Generální tajemník Pan Ki-mun při návštěvě koncentračního tábora v Osvětimi v roce 2013. (OSN)
Memento: Před 71 lety byl osvobozen koncentrační tábor v Osvětimi
Lidská důstojnost je hlavním tématem letošní připomínky holocaustu a jeho obětí. Holocaust zůstává jednou z nejbolestnějších připomínek neschopnosti mezinárodního společenství zachránit ohrožené a zranitelné lidi. Na konci války, respektive holocaustu, se těžce počítaly zmařené životy. Zůstaly téměř dvě třetiny zničených životů evropských Židů.
„Je naší povinností nezapomínat na minulost a pomáhat těm, kdo pomoc potřebují dnes," – šéf OSN Pan Ki-mun.
Více než deset let se vzdělávací program OSN o odkazu holocaustu (The Holocaust and the United Nations) snaží mladým lidem přiblížit, co byl holocaust. K této významné práci přispívá řada spolupracujících institucí a partnerů, včetně pamětníků holocaustu. (Facebook / OSN)
„V celém světě nadále trpí lidé útoky a diskriminací. Patří k nim i miliony těch, kteří prchají před válkou, pronásledováním a bídou...“
Téma letošního připomínání obětí holocaustu – „Holocaust a lidská důstojnost“ – odkazuje na základní principy OSN, které jsou zakotvené v Chartě OSN i na právo každého člověka být osvobozen od diskriminace a právo na rovné zacházení podle Všeobecné deklarace lidských práv.
Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.
Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu (27. ledna 2016)
„V průběhu druhé světové války bylo systematicky vyvražděno šest milionů Židů. Nacisté vraždili i Sinty a Romy, politické vězně, homosexuály, lidi s postižením, Svědky Jehovovy či sovětské válečné zajatce.
Holocaust byl zločinem obrovských rozměrů. Nikdo nemůže popírat důkazy, že k němu došlo. Uctěním památky jeho obětí a vzdáním cti odvaze přeživších i těch, kteří jim pomohli na svobodu, každoročně obnovujeme své předsevzetí předcházet podobným zvěrstvům a odmítat nenávistné smýšlení, které k nim vede.
Organizace spojených národů vznikla jako odpověď na zvěrstva holocaustu a krutosti druhé světové války. Cílem bylo obnovit víru v důstojnost a hodnotu každého člověka a podpořit práva všech na život v rovnosti a bez diskriminace.
Memento holocaustu je působivou připomínkou toho, co se může stát, když přestaneme vnímat lidskost, kterou máme všichni společnou... Vytvořme svět, v němž je lidská důstojnost respektována, rozmanitost podporována a mír je trvalý.“
Holocaust současný
Praktikující Falun Gongu z ČR protestují před čínským velvyslanectvím v Praze. (Asociace Falun Gong ČR)
Zároveň v současnosti dnešního světa existují lidé, kteří neúnavně chodí v ulicích a apelují za záchranu životů, které jsou bezprostředně ohroženy. Stále je tu otázka okupace Tibetu čínským totalitním režimem, vyhlazujícím původní kulturu tibetského národa.
Před více než desítkou let navštívila ČR mladá Číňanka, paní Jane Day, se svou tehdy asi 4letou dcerou. Paní Day je vdovou, žije v Austrálii. Jejího manžela ubila čínská policie za to, že praktikoval meditační praxi Falun Gong. Tehdy jela k mezinárodnímu soud v Haagu vypovědět svůj příběh.
ČR navštívila také čínská studentka z Německa, Xiong Wei. Když navštívila svou rodnou Čínu, byla zatčena a uvězněna za svou víru. Petice a nesčetné apely politiků i obyčejných lidí ji pomohly dostat ven z vězení, aby se mohla vrátit do Německa a – žít.
A další osvobození vězni přijeli do ČR podat svá svědectví o pronásledování, které na území Číny probíhá od roku 1999.
K dnešnímu dni bylo potvrzeno přes 3,5 tisíce úmrtí čínských lidí z Falun Gongu v důsledku pronásledování za svou víru. Mašinérie dosud běží, neutuchající telefonáty, petiční akce a soudní obžaloby z celého světa se snaží zastavit – genocidu odehrávající se v době míru.
Symbol letošního apelu, hlavním tématem je lidská důstojnost.
