Britský premiér David Cameron vstupuje do své kanceláře na Downing Street s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem; 21. října 2015. (Carl Court / Getty Images)
Britské referendum o vystoupení z Evropské unie otřáslo evropskými lídry i světovými finančními trhy. Rozhodnutí opustit evropskou alianci netěší ani Čínu, pro kterou je Velká Británie klíčovým partnerem na starém kontinentě.
Vysoce postavení funkcionáři v Pekingu ještě před hlasováním vyjádřili své přání, aby Londýn v Unii zůstal v obavě, že to zasáhne čínské zájmy v Evropě. Brexit také ovlivní globální obchodní aspirace Číny i systém, jakým v zahraničí investuje.
Ztráta spojence
Jako mávnutím kouzelného proutku změnil Brexit pro Čínu pravidla jednání s EU, která je momentálně největším obchodním partnerem Číny. Bilaterální obchod mezi Čínou a Velkou Británii představuje 10–15 procent celkového obchodu s Unií.
Odchod Britů z EU může čínské firmy přimět k přehodnocení investic a obchodu jak se Spojeným královstvím, tak se zbytkem Evropy, alespoň dokud nebudou vyjasněny klíčové otázky. Co bude s Londýnem jako světovým finančním centrem? Jaká budou budoucí obchodní ujednání mezi Británii a zbytkem EU? Co to znamená pro stabilitu libry a eura jako jedněch z hlavních světových měn? Povede Brexit k podobným referendům také v jiných státech EU?
Konzervativní vláda v čele s předsedou vlády Davidem Cameronem a ministrem financí byli k Číně mimořádně vstřícní a považovali obchodní a investiční vztahy s Pekingem za jednu z nejvyšších priorit. S premiérovým odstoupením vzniká otázka, zda bude tato vstřícnost pokračovat i nadále. Poslanci jeho vlastní strany již tři dny po oznámení výsledků referenda přišli se zprávou o stavu lidských práv v Číně, v níž vyzvali ke změně kurzu k asijské velmoci.
„Domníváme se, že je čas, aby britská vláda přehodnotila svůj přístup k Číně, a aby veřejně a opakovaně hovořila o lidských právech,“ uvádí se ve zprávě Výboru pro lidská práva Konzervativní strany. Členové výboru jsou znepokojeni neustálou eskalací státních represí v ČLR a Hongkongu. „Přestože uznáváme strategický a ekonomický význam Číny, nemyslíme si, že je v zájmu kohokoliv, aby vláda Spojeného království veřejně téměř mlčela o lidských právech ve světle takového znepokojivého zhoršení stavu,“ citoval zprávu The Guardian.
Zastánci vystoupení Británie z EU na shromáždění bývalého primátora Londýna, Borise Johnsona v Manchesteru. Johnson je označován za horkého kandidáta na křeslo premiéra. (Christopher Furlong/Getty Images)
Cameron byl první hlavou EU, která tlačila na uzavření dohod o volném obchodu mezi Unií a Čínou. Byl také jedním z těch, kdo se zasazoval o to, aby se Číně udělil status plné tržní ekonomiky, což by evropským zemím ztížilo uvalení cla na levné čínské dovozy. Británie byla rovněž první evropskou zemí, které se zapojila do projektu Asian Infrastructure Investment Bank, čínské konkurence Světové banky dominované Spojenými státy.
Cameronovo nadšení pro Čínu bylo často v rozporu se zájmy Washingtonu a dokonce se zájmy své vlastní země. Namísto pomoci skomírajícím britským ocelářům zablokoval Cameronův kabinet početné návrhy Evropské komise ke zvýšení cel na dovoz levné čínské oceli.
Jak to zatím vypadá, Německo ani Francie nebudou v Unii dychtivě prosazovat čínské zájmy. Německo se netají svojí kritikou vůči stavu lidských práv v Číně a Francie je dlouhodobě proti tomu, aby se Číně udělil status plné tržní ekonomiky.
Vzhledem k budoucí ekonomické nejistotě v rámci EU, která vyvine negativní tlaky na euro, mohou čínské vývozy do eurozóny zažít mírný pokles.
Nejistá budoucnost investiční destinace
Postavení Londýna jako globálního finančního centra učinil z Británie důležitou destinaci pro čínské investice.
V letech 2000 až 2015 dosáhla výše přímých zahraničních investic z Číny do Velké Británie 15,1 miliardy GBP. To je nejvíc ze všech států v Evropě a 25 procent celkových čínských investic v EU, uvádí zpráva Rhodium Group a Mercator Institute for China Studies.
Nejbohatší muž Číny, Wang Ťien-lin, varoval měsíce před referendem, že odchod z EU může znamenat také stažení čínských firem z ostrovů.
Budoucí vztahy Velké Británie s kontinentální Evropou zůstávají nejisté a Čína se nyní musí zamýšlet nad efektivností učiněných investic. Situace, kdy by došlo k omezení přístupu Británie ke zbytku EU, by pro čínské nadnárodní společnosti snažící se dostat do Evropy skrze Spojené království byla vskutku devastujícím výsledkem.
Přeložil a editoval: Ondřej Horecký; originální článek:
