Italská horní komora parlamentu 22. dubna 2015. (Andreas Solaro / AFP / Getty Images)
Osm členů italského parlamentu ze strany Pěti hvězdičkové hnutí (PHH) předložilo 31. července 2015 návrh rezoluce zaměřené na boj proti nelegálnímu obchodu s orgány v Číně.
Dokument požaduje, aby se diplomatičtí zástupci Itálie vyhnuli pořádání konferencí a setkání týkajících se transplantačního odvětví v zemích, které nerespektují mezinárodní úmluvy, a aby přehodnotila výcvik čínských lékařů v italských nemocnicích v technikách transplantace. Rovněž žádá italskou vládu, aby přehodnotila společné výzkumné programy Itálie a Číny v oblasti transplantační medicíny.
„Dostal jsem doporučení od lékařského sdružení DAFOH[1], a myslel jsem, že je vhodné toto usnesení předložit, aby Itálie mohla v této věci pomoci,“ uvedl Emanuele Scagliusi, první signatář rezoluce a viceprezident senátního Výboru pro lidská práva. Lékaři ze sdružení DAFOH se zabývají obhajobou lékařské etiky a snaží se zvýšit povědomí o případech nezákonných transplantací orgánů.
Právní komise italské poslanecké sněmovny bude návrh rezoluce diskutovat na podzim. „Tlačíme na to, aby byla schválena co nejdříve,“ řekl Scagliusi.
„Rezoluce by mohla pomoci předejít spoluvině Itálie na zneužívání orgánů v Číně,“ napsal renomovaný mezinárodní právník v oblasti lidských práv David Matas v e-mailovém rozhovoru s Epoch Times. „Rezoluce sama o sobě nemůže tento problém vyřešit. Ale je to krok správným směrem,“ dodal. V roce 2006 David Matas a bývalý kanadský ministr zahraničí David Kilgour začali jako první vyšetřovat vznesená obvinění, že čínské vojenské nemocnice zneužívají vězně svědomí jako nedobrovolné dárce orgánů.
Již v březnu 2014 schválil výbor italského Senátu pro lidská práva jinou rezoluci navrhující zákonná opatření k omezení násilných odběrů orgánů. Ve stejném měsíci schválil Senát návrh zákona, který přísně trestá všechny, kdo by se podíleli na obchodování s orgány odebranými živým osobám. Pokud by někomu byla v tomto ohledu prokázána vina, hrozí mu nyní dle italského zákona až 12 let vězení a pokuta v rozmezí od 50 do 300 tisíc euro.
Legislativní změny pohánějí především výsledky vyšetřování, které od roku 2006 provádějí experti, jako jsou kanadský advokát David Matas, bývalý kanadský ministr zahraničí David Kilgour a investigativní novinář Ethan Gutmann. Jmenovaní shromáždili důkazy popisující proces, v němž čínské vojenské nemocnice ve spolupráci s vězeňským systémem zneužívají vězně svědomí jako nedobrovolné dárce orgánů. Podle důkazů, které předložili Kanadskému a Evropskému parlamentu a Sněmovně reprezentantů USA, nemocnice orgány prodaly za vysoké sumy zájemcům z Číny a ze zahraničí. Vězeňská služba těla vězňů údajně spálila.
Výsledky vyšetřování Kanaďanů byly publikovány ve zprávě dramaticky nazvané „Bloody Harvest“ (Vydané rovněž v češtině). Novinář Ethan Gutmann svůj sedm let dlouhý terénní výzkum shrnul a publikoval v knize The Salughter, jejíž český překlad má být vydán koncem roku 2015.
Celý systém pochybných obchodů s lidskými orgány podle vyšetřovatelů funguje s vědomím vládnoucího čínského režimu a jeho ministerstva zdravotnictví. Důkazy odhalují, že jsou do systému zapojeny soudy, věznice, policie i nejvyšší představitelé vládnoucí komunistické strany, kteří z něj profitují.
Evropský parlament a Sněmovna reprezentantů USA uznaly předložené důkazy jako důvěryhodné a vyzvaly k započetí vyšetřování a stíhání viníků.
Článek v českém lékařském časopise Tempus Medicorum z dubna 2014 uvádí, že legislativní kořeny popisovaného stavu lze najít v roce 1984, kdy čínské úřady vydaly nařízení určující tři podmínky pro odebírání orgánů k transplantaci po vykonání trestu smrti: 1. nikdo se nehlásí k tělu; 2. vězeň dal souhlas, aby se s jeho tělem takto naložilo; 3. souhlas k vyjmutí orgánů dala rodina odsouzeného.
Tato pravidla, která jsou v příkrém rozporu mimo jiné s etickými principy Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové lékařské asociace (WMA), mají přitom nadále váhu, i když Čína už od roku 2008 opakovaně slibuje, že s odebíráním orgánů u odsouzených k smrti přestane. Nyní tedy hovoříme o vězních oficiálně odsouzených k smrti. Vyšetřovatelé však dokládají, že počet transplantovaných orgánů několikanásobně převyšuje počet popravených vězňů. Pro zbylé transplantace byli podle nich zneužiti věznění členové skupin pronásledovaných čínským režimem – zejména následovníci duchovního hnutí Falun Gong, křesťané, Tibeťané a Ujgurové.
Vynucené darování orgánů odsouzenými k smrti a vězni svědomí spadá do kategorie obchodování s lidmi, které zapovídá Norimberský kodex, Helsinská deklarace, Belmontova zpráva, příslušné principy WHO a WMA i nedávno přijatá Istanbulská deklarace. Obhájci lidských práv tuto praxi kvalifikují jako zločin proti lidskosti.
Článek přeložil a upravil Milan Kajínek
[1] Oficiální stránky mezinárodního sdružení doktorů DAFOH (Lékařů proti nuceným odběrům orgánů): https://www.dafoh.org
