Na zasedání v úterý 21. června měla vláda v plánu projednat Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů. Předložený materiál se slibným názvem vznikl z pera úředníků Úřadu vlády. Skutečné řešení pomoci whisleblowerům však materiál nenabízí. Pokud dá vláda zelenou doporučované variantě, pro oznamovatele se nezmění téměř nic. 

Již v roce 2013 vznikly dva legislativní návrhy, které měly zlepšit postavení oznamovatelů, kteří v drtivé většině případů čelí tvrdé odplatě za své jednání ve veřejném zájmu.

Jeden návrh byl formulován tehdejší ministryní pro lidská práva Karolínou Peake, druhý pak skupinou zákonodárců okolo senátora Libora Michálka. V obou případech zůstalo jen u návrhů, neboť první z nich nebyl ani předložen vládě, druhý pak zamítl samotný Senát ČR. Vedle toho však byly oba materiály podrobeny, nutno přiznat, že oprávněné, zásadní kritice.

Stávající vláda nejenže zařadila zlepšení ochrany oznamovatelů mezi své protikorupční priority, ale navíc na přelomu roku 2014 a 2015 zřídila k problematice pracovní komisi.

Po více než roce diskuzí nad zlepšením ochrany byl na  jednání vlády předkládán nelegislativní materiál, který navrhuje, aby se do jednotlivých zákonů (zákoník práce, zákon o státní službě apod.) vložilo ustanovení, které zakazuje postih či znevýhodnění oznamovatele, který upozorní na protiprávní jednání, tedy v podstatě jen potvrzení normy, která již dnes vyplývá ze zákazu jednání v rozporu s dobrými mravy.

Oznamovatel bude mít lepší postavení u soudu (tzv. sdílené důkazní břemeno), dále možnost podat žalobu na zaměstnavatele, pokud ten zákaz poruší. Kromě žaloby bude oznamovatel mít možnost ještě upozornit inspektorát práce, který bude mít pravomoc udělit zaměstnavateli pokutu za porušení zákazu postihu a znevýhodnění oznamovatele.
 

Další promarněný rok, oznamovatelé korupce se budou muset i nadále spoléhat pouze sami na sebe
Velmi výstižnou kritiku popsaných opatření uplatnilo Ministerstvo vnitra v zaslaných připomínkách k samotnému materiálu:

„Oznamovatel by se nacházel při rozhodování o tom, zda protiprávní jednání oznámí, ve zcela stejné situaci jako v
současné době. Má zde pouze částečně posílenou procesní ochranu spočívající ve sdíleném důkazním břemenu. Zvýšená ochrana, resp. jiná oproti stávající, je zde nastavena až v případě, že se zaměstnanec bude bránit proti případnému znevýhodnění či postihu zaměstnavatele soudní cestou (jedná se tedy o následnou ochranu oznamovatelů).”

„Chránit oznamovatele u soudu, tedy až poté, kdy je na něm vykonána odveta, je příliš pozdě. V té chvíli je již často bez zaměstnání, bez finančních prostředků a psychicky vyčerpán, odkázán pouze na naději ve vítězství v dlouhotrvající soudní při. Ta už má však často pouze symbolický význam, neboť život oznamovatele bývá často nezvratně narušen,“ říká Lenka Franková z organizace Oživení.

Chránit oznamovatele až u soudu je příliš pozdě.

Jako odpověď na návrh z dílny vládních úředníků přišel nečekaně s řešením, jak chránit oznamovatele ministr financí Andrej Babiš a jeho první náměstek Ondřej Závodský. Materiál již počítá se samostatným zákonem a ochranou předtím, než nastane odveta, nicméně ta má být poskytována výhradně osobám, které oznámí vybrané trestné činy. Pokud tedy oznamovatel bude upozorňovat například na porušení zákona o veřejných zakázkách, zůstane bez ochrany. Návrh celkově budí dojem, že se spíše jedná o rozpracovaný materiál, který by zasluhoval celou řadu změn a doplnění. Jeho předložení však způsobilo roztržku mezi dotyčnými členy vlády.

Zdá se, že na místo právní úpravy, která zajistí, že oznamovatelé budou jasně vědět, na koho se obracet, že oznamovaná jednání budou řádně vyšetřena a že oznamovatelé nebudou vystaveni odvetám za své jednání, se občané dočkají spíše výživné předvolební kampaně, která již začala, podotýká Lenka Franková.


TZ Oživení, o. s., 21. června 2016