dar na dobročinnost ve formě závěti je v obecné rovině přijímán asi 30 % obyvatel. Lidé, kteří přispívají na dobrou věc pravidelně, souhlasí dokonce v 55 %.
Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových loni propadlo státu 273 milionů Kč po lidech bez dědice či bez závěti.
Pokud člověk nemá příbuzné, je odkaz na dobročinné účely vnímán respondenty výzkumu jako způsob, jak zabránit propadnutí majetku státu. Tomu loni podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových propadlo 273 milionů Kč po lidech bez dědice či bez závěti.
Den 13. září se stal mezinárodním dnem závětí
Zatímco v Česku je darování ze závěti zatím spíše novinkou, na západ od nás je již zaběhnutou praxí. Ve Velké Británii či v Kanadě odkazuje na dobročinnost asi 20 procent lidí. V sousedním Německu je to 16 procent a v Rakousku pak 15 procent lidí. Britové v roce 2015 odkázali přes 2,3 miliardy liber. Lidé takto podporují výzkum ve zdravotnictví (43 %), organizace pomáhající zvířatům (14 %), ochranu přírody (8 %) nebo lidi s handicapem (8 %).
„Souvisí to s jinou legislativou, ale pravděpodobně i s vyšší kulturou přípravy na poslední věci. Ve všech jmenovaných státech totiž závěť sepisuje mnohonásobně více lidí než v Česku. Tady se tyto otázky odsunují a vytěsňují,“ vysvětluje Tomáš Vyhnálek, ředitel fundraisingu Člověka v tísni.
V úterý 13. září si dobročinné organizace po celém světě připomínají mezinárodní den závětí. České neziskové organizace se zapojují na webových stránkách www.zavetpomaha.cz, kde zodpovídají nejčastější dotazy dárců a přinášejí ukázky zajímavých závětí z domova i zahraničí. Web obsahuje i praktické rady, jak postupovat při sepsání závěti po změně občanského zákoníku.
Zdroj: TZ, Jan Gregor, Mluvčí kampaně „Závěť pomáhá“, Lucie Hošková, fundraiser
