V pondělí 13. června přímo v centru Prahy vytvořili symbolický obrazec pro konžské děti těžící kobalt – nerost končící přes dodavatelský řetězec v součástkách mobilů a tabletů věhlasných značek. (Amnesty International)
V pondělí 13. června přímo v centru Prahy vytvořili symbolický obrazec pro konžské děti těžící kobalt – nerost končící přes dodavatelský řetězec v součástkách mobilů a tabletů věhlasných značek. (Amnesty International)
Je pro nás denní samozřejmostí používat svůj mobil, komunikovat se svou rodinou přáteli, a ani nás nenapadne, že za tím může být něco negativního.
 
Ve chvíli, když k nám dojdou zprávy z Konga, kde v kobaltových dolech pracují 7leté děti, teprve pochopíme, že naše samozřejmost nepřináší pohodlí a štěstí lidem jinde ve světě. Globální obchod s kobaltem souvisí i s našimi telefony, dětskou prací a stavem lidských práv v Kongu.

„Občas si ani nedokážu uvědomit, jaké štěstí u nás v Česku vlastně máme. Situace, kdy by obě moje děti musely místo do školy chodit do práce a místo vzdělávání a přípravy na dospělý život by své dětství trávily otrockou manuální prací, je pro mě naprosto nepředstavitelná. Je naší povinností nenechat se ukolébat tisícikilometrovou vzdáleností od těchto problémů – ovlivnit přístup k dětské práci můžeme i u nás. Je to blíž, než si myslíme. A můžeme to změnit,“ sdělil Martin Balcar, vedoucí kampaní AI.

Apple a Samsung, společnosti s ročním ziskem v miliardách dolarů, mohou donutit své dodavatele, aby nevyužívaly dětskou práci při těžbě kobaltu. Mohou vytvořit tlak na své dodavatele a požadovat, aby kobalt pocházející z dolů byl těžen a zpracováván bez využívání dětské práce a otrockých podmínek.

„Jako jejich zákazníci je k tomu musíme jasně vyzvat a trvat na výsledcích,“ dodává Balcar.

„Dětští horníci prozradili, že pracují v dolech 12 hodin denně. Nosí těžká břemena a vydělají za den jeden až dva dolary. Podle UNICEF v roce 2014 pracovalo v dolech v Kongu přibližně 40 000 dětí těžících kobalt používaný třeba do lithiových baterií mobilů, tabletů nebo foťáků,“ uvádí výzkumná zprávy Amnesty.

„Nechci, aby můj telefon, který mi umožňuje užívat si pohodového života s kamarády a rodinou, úplně zbytečně obsahoval práci dětí bez klidného a radostného dětství,“ sděluje Petra Němcová, AI. „Guerilla visačkování je jednoduchý způsob, jak dát velkým společnostem vědět, že to myslíme vážně. ... jedna visačka v obchodě zmůže více než sto lajků na facebooku!“

K pomoci vedou dva kroky

Je zde možnost podepsat otevřený dopis pro společnosti Apple a Samsung a požadovat zodpovědné posuzování původu komponentů v jejich výrobcích:

Dalším krokem je tzv. Guerilla visačka. Nabízí možnost zajít do obchodu s mobilními telefony a připevnit Guerilla visačku „Ne v mém telefonu!“ a s visačkou připevněnou na telefonu si udělat selfie portrét nebo video a poslat je na email Petry Němcové, AI: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Visačku lze objednat do pátku 17. června 2016.

Africké Kongo a život jeho dětí

Demokratická republika Kongo (DRC) vyprodukuje nejméně 50 % světového kobaltu, který je součástí řady typů baterií do mobilů, tabletů, laptopů, fotoaparátů a dalších přenosných elektronických zařízení. V tamních dolech těží surovinu i sedmileté děti.

20160618-kongo
Dětská práce v Kongu je v současnosti bohužel stále smutným faktem. ( AI)
Amnesty International kontaktovala 16 nadnárodních společností, které byly na seznamu zákazníků výrobců baterií odebírající rudu od největšího producenta kobaltu Huayou Cobalt. Jedna společnost spojení přiznala, další čtyři nebyly schopny s určitostí říci, jestli kupují kobalt z DRC. Šest společností prohlásilo, že toto tvrzení vyšetřují. Pět společností popřelo jakékoliv spojení s Huayou Cobalt, ačkoliv na seznamu účastníků také figurovaly. Zbylé dvě společnosti popřely odběr kobaltu z DRC. V podstatě nikdo z dotázaných ale neposkytl dostatek důkazů k nezávislému ověření, odkud pochází kobalt v jejich produktech.

Apple a Samsung jsou v rámci výzkumu společnosti s největšími tržbami v roce 2013 anebo 2014 a zároveň jsou potencionálními odběrateli společnosti Huayou Cobalt ve třech obchodních řetězcích (oproti ostatním společnostem identifikovaným pouze v jednom řetězci), proto je výzva adresována právě jim.

Kobalt se používá hlavně do hliníko-iontových baterií. Zpráva „Tohle je to, pro co umíráme: Porušování lidských práv v Demokratické republice Kongo napájí světový trh s kobaltem“ sleduje prodej kobaltu z dolů, kde sedmileté děti a další mladiství pracují v nebezpečných podmínkách.

„Naparáděné výkladní skříně a marketing nejmodernějších technologií ostře kontrastují s dětmi, které vláčí pytle kamení, a horníky v úzkých ručně vyhloubených tunelech riskujícími trvalé poškození plic,“ říká Mark Dummett, výzkumník programu Byznys a lidská práva v Amnesty International.

„Zneužívání v dolech zůstává mimo zrak i mysl veřejnosti, protože v dnešním globalizovaném trhu nemají spotřebitelé představu o podmínkách v dolech, v továrnách ani v kompletování výrobků. Zjistili jsme, že obchodníci kupují kobalt bez zjišťování, jak a kde byl vytěžen.”

Výzkum AI odhalil paradoxy

„Je to obrovský paradox digitální doby, že některé světové nejbohatší a nejvíce inovativní společnosti jsou schopny prodávat neuvěřitelně sofistikované zařízení bez toho, aby se po nich požadovalo prokázání, odkud odebírají nerostné suroviny pro své součástky,” řekl Emmanuel Umpula, výkonný ředitel Afrewatch (Africa Resources Watch).

„Mnohé nadnárodní společnosti se dušují, že zastávají nulovou toleranci pro dětskou práci. Tento slib ale nemá žádný význam, když společnosti nevyšetřují své dodavatele. Jejich tvrzení jednoduše nejsou věrohodná,“ řekl Mark Dummett.

Zpráva ukázala, že společnosti v dodavatelském řetězci kobaltu selhávají v ohledu na dodržování lidských práv. „Dnes neexistuje žádná regulace světového obchodu s kobaltem. Kobalt nespadá pod „zákon konfliktních nerostů“ vytvořený v USA. Ten zahrnuje zlato, columbit/tantalit, tantal, cín a wolfram těžené v DRC.

„Bez zákonů nařizujících společnostem kontrolovat a veřejně odhalovat informace o svých dodavatelích a o tom, odkud berou nerosty, mohou tyto společnosti dále profitovat na porušování lidských práv. Vlády musí ukončit tento nedostatek transparentnosti, který některým dovoluje těžit z utrpení jiných.“

Amnesty International a Afrewatch volají po tom, aby se nadnárodní společnosti, které používají hliníko-iontové baterie ve svých produktech, chovaly k lidským právům svědomitě. Musí se zajímat, za jakých podmínek je kobalt extrahován. Organizace také volají, aby Čína požadovala po svých extraktivních společnostech působících v zámoří, aby prověřovaly své dodavatelské řetězce a ohlašovaly porušování lidských práv.

„Společnosti musí jednoduše přerušit obchodní vztahy s jakýmkoliv dodavatelem nebo uvalit embargo na kobalt pocházející z DRC, jelikož bylo v dodavatelském řetězci identifikováno porušování lidských práv. Musí zahájit rehabilitační akci pro lidi, kterým bylo ublíženo a jejichž práva byla porušena,“ nechal se slyšet Mark Dummett.


Zdroj: TZ AI