Ptáček velikosti vrabce je také velký bojovník. (Jiří Sedláček)
Jako každý rok vyhlašuje Česká společnost ornitologická ptáka roku a za letošního vybrala červenku obecnou.
Červenka se netěší nějaké vzácnosti, ale ČSO tak chce upozornit na skutečnost, že i běžným a široce rozšířeným druhům může hrozit nebezpečí — například prosklené zastávky hromadné dopravy.
Pokud jste všímaví pozorovatelé, najdete červenkou obecnou skoro všude.
„Melancholický zpěv červenky můžeme slyšet ze stinných lesů, zarostlých břehů řek i z městských parků nebo z udržovaných zahrad,“ sdělují ornitologové. „Podmínkou pro zdárný život tohoto sympatického ptáčka je jen trocha hustšího porostu a křoví v okolí.“
Rumělkové pole na hrdle dává název nenápadnému ptáčkovi o velikosti vrabce.
„Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi 15 nejběžnějších ptáků Česka, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Na pohled i podle melancholického znění zpěvu vypadají červenky něžně, jsou to však velcí bojovníci. Pranice mezi červenkami nejsou jen výsadou samečků. Kromě doby hnízdění má každá červenka, bez ohledu na pohlaví, své vlastní teritorium, které urputně brání před všemi příslušníky svého druhu a často i před ostatními ptáky. Jako signál k útoku přitom slouží právě červená náprsenka protivníka, sděluje ČSO.
„Zajímavostí, která bude zřejmě v ptačí říši rozšířenější, než si myslíme, jsou zpívající samičky. Je to ovšem pochopitelné, když víme, že i samičky si potřebují vyznačovat a hájit teritorium, k čemuž slouží právě zpěv,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek.
Červenky v zahradách
Červenka bývá častým společníkem zahrádkářů. Podle ornitologů není pro zahrádkáře příliš složité usnadnit červenkám život poblíž lidských obydlí. Mohou se zamyslet, zda nejsou červenka a kos lepší, než chemicky ošetřený trávník. A zda by hromada větví ze zimní prořezávky nemohla zůstat na zahradě až do podzimu. Nejhorší je potom kácení křovin nebo pálení hromad klestí v hnízdní době.
Bezpečné zastávky
Na překážku červenkám bývají prosklené zastávky na MHD, velká neoznačená skleněná okna nebo protihlukové stěny. Mnozí se již setkali s drobným ptáčkem zabitým o neviditelné sklo, smutně pak koukáme na chladnoucí hromádku peří a přemýšlíme o mláďatech, která možná někde poblíž čeká smrt hladem.
Prosklená zastávka v obci či ve městě je pak smrtelnou pastí. Celkově se odhaduje, že na světě ročně zahyne jedna miliarda ptáků po nárazu do skleněných ploch! Přitom o každý metr čtvereční se ročně zabije zhruba jeden pták.
„Při obrovských počtech ptáků zabitých o sklo je až s podivem, že třeba červenek může vůbec přibývat. Vysvětluje to jen obrovská nadprodukce potomstva, ke které v přírodě dochází. Například každá samička červenky vyvede zhruba sedm mláďat ročně. Ale rozhodně ne proto, aby se tato mláďata zabíjela o bez rozmyslu postavené skleněné stěny,“ zdůrazňuje Vermouzek.
Jedna nalepená černá silueta nestačí
Jako reakci na množící se skleněné plochy spouští Česká společnost ornitologická kampaň Bezpečné zastávky. Pomocí jednoduchého webového dotazníku, ke kterému se lze připojit i z mobilu přímo na ulici, může kdokoli ohodnotit nebezpečnost zastávky ve svém okolí.
„Věříme, že se nám podaří s pomocí mnoha lidí zmapovat velké množství zastávek v krátkém čase,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Informace o nebezpečných zastávkách budeme pak předávat obecním úřadům a dopravním podnikům a budeme je žádat, aby zastávky zabezpečily. Není to nic složitého, mnoho dobrých řešení je popsáno na ochranaptaku.cz. Jen si nesmíme myslet, že stačí jedna nalepená černá silueta.“
Kampani Pták roku 2016 udělil záštitu ministr životního prostředí Richard Brabec.
Zdroj: ČSO
