Kněz Jan Bula. (magistrát Jihlava)
Vysočina – V místě, kde se dnes nachází Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, stával původně soud, který byl opatřen vězením i popravčím dvorem.
20. května 1952 se zde odehrála jedna z poprav, jež jsou dnes přičítány justičním vraždám totalitního režimu v bývalém Československu. Říká se, že původně zaměstnaný kat odmítal tyto popravy vykonávat, a tak si vládnoucí garnitura přivedla svého mistra popravčího, který byl ochoten plnit rozkazy soudruhů. Mimoto se povídá, že tehdy nešla sestavit šibenice, jakoby se práce vymykala z rukou.
Kněz Jan Bula se narodil 24. června 1920 v železničářské rodině, zemřel 20. května 1952. Z jeho dat snadno poznáme, že šlo o mladého člověka. Teologické studium absolvoval v Brně, po kněžském vysvěcení působil jako kaplan v Rokytnici nad Rokytnou, roku 1949 se stal administrátorem téže farnosti. V místech svého působení byl oblíben, vyhledávala ho zejména mládež. Práce s dětmi a mládeží patřila k úkolům, které mladý kněz plnil s radostí. Zřejmě právě proto měl jeho osud režimu posloužit jako výstraha všem kněžím, kteří by snad přestupovali zákaz výchovného působení na mládež.
Mašinérie babického procesu
V únoru roku 1951 jej kontaktoval Ladislav Malý, který byl shodou okolností jeho někdejším spolužákem z gymnázia. Tvrdil Bulovi, že unesl z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a chce jej převést přes hranice, a současně tvrdil, že arcibiskup se před přechodem hranic chce vyzpovídat. Krátce nato byl P. Bula před spoluprací s Malým varován P. Janem Podveským, farářem z Jaroměřic nad Rokytnou, pro podezření, že Malý je agentem provokatérem, řízeným StB.
Bylo však již pozdě. Když 28. dubna 1951 Malému sdělil, že s ním spolupracovat nebude, dva dny nato byl zatčen. V rámci tzv. babického procesu byl Jan Bula s tímto spojen a byl odsouzen ve vykonstruovaném veřejném soudním procesu 15. listopadu 1951 v Třebíči k trestu smrti. Celý soudní proces provázela masivní propagandistická kampaň.
„Ó PANE, PŘÍJMI MÉ SRDCE UTÝRANÉ,“ – Původní citát sokolského učitele Karla Pravdy, popraveného fašisty v Osvětimi, slouží jako motto obětem komunismu na smírčích kamenech před bývalým soudem.
Po zamítnuté žádosti o milost byl Jan Bula 20. května 1952 oběšen v Jihlavě.
Podle doc. M. Stehlíka bylo v tomto procesu ve velmi krátké době odsouzeno a popraveno několik osob, což považuje za téměř „rekordní postup“ totalitního státu.
Letošní pietní připomínka
V pátek 20. května 2016 proběhne připomínka 64 let od popravy kněze P. Jana Buly, která začne přednáškou emeritního děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy doc. Michala Stehlíka v aule Vysoké školy polytechnické, poté následuje pietní akt u památníku obětem politických procesů. Vzpomínka bude zakončena mší v Rokytnici nad Rokytnou.
V roce 1990 byl Jan Bula posmrtně rehabilitován. Od roku 2004 připravuje katolická církev jeho blahořečení. Starokatolická církev v České republice si popraveného mladého kněze připomíná jako mučedníka. Ve Vatikánu se připravuje svatořečení několika kněží, kteří byli uštváni komunistickým režimem. Kromě Jana Buly bude mezi nimi také Václav Drbola nebo Josef Toufar, celý proces by měl trvat přibližně pět let.
