Nebezpečí geneticky kontrolované kultury. (© Daisuke Takakura – Monodramatic: Crowd)
Nebezpečí geneticky kontrolované kultury. (© Daisuke Takakura – Monodramatic: Crowd)
Nenechat člověka rozvinout do bodu, kdy by pochopil, že je manipulován propagandou. To je přímý důvod pro cenzuru informací, potlačování svobody slova a vyznání. Cokoliv, co by mohlo protrhnout nebo narušit závoj nevědomosti, je hrozbou absolutní moci totalitních režimů.

Všechny totalitní režimy si tuto skutečnost velmi dobře uvědomují. Pokud mohou ovládat myšlení lidí, mohou ovládat také jejich činy. Oblast propagandy je velmi široké téma a objevuje se nejenom v totalitních režimech, ale také v menším rozsahu v demokratických společnostech.

Zajímavou výstavu na toto téma nalezneme galerii DOX nazvanou „Skvělý nový svět“, jež mapuje historii světových totalitních režimů až k současné kybernetické formě manipulace a propagandy. Jiná výstava v DOXu nazvaná „Propaganda“, zachycuje postřehy Marka Schovánka, který si bere na mušku například školní systém, který v určitých ohledech vyvolává v žácích atmosféru strachu. Donucování k následování pravidel je celkem běžným nástrojem používaným po celém světě.

Mezní hranici iluze, kterou lze vytvořit, zpodobnili v kultovním snímku Matrix bratři Wachovští. Snímek vykresluje iluzorní svět, který je promítán přímo do mysli lidí, kteří ve skutečnosti leží uzavření uvnitř mechanického vejce a veškeré jejich vjemy jsou důsledkem elektrických impulsů, které do jejich těla uměle vysílají stroje. Hlavní postava Neo se dokáže z manipulace probudit a ocitne se ve skutečném světě, kde odhaluje monstrózní nástroj manipulace, počítačovou síť Matrix, která vytváří virtuální realitu, v níž žije mysl lidí zotročených stroji.

Snímek Matrix ovšem sledoval i duchovní téma opuštění iluze samotného lidského světa zmiňovaného například v buddhismu nebo jiných vírách. Představitel hlavní postavy snímku Matrix herec Keanu Reves shodou okolností ztvárnil také zakladatele buddhismu, indického prince Sidhártu ve snímku společnosti National Geografic Malý buddha.

Matrix může být stejně dobře metaforou současného vědeckého paradigmatu, popisového rámce světa, vyučovaného západním školským systémem. V konečném důsledku mohou být vědecké teorie na jedné straně objevné, ale na druhé straně limitující, pokud budou považovány za konečnou pravdu a konečné poznání stavu existence člověka a světa.

Dnes je na knižním trhu ve svobodných zemích poměrně dobrá zásoba knih pojednávajících o dekonstrukci myšlenkových konstrukcí vytvořených vlivem různých společenských názorů, moderní vědy nebo propagandy. Taková literatura v době totality bývalého Československa patřila právě mezi ty zakázané tituly.

Například systém trestů a odměn, průběžné zastrašování v menším nebo větším rozsahu, vynucování práva a smluvených zákonů a podobně, je aplikován na tvarování a udržování společenských forem. Otázkou je, proč takový systém používat a je-li toho vůbec zapotřebí.

Na jednu z odpovědí na tuto otázku jsem narazil při práci na speciálním vydání Epoch Times věnujícím se prastaré čínské kultuře. Velmi zajímavou myšlenku zapsal ve své knize Tao te ťing (Cesta a její moc) čínský mudrc Lao-c', který žil před dvěma tisíci lety.

Podle něho existuje jakési vesmírné Tao, cesta, duše nebo pohyb vesmíru, s nímž může být člověk v souladu nebo se od něho odklánět. V několika větách načrtl stupně, kterými prochází společnost odklánějící se od onoho Tao a směřující k úpadku.

Lao-c’ napsal: „Bez Taa přichází mravy. Když lidé nežijí v souladu s Taem, mluví se o morálce a spravedlnosti. Když se lidé neřídí selským rozumem, objevuje se vychytralost a falešnost. Když jsou v rodině rozbroje, začne být vyžadována úcta k rodičům. Když v zemi vypukne chaos, vyžaduje se od poddaných poslušnost.“

Při pohledu na současnou společnost a její množství zákonů, pouček, administrativy a byrokracie by nebylo mudrcovo hodnocení asi příliš lichotivé.

Lao-c‘ v knize Tao te ťing zmiňuje, že: „Když zmizí Tao, zůstane dobro. Když zmizí dobro, zůstane morálka. Když zmizí morálka, zůstanou dogmata. Dogmata jsou slupkou víry a počátkem chaosu. Přemoudřelost je jen slupkou Taa a počátkem hlouposti. Moudrý se drží jádra, a ne povrchu slupky.“
 
Pokud se vrátíme k tématu propagandy a do úrovně občanské společnosti, má veškerá snaha o ovládání myšlení lidí nějaké motivy v pozadí. Motivem totalitních společností je obvykle udržení absolutní moci, zotročení a využívání lidí ve prospěch vládnoucí kasty. Takový stav společnosti by se nevešel ani do měřítka mudrce Lao-c’, který žil před dvěma tisíci lety.

Čtěte také:

Forum 2000: Experti diskutovali o cenzuře a zneužívání médií ve světě