Vězeňská jóga: Může meditace napravit recidivisty?

Potom, co si Adam Verdoux odpykal 17 let ve vězení za ozbrojené přepadení, nastěhoval se do přechodného ubytování. Netrvalo dlouho a jeho hřmotný spolubydlící ho vyzval k bitce. Pocity bojovnosti, hrdosti a přežití se Adamovi vzdouvaly v hrudi, aby za chvíli zase odešly. Adam teď ví, jak se ve vyostřených situacích zachovat, protože třikrát týdně medituje.  

„Pověděl jsem mu, že se snažím naučit, jak se s problémy vypořádat bez použití násilí. Snažil jsem se to s ním vyřešit po dobrém,“ říká Verdoux.

Jsou to už dva roky, co ho propustili. Chodí na doučovací kurzy a plánuje univerzitní studium v oblasti veřejné správy. Od doby, kdy se v šestadvaceti podílel na sérii ozbrojených loupeží a toužil po sebevraždě, ušel dlouhou cestu.


V lochu strávil jedenáct let, z toho 4,5 roku na samotce. Po propuštění si zajel na hudební festival v Kalifornii, ale víc než muzika ho přitahovala jeho bývalá vášeň. Přepadení banky ho stálo dalších šest let za mřížemi.

Ve státní věznici San Quentin se poprvé setkal s Jamesem Foxem, zakladatelem projektu Vězeňská jóga. Bylo to, jako by se mu v mysli rozsvítilo. „Jóga hrála v mojí změně obrovskou roli, vlastně ten proces spustila.“

Trestanci v amerických věznicích mají k dispozici nejrůznější rehabilitační programy – vzdělávání, terapie, protinávykovou léčbu... Jenže jejich účinek není zas až tak velký. Ministerstvo spravedlnosti v USA odhaduje, že 76,6 procent propuštěných vězňů je do pěti let zpátky v káznici, a tak řada z nápravných zařízení začíná do svých programů zařazovat také jógu.

Jógování ve vězení

Jóga a meditace se v amerických věznicích vyučují už od 70. let, kdy byla v kurzu transcendentální meditace. Odborné vědecké časopisy již několik desetiletí dokumentují, že meditace může snižovat recidivitu. Výzkumy ukazují, že jóga a meditace mohou zlepšovat náladu, ovládání, koncentraci a schopnost rozhodování.

Projekt Vězeňská jóga vznikl roku 2002. Šlo o první větší organizaci svého druhu. Od svého založení bylo vyškoleno víc jak 1 200 dobrovolníků, kteří jógu ve vězení vyučují, nejenom v USA, ale i v Mexiku, Německu, Norsku a Nizozemí.

Většina studentů, které má James Fox v Kalifornii na starosti, si odpykávají doživotní tresty s možností podmínečného propuštění. Většina z nich jsou vrazi. „Nikdy jsem neměl pocit ohrožení,“ říká Fox. „Dávám jim jasně najevo, že tu jsem, abych jim přinesl vyšší stav vědomí. Pokud to není podle jejich gusta, nezůstanou tam. Skončím jen s dobrými chlapy.“


Trestanec v kalifornské věznici při lekci jógy. (R. Sturman)

Zdá se, že o vyšší stav vědomí je velký zájem. V San Quentinu, jedné z největších věznic ve Spojených státech, si na lekce jógy musíte počkat jeden rok. Tak dlouhá je čekací listina. Víc než 15 tisíc vězňů si požádalo o bezplatné příručky o józe, kde se píše o filozofických aspektech jógy, o principu nenásilí nebo o tom, jak se vypořádat s traumatickými zážitky.

Foxovy hodiny sestávají z výuky tradiční jógy, meditace, technik dýchání, relaxace a několika základních pohybů. Protože jde o cvičení uzpůsobená pro vězeňskou komunitu, liší se od jógy, která se běžně vyučuje na veřejnosti a která klade důraz na pohyb. Cílem vězeňské jógy je, aby muži a ženy za mřížemi pokračovali v poklidných meditacích i po propuštění.


„Šance, že by se nechali zapsat na jógu někde ve studiu, je velice malá. Musí si najít práci, místo k bydlení, znovu si vybudovat životy a obnovit kontakt se svými rodinami. Vězeňská jóga jim má dát nástroje na to, aby mohli meditovat sami i potom, co odejdou,“ vysvětluje Fox a dodává: „Nejlepší zpětná odezva od lidí není o tom, že zvládli nějakou hodně obtížnou pózu, ale že se dokázali vyprostit z potencionálního konfliktu na základě toho, co se naučili z meditace.“

Jistá studie z roku 1987 sledovala 259 kriminálníků propuštěných na podmínku. Tito vězni se v San Quentinu naučili transcendentální meditaci. Výsledky studie uvádějí, že 60 procent z propuštěných trestanců, kteří meditovali, nebrali ani po dvou letech na svobodě drogy ve srovnání se 45 procenty nemeditujících bývalých vězňů.

Studie publikovaná v Časopise kriminální justice zjistila, že míra recidivity u meditujících je o 35 až 40 procent nižší než u bývalých trestanců, kteří si prošli jen vzdělávacími a řemeslnými kurzy, anebo psychoterapií.


Od oběti sexuálního zneužívání k učitelce jógy

V mnoha případech je vězeňská jóga terapií i pro samotné instruktory. Anneke Lucasová je 52letá zakladatelka neziskovky Liberation Prison Yoga v New Yorku. Její kultivované vystupování nenasvědčuje ani v nejmenším tomu, čím si prošla. Její matka ji jako dítě prodala pedofilnímu gangu v Belgii. Od svých pěti do jedenácti let byla zneužita stovkami mužů. Když byla vysvobozena, odstěhovala se do New Yorku, kde se jí podařilo vymanit se z psychického traumatu pomocí jógy a meditace.


Časem se začala zajímat o vězeňskou jógu. Když se do jednoho takového zařízení dostala poprvé, měla strach, že jakmile uvidí všechny ty vrahy a násilníky, vrátí ji to zpátky do dětství.

„Čekala jsem, že ve vězení najdu ty strašné lidi, s jakými jsem vyrůstala,“ říká Lucasová. Místo toho tam ale našla zdevastované osoby s nelehkými osudy, kolikrát podobnými tomu jejímu.

„Našla jsem tam lidi, kteří si prošli stejným traumatem jako já, ale neměli tu výhodu, že si mohli své duševní jizvy hojit dalších 25 let jako já,“ svěřuje se pozoruhodná žena. Podělit se s druhými o léčivé účinky jógy a meditace jí dává pocit, že může být opravdu prospěšná. V současnosti má rozjetých 30 výukových programů v několika nápravných zařízeních.

I meditace může mít své stinné stránky

Vědci si povšimli, že meditace může mít na jisté jedince negativní účinky, pokud se zvolí nevhodný druh meditace. Učitelé se proto snaží co nejvíc pracovat s dostupnými vědeckými poznatky.

Sarahjoy Marshová, zakladatelka neziskového studia jógy v Portlandu, učí jógu ve věznicích už nějakých dvacet let. Úzce spolupracuje se svým manželem Jayem Gregorym, nemocničním psychologem, a společně vybírají pro specifické vězně meditace přiměřené jejich stavu.


Například pokud má trestanec schizofrenii, Marshová ho nebude učit meditaci v klidu. „Neučíme je meditace o samotě, protože by je přemohly jejich vlastní hlasy. Učíme je meditovat s otevřenýma očima a aby se soustředili na své tělo,“ vysvětluje.

Z vězňů instruktory jógy

Projekt Vězeňská jóga sice vyškolil přes 1 200 dobrovolných instruktorů, ale těch, kdo chodí v USA opravdu pravidelně vyučovat, je jen kolem 350, odhaduje Fox.

Některé organizace proto školí bývalé vězně. Zabijí se tím dvě mouchy jednou ranou – vězni dostanou po propuštění práci a projekt může fungovat dál. Kupříkladu Marshová a její Daya Foundation momentálně školí 12 vězňů s vývojovou poruchou. Po propuštění a ukončení vzdělávacího programu, který zahrnuje vědomosti z neurovědy, budou tito lidé moci předávat své znalosti jógy a meditace dál.


Přeložil a editoval: Ondřej Horecký; originální článek: