Fotografie právníků po jejich zatčení a bití v S'-čchuanu v květnu 2013, uprostřed v černém saku Li Che-pching, ilustr. foto. (Li Che-pching z Weibo)
Agentura Reuters přinesla zprávu o nedávné výzvě USA adresované čínskému režimu. Spojené státy se po započetí úzkých obchodních vztahů s Čínou důrazněji nevyhrazovaly vůči zásahům režimu na území ČLR. V roce 2016 již, zdá se, přetekl pohár snášenlivosti a Americký kongres jednomyslně schválil rezoluci důrazně žádající čínský režim o zastavení neetických praktik v oblasti transplantační chirurgie ve spojitosti se zneužíváním vězňů svědomí. Před několika dny přišla další výzva směřující k režimem pronásledovaným právníkům.
Ministerstvo zahraničí USA požaduje ukončení stíhání právníků a poukazuje na porušování základních soudních postupů. „Více než desítka právníků a aktivistů zadržených kolem 9. července loňského roku včetně Li Che-pchinga zůstává ve vazbě, aniž by měla možnost kontaktu se svou rodinou či právním zástupcem podle své volby,” uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Čínští právníci zastupující lidsko-právní případy čelí důrazným a opakovaným represím. Čínský režim vnímá právní obhajobu členů skupin, které režim pronásleduje, jako odporování režimu samotnému. Právníci zastupující věřící, disidenty, nebo poškozené občany se tak stávají v očích režimu dalším problémem, který je třeba vyřešit.
Řešení přišlo v podobě opakovaných represí právnické obce. K poslednímu zátahu na přibližně 300 právníků, kteří v Číně zastupují lidsko-právní případy, došlo v minulém roce.
V minulém týdnu proběhly soudní procesy se čtyřmi významnými obhájci lidských práv, právníky Čou Š'-fengem (dostal 7 let vězení, zakladatelem pekingské právnické firmy Feng-žuej, která se zabývá politicky citlivými případy), a Kou Chung-kuem a aktivisty Chu Š'-kenem a Čaj Jen-minem.
„Vyzýváme čínské úřady, aby propustily právníky a obhájce lidských práv, kteří jsou vězněni nebo ve vazbě včetně těch již odsouzených,” uvedla v pondělí 8. srpna 2016 mluvčí amerického ministerstva zahraničí Elizabeth Trudeauová.
Proti čínskému režimu se v právnické obci formuje již několik let odpor. Právníci protestují proti postupům soudů, při procesech dle nich není aplikováno právo a dodržována ústava a platné zákony. V praxi podle výpovědí bývalých čínských soudců a stále aktivních právníků rozdávají soudy tresty na základě rozhodnutí úředníků Komunistické strany Číny.
Proti režimu bojuje zejména právnické hnutí wej-čchüan, které vzniklo již v roce 2003. Původně čítalo pouze necelých třicet advokátů, ale už v roce 2014 se do něj zapojilo na 200 velmi aktivních právníků zabývajících se lidskými právy a 600–700 právníků, kteří příležitostně brali případy s lidsko-právní tématikou, uvádí Tcheng Piao, hostující profesor Americko-asijského právního institutu na Newyorské univerzitě.
Právníci zabývající se obranou lidských práv používají literu čínského zákona, aby chránili čínské občany. Jejich úmyslem je donutit režim komunistické strany, aby se zodpovídal před svými vlastními zákony, čemuž se režim všemi prostředky brání.
Klíčovým konceptem těchto aktivit je vytvořit pro všechny v Číně závazný a funkční právní systém.
Zástupci wej-čchüanu se začali stavět proti režimu na mnoha frontách. Mimo jiné se zabývali řešením justičních omylů, obhajobou pro-demokratických aktivistů, disidentů a věřících, obětí „politiky jednoho dítěte“, násilného vysídlování, policejní brutality, potlačování svobody projevu, kauzami toxických potravin či násilnou „převýchovou prací“ v síti pracovních táborů lao-kaj.
Přestože se čínský režim snaží vzbuzovat dojem právního státu, právníci prohlašují, že opak je pravdou, a strana zákony používá pouze jako nástroj k ochraně a prosazování vlastních zájmů.
