Petra Kvitová na 2015 US Open, New York 2015. (JEWEL SAMAD/AFP/Getty Images)
Petra Kvitová na 2015 US Open, New York 2015. (JEWEL SAMAD/AFP/Getty Images)
Už jste díky sebedůvěře a pozitivnímu myšlení dokázali překonat svoje představy o vlastních možnostech, nebo jste pod tlakem depresivních myšlenek onemocněli?

Životní zkušenosti, praxe a vědecký výzkum ukazují, že vliv myšlení člověka na jeho psychický a fyzický stav je nejenom nezanedbatelný, ale může být dokonce rozhodujícím faktorem pozitivního nebo negativního vývoje.

Pro vědecké podložení účinků myšlení na psychický a fyzický stav člověka nemusíme chodit daleko. Nejeden lékařský časopis nebo vědecká studuje popisuje placebo efekt, kdy pacienti vykazují zlepšení stavu, přestože nebyl podán žádný lék. Pacient dostane například pouze tabletku plnou cukru namísto léku, ale doktor ho přesvědčí o tom, že mu podává silný lék, který mu rychle pomůže.

Co tedy ve skutečnosti způsobilo změnu stavu pacienta? Odpověď je velmi jednoduchá a přímočará. Bylo to myšlení, přesvědčení a víra pacienta, jinými slovy jeho vlastní mysl.

Někteří psychologové popisují proces lidského myšlení o něco detailněji. Při soustředěném stavu mysli, který nastává například v meditaci, je možné, aby člověk pozoroval svoje myšlenkové pochody. Studie lidského myšlení odhalila, že vteřinu před tím, než se v člověku vytvoří reakce na určitou věc, upadne na velmi krátkou dobu do hypnotického stavu, kdy sám sobě sdělí myšlenku hodnocení stavu dané věci.

Například chvíli před tím, než uklidňuje jiného člověka slovy „to bude dobré", vyšle sám sobě myšlenku nebo jaký si podvědomý pozitivní vzkaz „vydrž a mysli pozitivně". Naopak pokud „vybuchne" ve zlosti, chvíli před tím si řekne „už to nedokážu snášet", nebo pokud hodnotí určité věci jako „dobré" nebo „špatné", předchází tomu jeho vlastní sugestivní myšlenky.

Tato teorie uvádí, že člověk vlastně sám sobě neustále něco sugeruje, a pokud dokáže tuto autosugesci řídit, dokáže ovládat to, co si o věcech myslí a jak k nim přistupuje. Může si sám zvolit, jaké názory bude mít a jak na věci bude reagovat.

Japonský vědec Masaru Emoto překvapil vědecké kruhy svojí mikroskopickou fotografií krystalů zmrzlé vody, které vykazují rozličné struktury, od pravidelných a nádherných až po zdeformované a ponuré v závislosti na tom, v jakém prostředí se voda nachází.

Fanoušci Argentiny, 2018 FIFA World Cup. (EITAN ABRAMOVICH/AFP/Getty Images)
Fanoušci Argentiny, 2018 FIFA World Cup. (EITAN ABRAMOVICH/AFP/Getty Images)
Jeho výzkum dochází k závěrům, že lidské chování a prostředí mohou mít zásadní vliv na strukturu vodního krystalu. Pozitivní mluvení a jednání k vodě vytváří nádherné, pravidelné a bohaté krystalické struktury, a naproti tomu negativní chování a slova vytvářejí tvary rozteklé, ponuré a depresivní.

Jeho výzkum ukazuje, že vodní prameny, které jsou označovány jako posvátné nebo léčivé, vytvářejí právě tyto pozitivní krystalické struktury, naproti tomu znečištěné vody a negativní místa vytvářejí struktury rozpadlé.

Všechno směřuje k otázce, nakolik má člověk v rukou svoje psychické a fyzické zdraví a nakolik jej může ovlivňovat svým myšlením, mluvením a jednáním. Zkušenosti, praxe a vědecké výzkumy ukazují, že vliv je skutečně zásadní a v některých případech až ohromující.

Masaru Emoto uzavřel svůj výzkum prohlášením, že pokud může dlouhodobé pozitivní nebo negativní promlouvání k nádobě s vodou změnit strukturu jejího krystalu, jaký vliv může mít dlouhodobé chování člověka na jeho tělo, když je známo, že lidské tělo se skládá z více než dvou třetin z vody.

Samozřejmě je možné uvažovat dále, neboť pokud se takto mění struktura vody, je možné, že lidské chování může určitou měrou ovlivňovat jakýkoliv jiný druh hmoty, na který působí.