V Divadle Husa na provázku proběhne celodenní divadelní maraton k narozeninám Milana Uhdeho

10:00 Opice v menažerii (foyer) – režie Juraj Nvota

11:45 Prodaný a prodaná (zrcadlový sál) – režie Michal Hába

12:45 oběd na Alžbětinské scéně (v dešti foyer) – podává se Milanova krémová polévka + chleba; na pěti televizorech poběží film Balada pro banditu

14:14 Pán plamínků (na zadním jevišti) – režie Akram Staněk

15:30 – Milan Uhde přečte na Alžbětinské scéně svoji nejnovější hru věnovanou Divadlu Husa na

provázku – Mariina volba (v případě špatného počasí to bude ve foyer)

16:30 Zázrak v černém domě (zrcadlový sál) – režie Břetislav Rychlík

18:30 na Alžbětinské scéně – Laudatio jako víno. Pronese Petr Oslzlý za

velice slavnostních okolností

19:00 Leoš aneb tvá nejvěrnější (velký sál) – režie Vladimír Morávek

Milan Uhde – český spisovatel, dramatik, scénárista a politik. Významný představitel disentu a po sametové revoluci ministr kultury české republiky. Od ledna do února roku 1993 na základě čl. 66 Ústavy vykonával vymezené funkce prezidenta republiky. Z titulu své funkce kontrasignoval Ústavu České republiky. Narodil se v právnické rodině, vzdělání získal v Brně: chodil zde do obecné školy, roku 1953 maturoval na gymnáziu v Králově Poli a v roce 1958 absolvoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity. Poté pracoval jako redaktor měsíčníku Host do domu (vycházel 1954–1970) a zároveň působil na Janáčkově akademii múzických umění (1967–1971). Po zákazu časopisu se stává spisovatelem z povolání, ale roku 1972 se dostal na seznam zakázaných autorů a jeho tvorba se nesměla publikovat. Jeho knihy byly odstraněny z veřejných knihoven. Psal pod jmény jiných divadelní hry (nejčastěji pro Divadlo na provázku), publikoval v samizdatu. Podepsal Chartu 77, v roce 1988 se stal signatářem Hnutí za občanskou svobodu. V roce 1989 spoluzaložil nakladatelství Atlantis.

V roce 1990 se stal po Milanovi Lukešovi druhým polistopadovým ministrem kultury, v roce 1992 se na JAMU habilitoval jako docent. V období od 6. června 1992 do 6. června 1996 byl za ODS nejprve poslancem České národní rady a po jejím přejmenování v souvislosti s rozdělením státu 1. ledna 1993 poslancem Poslanecké sněmovny. Ve stejném období byl od června 1992 zvolen předsedou Poslanecké sněmovny.

V roce 1998 opustil aktivní politiku a stal se opět spisovatelem z povolání. V roce 2002 byl za ODS navržen na místopředsedu Rady Českého rozhlasu. V roce 2011 byl zvolen do čela Rady České televize. Žije v Brně, od roku 1963 byla jeho manželkou Jitka Uhdeová, jednatelka a ředitelka nakladatelství Atlantis. Má dvě děti: Michala a Janu. Nové manželství mu přineslo i intenzívní autorskou inspiraci – kromě dalších her pro Divadlo Husa na provázku (Velice modrý pták, Leoš, Moc Art aneb Amadeus v Brně, Salieri a Salieri) vydal i Objevy pozdního čtenáře („Druhé čtení“ českých autorů od Máchy k Havlovi) a autobiografii Rozpomínky – Co na sebe vím.


Čtěte také: Pán plamínků jako groteskně syrový příběh o temném období normalizace