Bude čínský režim diktovat myšlení lidí v České republice? Rozhodně by rád

Lidé, kteří celkem pravidelně prohlašují: „Co nám je do Číny, víte jak je daleko? Nemáme vlastní problémy na řešení?“ mohou být velmi brzy vyvedeni z omylu, protože Čína už opravdu tak daleko není. S nadbíháním čínskému režimu podnikateli sdruženými okolo Česko - čínské komory obchodní spolupráce, z čehož se následně vyvinulo také nadbíhání české politické reprezentace, se rázem vzdálenost mezi Čínou a ČR velmi rychle zkrátila.

Začátkem roku 2015 odcestovala skupina českých poslanců navštívit Tchaj-wan, což rozlítilo čínský režim, který skrze velvyslankyni Ma tento krok tvrdě kritizoval. „Pro čínskou stranu je nepřijatelné, aby existovalo více pojetí zahraniční politiky ČR, a to jak na úrovni prezidenta republiky, tak i parlamentu, vlády či nevládních organizací. Všechny tyto instituce musí respektovat politiku jedné Číny,“ nadiktovala paní Ma celé České republice.

„Čínští komunisté zkoušejí, co vše mohou, jak daleko můžou zajít, jak moc se jim ustoupí a jak hodně nám dokážou vnutit svou vůli. Tato jejich arogance – vskutku, drzost – je důsledkem předchozí servility ministra zahraničí Zaorálka a prezidenta Zemana vůči nim. A měla by být odmítnuta. Je ohavné mnohé z toho, co páchají čínští komunisté Číně, ale věci zašly příliš daleko, když se pokoušejí importovat své autoritářské manýry k nám,“ uvedl v reakci na její výrok ředitel Občanského institutu a bývalý poradce premiéra v oblasti lidských práv Roman Joch v pořadu Českého rozhlasu.

A to je pouze jeden příklad za všechny, které se odehrály veřejně. Případů politického nátlaku, které se odehrály neveřejně, v pozadí politické a podnikatelské sféry nebo dokonce sféry tajné policie je mnohonásobně více. Osobně vím o několika z nich, ale rozhodl jsem se je prozatím nezveřejňovat, protože mě dotčené zdroje požádaly o zachování anonymity. Kdybych ale přece jenom začal vytahovat konkrétní případy a jména, možná to nikoho ani nepřekvapí. Mě osobně překvapuje především to, jak se dokáže někdo zaprodat za peníze nebo vidinu moci. Přitom nejdůležitější je to, jestli člověk dokázal žít poctivě a čestně.

Jediné, co se dá v dané situaci dělat, je neustále vystupovat a bránit morální hodnoty a principy, které udržují svobodu, právo a spravedlnost. Pokud tak nebudeme činit, je ze zkušeností a historických ponaučení jasné, že „k vzestupu zla stačí to, aby dobří lidé mlčeli“.

Skutečnost, že se vliv čínského režimu v ČR šíří, ilustruje kontroverzní Konfuciův institut zřízený na univerzitě v Olomouci. Je známo, že tři univerzity v zahraničí tyto instituty uzavřely z důvodu zkreslování historie a diskriminace. Vedení olomoucké univerzity se nicméně silně ohradilo vůči názorům, že by výuka Konfuciova institutu na jejich univerzitě měla jakékoliv politické pozadí.

Připravované spojení kreslených postaviček pandy a krtečka v animovaném filmu osobně považuji za cílený tah čínské propagandy a nepřekvapilo by mě, kdyby si krteček v „pohádce“ pro děti potřásl rukou s „Mao Ce-tungem“, je to totiž představa, které jistě čínští komunisté jen nesnadno odolají. Podobně zneužili pokračování populární série Karate Kid, které bylo natáčeno v koprodukci USA a Číny, kde se nezřídka do záběrů vloudil obraz Mao Ce-tunga, vůdce, který vydal příkazy k masovému zabíjení, nebo kde vystupoval komunista a herec Jackie Chan v montérkách z doby kulturní revoluce.

Ať už čínský režim a jeho vyslanci nebo podnikatelé do ČR napumpují jakkoliv mnoho financí nebo je odčerpají, pravdou zůstává, že ty nejpodstatnější a nejdůležitější věci nelze koupit penězi a je třeba je neustále ochraňovat.

Je také třeba jasně rozlišovat. Čínský režim se obecně rád za něco schovává a jeho oddělení propagandy vždy rádo uvádí, že komunistická strana znamená Čínu a že taktéž režim je čínským lidem, a tak když někdo hovoří o zločinech komunistické strany, odpovídají, co máte proti Číně, co máte proti čínskému lidu?

„Co stále máte proti té Číně?“, ptají se někdy lidsko-právních aktivistů. „Proti Číně nemáme nic,“ odpovídají. Zmiňme případ, kdy zaměstnanec čínské ambasády položil pošetilou otázku českému herci Janu Budařovi: „Co máte proti čínskému lidu?“ „Tak proti tomu nemám vůbec nic,“ odpověděl Jan Budař, který nesl v roce 2008 pochodeň za lidská práva v Číně na protestní akci u příležitosti pořádání Olympijských her v Pekingu, a později odcestoval se štábem natáčet do Číny snímek Czech Made Man.

Ať už bude krteček ve filmu poskakovat s pandou nebo ne, uvědomme si, že se protestuje především proti konkrétním postupům a činům čínského režimu, respektive Komunistické strany Číny a jejích konkrétních členů či úředníků, které poškozují základní principy svobodné společnosti a právního státu.

Určitě není na místě umlčovat ty, kteří se snaží s čistými úmysly poukazovat na zločiny a negativní jevy. Jak řekl Martin Luther King: „Nespravedlnost někde ohrožuje spravedlnost všude.“ A vskutku se reálně ukazuje, že pokud se nezačne s potlačováním nespravedlnosti nebo zločinů či negativních jevů ihned, začínají se aktivně šířit dále a překonávají hranice států.