Rozhovor: Konopí jako léčivá bylina i stavební kámen

Konopí máme na Vysočině odrůdy francouzské a maďarské. Francouzská odrůda je jednodomá, Fedora a Ferimon, maďarské jsou Tisza a Tiborszalasi, ty jsou dvoudomé. Od přírody je rostlina přirozeně dvoudomá, tj. má samčí i samičí rostliny, ale to nám omezuje výnosy. Z hospodářského pohledu byl zájem o jednotný výnos, o stabilní plnou sklizeň, takže vyhovují jednodomé odrůdy, které jsou při sklizni ve stejném stupni zralosti. Z tohoto důvodu Francouzi v 90. letech vyšlechtili jednodomé odrůdy, takže dozrávají ke sklizni ve stejnou dobu.

Francouzům rovněž vděčíme za to, že konopí neupadlo v zapomnění. V roce 1961 vznikla smlouva OSN, na základě které se přestalo pěstovat konopí, ale Francouzi díky postupnému zákazu dále pěstovali a vyšlechtili právě odrůdy se sníženým obsahem látky THC. Vylobbovali si u EU, že technické odrůdy konopí v Evropě pěstovat mohou.

Máme asi 130 ha celkem, na Vysočině 60 ha. Další pěstujeme u Litoměřic, u Třeboně.

Průmyslové konopí nebo jak se říká konopí pro průmyslové využití se pěstuje také za účelem využití v potravinářství a neposlední řadě i ve farmacii, také v kosmetice. Konopí slouží v první řadě jako potravina a přísun technických vláken.

Jedná se o certifikované odrůdy, jež musí splnit parametry. Dodavatelé jsou šlechtitelé zemědělských průmyslových plodin. Musí splnit 0,2 % THC a za to ručí dodavatel. Díky certifikátu se může sít, ale musí se splnit ohlašovací povinnost. Jakmile máte pěstování nad 100 m čtverečních, už se musí vyplnit papír a celní správě doložit, ohlásit, co se pěstuje a na jaké ploše.

Jak se v minulosti u nás podařilo pěstování konopí udržet? Do roku 1996 se nacházela v naší odrůdové knize odrůda Rastislavické, zemědělským družstvům nic nebránilo jej pěstovat, reálně konopí však nikdo nepěstoval.

Dříve si lidé také pěstovali konopí na svých políčkách, sami si ho sušili. V obci fungovaly tzv. pazderny. Konopí se sklízelo do snopů, které se pak máčely, potom se musely sušit v pazdernách. Pak se ručně lámaly a česaly, čímž se získávalo vlákno a koudel. Statkář tedy dotáhl pěstování a zpracování konopí až do podoby dlouhého vlákna, které ženy spřádaly za dlouhých zimních večerů na nitě. Ty sedlák přinesl ke tkalci a ten už z vlákna tkal plátno. Tkalci byli řemeslníci, většinou jeden tkadlec fungoval pro celou obec.

Pazderny bývaly za obcí, protože při sušení vláken snadno hrozil požár. Také v pazdernách bydlela chudina a přespávali chudí pocestní. Od jara do podzimu byly pazderny prázdné, protože přes zimu bylo vlákno zpracováno, usušeno.

Dnešní konopné stonky se nemáčí, nechávají se jen rosit na poli. Proces máčení je důležitý pro vyšší kvalitu vlákna. Dnes však nejsme schopni to máčet, protože z enviromentálního pohledu by to těžko někdo povolil. Po 14 dnech začíná vlákno ve vodě hnít, probíhají tam mikrobiální procesy ohrožující kvalitu vod, která je dnes prioritou. Dnes máčecí technologie vyžadují čističku odpadních vod. Dříve se konopí máčelo v rybníčkách na návsi či zátokách potoků či řek.

Při sklizni konopného květu se produkce z pole musí dostat rychle do sušárny, jinak by tam započal fermentační proces. Naším úkolem přes zimu je konopí zpracovat a následně prodat. Po sklizni konopného květu se z pole sklidí i stonky, které se také musí usušit, aby se daly dobře zpracovat v tírně, která slouží k oddělení vlákna od jeho dřevité části – pazdeří.

Konopí dorůstá až 6 m výšky. Některé odrůdy se sbírají ručně, a výsledné produkce je používáno v potravinářství a kosmetice. Kombajnová sklizeň je čistě na průmyslové zpracování.

Letos jsme sklidili i konopné semínko, takže můžeme konopné produkty již vyrábět ze svého. Dosud jsme ho museli nakupovat. Na sklizeň semínka používáme jinou mechanizaci, protože jde o jiný způsob sklizně, než při sklizni na květ. Sklízíme buď květ nebo semínko. Semínka, která vyseparujeme z ručně sklízených květů, neslouží k potravinářské produkci, ale jako krmivo pro zvířata.

Při mechanizované sklizni konopného květu sklízí kombajn přední kosou cca 80 cm dlouhé vrcholky rostlin. Zadní kosa usekne zbylý stonek a nechá jej ležet na poli. Po prorošení a proschnutí se pak stonek balí do kulatých balíků a vozí se k dosušení a uskladnění na biofarmu.

Z konopného semínka se za studena lisuje olej, který se používá ve studené kuchyni, ideálně do salátů nebo jako doplněk stravy. Obsahuje nenasycené mastné kyseliny, dále množství minerálů, vitamínů, stopových prvků. Má draslík, fosfor, vápník. Konopný olej napomáhá celkově rovnováze v těle a posiluje imunitu. Doplňuje tělu látky, které si neumí vytvořit samo.

Z listů vyrábíme bylinné soli a čaje nebo slouží pro další zpracování např. do vodních extraktů pro lázně či k výrobě sirupů. Konopné pelety z konopného květu slouží k výrobě piva či jako krmivo pro zvířata. V poslední době jde největší část konopné produkce k produkci na extrakty, kterými se izolují kannabinoidy, tzv. účinné látky.

Květ se používá jako bylina od nepaměti. Používána byla již ve staré Číně, kde legendární císař Šen-nung, božský zemědělec, určil lidem léčivé byliny a jednou z pěti základních bylin bylo konopí. (Více...)

 

...ano, dnes známe více jak 20 000 produktů, které lze z konopí vyrobit. Kromě využití konopného květu a semene se využívá také dřevovláknitý stonek. Konopné vlákno je oblíbené pro svou pevnost a izolační schopnosti. Pazdeří, dřevitá část stonku, se používá ve stavebních směsích, podobných klasickému betonu, ale místo písku se tam dává pazdeří a cement je nahrazen speciální pryskyřicí s vápnem. Směs se vlévá do klasického šaluňku (forma), kde za pár hodin ztuhne. Směs se nechá použít na podlahu, na stěny i strop. Dům se pak již nemusí zateplovat, neboť konopný beton dobře izoluje. Navrch se nahodí omítka, aby to dobře vypadalo.

Výhodou tohoto materiálu je jeho lehkost, a proto si tyto materiály odebírají firmy, které se zabývají rekonstrukcí zámků a historických staveb. Když opravovali kamenný větrný mlýn, šlo o kulatou stavbu – vytápějte nebo izolujete 2metrové zdi do oblouku – tak tam také použili 15cm konopnou omítku, která to zateplila a vypadá to pěkně jako stará omítka.

Ta směs je póro-propustná. Dýchá. Klasický dům se zavře polystyrénem, který sice izoluje tepelně, ale současně zadržuje i vodu.

Od pazdeří se oddělí vlákno v zařízení tomu určenému, vlákna je v konopném stonku asi 30 %, pazdeří je v něm kolem 70 %.

Separované vlákno vykupují papírny, které z něj vyrábí cigaretový papír půl na půl se lnem. Výhodou konopného cigaretového papíru je pevnost, díky níž může být papír opravdu tenký. My vlákno dodáváme do Rakouska firmě Naporo, která z něj vyrábí izolace na zateplování budov.