Když si Shahkiel Akbar přinesl domů pár černých ponožek z Primarku, super-levného módního řetězce, nečekal, že v nich objeví zoufalý dopis o pomoc psaný v čínštině. Dopis datovaný 22. června 2015 byl napsaný na linkovaném papíře a jeho autor má být jistý Ting Tching-kchun. Ten o sobě tvrdí, že je obětí mučení.
„Momentálně mě násilím drží v okresním zadržovacím středisku Ling-pi. Mé tělo a mysl zažívá tvrdé mučení a perzekuci,“ píše se například v dopise.
Deset dnů nato došlo k objevení dalšího dopisu, opět u zákazníka Primarku. Nálezcem byl tentokrát otec Lucy Kirkové, který koupil pár ponožek u pobočky irského módního giganta v britském městě Huddersfield. Dopis je opět psaný stejnou osobou – Ting Tching-kchunem, jen datovaný 29. června 2015.
„Manželku drží násilím v nemocnici pro duševně choré... otce mi zavraždili v nemocnici ve vesnici Ta-miao 22. května 2014!“ uvádí druhý nalezený dopis.
Primark se brání
Dopisy silně připomínají zprávu z vězení, kterou v roce 2013 našla Američanka Julie Keithová, když si koupila halloweenskou hračku. Tato zpráva byla psána lámanou angličtinou a pocházela z ženského pracovního tábora Ma-san-ťia, nechvalně známého pro brutální metody mučení používané na stoupenkyně duchovního hnutí Falun Gong (Fa-lun Kung), které komunistická strana potlačuje.
Primark se ohradil proti myšlence, že by dopis pocházel od osoby ve vězeňských podmínkách, a označil celou aféru za umělou smyšlenku, jež má vést k získání publicity. „Nenašli jsme pražádnou spojitost mezi tímto jedincem a jakoukoliv z našich dodavatelských továren v Číně. Domníváme se, že zpráva byla přidána až po výrobě a je možné, že byla přidána až při transportu nebo v přístavu,“ prohlásil podle britského deníku Daily Mail mluvčí společnosti.
Nejde o první případ, kdy byl Primark obviněn z výroby oblečení za nelidských podmínek. Vloni nalezla žena v Belfastu lístek s prosbou o pomoc, kde se uvádělo, že je nucena pracovat 15 hodin denně. V roce 2008 zjistilo BBC, že oděvy Primarku byly vyráběny v indických uprchlických táborech dětskou pracovní silou. Místní kontraktor dětem platil v přepočtu 20 korun za den.
Nejde o první případ, kdy byl Primark obviněn z výroby oblečení za nelidských podmínek. Vloni nalezla žena v Belfastu lístek s prosbou o pomoc, kde se uvádělo, že je nucena pracovat 15 hodin denně. V roce 2008 zjistilo BBC, že oděvy Primarku byly vyráběny v indických uprchlických táborech dětskou pracovní silou. Místní kontraktor dětem platil v přepočtu 20 korun za den.
Ting tching-kchun zřejmě existuje
V případě Ting Tching-kchuna se zdá, že navzdory tvrzení Primarku jde o skutečnou osobu, která je či byla zavřena v přesně tom samém zadržovacím středisku, o němž se píše v dopise ukrytém v ponožkách.
Naznačují to stopy důkazů dostupných na čínském internetu. Asi nejsilnějším argumentem je rozsudek krajského lidového soudu v Su-čou z 19. května 2015.
Rozsudek zrušil rozhodnutí okresního lidového soudu v Ling-pi, který poslal Tinga na tři roky do vězení za „peněžní vydírání“. Ting ve svém dopise tvrdí, že byl falešně obviněn právě z vydírání. Krajský soud poslal případ vyšetřit zpět okresnímu soudu v Ling-pi.
Podle vězňova dopisu je Ting ve vazbě od 29. června 2014. Verdikt pochází z května, tedy měsíc předtím, než byl dopis napsán. Vzhledem k tomu, jak pomalu čínská justice pracuje, je pravděpodobné, že Ting se v zadržovacím středisku stále nachází.
Ting v dopise píše, že se proti němu spikli příslušníci z policejní stanice ve vesnici Ta-miao. Chtěli se mu údajně pomstít za to, že si „v Pekingu stěžoval vůdcům národa na zkorumpované policisty, kteří zanedbávají své povinnosti, ochraňují ganstery a kriminálníky“.
Podpůrným důkazem může být například blog na internetu z 15. května 2014 (krátce před zatčením), kde jistý Ting Tching-kchun a Ču Chung-li tvrdí, že policie ve Wu-si (město v sousední provincii) „ochraňuje gangstery“ a „zakrývá pravdu“ o kriminálním případu. Použitý styl psaní je podobný jako v dopise nalezeném v ponožkách z Primarku.
Zdroj:
Čtěte také:
Otrocká práce a týrání nejen v čínském pracovním táboře Ma-san-ťia (video)
Bývalá vězeňkyně pracovního tábora Ma-san-ťia vypovídá o násilném podávání antipsychotik (video)
Reportáž o pracovním táboře Ma-san-ťia prolamuje cenzuru (video)
Zdroj:
Čtěte také:
Otrocká práce a týrání nejen v čínském pracovním táboře Ma-san-ťia (video)
Bývalá vězeňkyně pracovního tábora Ma-san-ťia vypovídá o násilném podávání antipsychotik (video)
Reportáž o pracovním táboře Ma-san-ťia prolamuje cenzuru (video)
Tenká hranice mezi čínskými věznicemi a pracovními tábory
Dovoz z Číny se pro některé firmy stal noční můrou a z čínských dělníků jsou otroci Západu – říkají Hebnar a Fair Trade