Vojenská policie zvedá ženu klečící na zemi při protestu před Velkou lidovou síní v Pekingu, březen 2015. (Greg Baker / AFP / Getty Images)
Vojenská policie zvedá ženu klečící na zemi při protestu pře Velkou lidovou síní v Pekingu, březen 2015. (Greg Baker / AFP / Getty Images)
Práce několika ojedinělých odvážných specialistů v oblasti Číny zachycují příběhy běžných lidí v současné Číně, kde se komunistická společnost přerodila do společnosti kapitalistické, ale ponechala si všechny prvky totality a násilné praktiky vládnoucí komunistické strany Číny, které si tamní režim osvojil a používal po desítky let svého působení až dodnes.

Aktivisté a lidsko-právní organizace často hovoří o hrubém porušování lidských práv v Číně, ale co jsou to lidská práva? Například záruka, že pokud jsem nevinný, nebudou se mnou zacházet jako se zločincem, že budu mít právo na spravedlivý soudní proces, možnost zažalovat zločince a žádat o právní zastoupení, že budu mít právo na svůj život. To jsou tak základní věci, že nad nimi jen málokdo u nás musí přemýšlet a tím méně ve spojitosti s bojem o holý život.


„Ten den mě skupina lidí svázala a poslala do operační místnosti v 324 nemocnici Lidově osvobozenecké armády. Nemohla jsem se vůbec hýbat.“ – Teng Kuang-jing.


Následující příběh je pouze jedním z mnoha. Příběh, který je třeba vyprávět, neboť moc a peníze čínského režimu dnes dosahují až k nám do České republiky a jinam, kde se snaží nakreslit obraz. Obraz o moderní Číně, vedené do „skvělé budoucnosti“ komunistickou stranou. Pro některé experty*) se za pozlátkem skrývá skutečná povaha totalitní moci, která je v oblasti násilí a bezohlednosti ke svým občanům v plné síle i dnes. Bylo by nemorální tyto věci přehlížet nebo nad nimi zavírat oči, protože práce žurnalisty je o vyprávění příběhů, příběhů skutečných lidí a jejich svědectví.

Současný případ vyhoštění francouzské novinářky Ursuly Gauthierové z Číny opět ukazuje, že čínský režim se snaží ovládnout rétoriku a obsah západního tisku ve svůj prospěch. Nejenom žurnalisté, ale všichni lidé by k tomu měli být pozorní, jinak budou nepozorovaně klamáni.

Svázali mě a vezli na operační sál...

Naše kolegyně z Epoch Times Juliet Songová přinesla článek o čínské ženě jménem Teng Kuang-jing z jihozápadní metropole Čchung-čching, která byla v roce 2006 unesena skupinou mužů. Svázali ji a převezli do vojenské nemocnice, kde se téměř stala obětí násilného odebírání orgánů, které podle zahraničních expertů*) řídí vlivné skupiny v komunistickém režimu. Tento byznys realizovaný nemocnicemi čínské Lidově osvobozenecké armády měl podle některých expertů*) od roku 1999 připravit o život desítky tisíc nevinných lidí.

Ve svých čtyřiceti letech vypadá paní Teng Kuang-jing jako průměrná čínská venkovanka. V rozhovoru s televizí New Tang Dynasty Television 24. ledna 2016 uvedla, že to byl pravděpodobně její obyčejný vzhled, co ji dostalo na „lékařský špalek“.

Život Teng Kuang-jing zachránil její mladší bratr, který zavolal příbuzného, jenž zastával post úředníka čchung-čchingské prokuratury.

„Ten den mě tahle skupina lidí svázala a poslala do operační místnosti v 324. nemocnici Lidově osvobozenecké armády. Nemohla jsem se vůbec hýbat,“ svěřila se Teng Kuang-jing reportérovi. Když do místnosti přišel lékař a požádal ji o souhlas s „dobrovolným darováním vlastních orgánů“, věděla, že jí jde o život.

20160201teng1
Paní Teng Kuang-jing z jihozápadní metropole Čchung-čching, která byla v roce 2006 unesena skupinou mužů. (Screenshot / YouTube / Boxun)
„Odpověděla jsem hned: To není dobrovolné! Byla jsem sem přivlečena násilím. Nikdy nedám svoje orgány. Nechci umřít, chci jít domů.“ Teng Kuang-jing ležela svázaná na pojízdném stole, dokud doslova nevtrhl do místnosti místní šéf polovojenské policie. „Teng Kuang-jing má příbuzného, který pracuje ve vládě,“ řekl úředník. „Operace nemůže pokračovat,“ dodal, a tak ji prý nechali odejít.

Všechno mi ukradli. Unesli i jiné lidi

Paní Teng udělala také rozhovor s čínskou disidentskou stránkou Boxun, v němž uvedla, že když se tehdy gang mužů vloupal do jejího pronajatého domu, ukradli jí všechny cennosti. Když ji unesli, domnívala se, že jsou to obyčejní zločinci. Během toho, co při únosu prožila, si uvědomila, že v celé věci měly prsty oficiální úřady. Muži, kteří ji unesli, byli policisté, kteří se ji pokusili donutit podepsat právní dokumenty, že se vzdává svých orgánů, řekla Teng Kuang-jing v rozhovoru.

„Vím, že jsou lidé tajně unášeni,“ řekla Teng. „Několik lidí, které znám, bylo zabito tímto způsobem.“

Ještě než jí odvezli na sál, snažili se jí přimět k podepsání souhlasu s darováním orgánů. Když odmítla podepsat, policie jí prý vyhrožovala, že jí zmrzačí. Trvala na tom, že nic nepodepíše, tak jí uřízli některé prsty na nohou. Když křičela, policisté jí bili, dokud jí nevyrazili sedm horních předních zubů. V důsledku bití ohluchla na pravé ucho.

Teng vzpomíná, že jeden z policistů řekl: „Příkazy shora: ti se zdravými orgány je musejí darovat.“

Nátlak na příbuzné

Protože ji nedokázali donutit, aby dokument podepsala, vydali se policisté k ní domů, kde vyhledali její příbuzné ve městě Che-čchuan v okrese Čchung-čching, aby na ně vyvíjeli nátlak.

Nejprve navštívili jejího mladšího bratra, který odmítl dokumenty podepsat. Její starší bratr nakonec dokumenty podepsal poté, co mu nabídli úplatek v hodnotě přibližně 7 000 amerických dolarů.

Život Teng Kuang-jing zachránil její mladší bratr, který zavolal příbuzného, jenž zastával post úředníka čchung-čchingské prokuratury. Příbuzný „zatahal za šňůrky“ u místní policie a operaci zrušil, uvedla Teng v rozhovoru s televizí New Tang Dynasty.

Masový obchod s orgány vězňů

Podle expertů*) v Číně probíhá od roku 1999 ve velkém měřítku obchod s orgány ve spolupráci mezi policií, vězeňskou službou, soudy a nemocnicemi Lidově osvobozenecké armády. Podle odhadů mělo proběhnout mezi roky 2000 a 2008 na 60 tisíc transplantací z neobjasněných zdrojů. Experti*) tvrdí, že orgány pocházejí od nedobrovolných dárců, disidentů a vězňů svědomí – členů skupin pronásledovaných čínským režimem, z nichž většina jsou údajně stoupenci duchovního hnutí Falun Gong (Fa-lun kung), křesťané, Ujgurové nebo Tibeťané.

Jak hledat spravedlnost, když zločiny řídí seshora

Popuzena svojí otřesnou zkušeností vydala se Teng hledat spravedlnost. Když došla do kanceláře oddělení stížností pro okres Čchung-čching, prozradil jí úředník Čou Chung-liang, že ten, kdo stojí za odebíráním orgánů, není nikdo jiný než místní tajemník Komunistické strany Po Si-laj a jeho pravá ruka policejní ředitel Wang Li-ťün. V tomto politickém prostředí by bylo nemožné učinit v její stížnosti jakýkoliv pokrok.

Policejní ředitel Wang Li-ťün se několikrát nechal slyšet a také fotit při účasti na odběrech orgánů a lékařských experimentech, kterých se osobně účastnil. On a Po Si-laj jsou jedněmi z hlavních postav knihy spisovatele Ethana Gutmana, jejíž český překlad nedávno vydalo nakladatelství C-press. Wang Li-ťün a Po Si-laj měli být jedni z hlavních hybatelů v oblasti trhu s lidskými orgány v oblasti Ta-lien a Čchung-čching a také z nich měli značně profitovat.

Článek vychází z reportáže Juliet Songové napsané pro newyorskou pobočku deníku Epoch Times.


POZNÁMKY:

*) Experti, na které se článek odvolává:

a) Kanadští právníci Kilgour, Matas a jejich vyšetřovací zpráva Bloody Harvest, která potvrdila obvinění, že jsou následovníci Falun Gongu zneužíváni jako nedobrovolní dárci orgánů.

b) Publikované nahrávky telefonních hovorů a analýzy z vyšetřování organizace WOIPFG.

c) Mezinárodní sdružení doktorů DAFOH, které problém neetických transplantací v čínských vojenských nemocnicích nahlíží z lékařského a právního úhlu.

d) Sedmiletý terénní výzkum spisovatele Ethana Gutmanna shrnutý v knize
The Slaughter, nyní vydané v češtině nakladatelstvím C-press.