Čína má plán, jak dohnat v kvalitě Německo či Japonsko a stát se výrobní velmocí

V důsledku stagnujícího ekonomického růstu, zvyšování mezd a nově se objevující konkurence, kterou představují tzv. rozvíjející se trhy, oznámil Peking minulý měsíc plán, jehož cílem je modernizace výrobního sektoru, jenž je zodpovědný za hospodářský růst země v průběhu posledních tří dekád.

Nový desetiletý plán sází na zvýšení konkurenceschopnosti ve výrobě zaváděním automatizace, výrobních inovací a informačních systémů. Čína doufá, že těmito kroky se přiblíží výrobním velmocím sázejícím na kvalitu typu Japonsko či Německo. Avšak samotná země čelí mnoha překážkám a k jejich překonání bude nutné uskutečnit řadu zásadních sociálních, ekonomických a politických změn.

Velké plány

Při bližším pohledu lze jasně vidět, že Peking se snaží posunout čínský výrobní sektor od výroby nekvalitních výrobků s vysokým podílem lidské práce směrem k oblastem inženýrství, které staví na přidané hodnotě, jako například robotika, biotechnologie či kosmonautika.

Ministerstvo průmyslu a telekomunikačních technologií (MIIT) doufá, že zvýšení kvality čínského zboží bude dosaženo také skrze výrobní procesy, které budou šetrné k životnímu prostředí.

Hlavní zdroj inspirace představuje německý koncept průmyslu verze 4.0 neboli čtvrtá průmyslová revoluce. Ta staví na úplném digitálním propojení všech úrovní tvorby přidané hodnoty od vývoje výrobku až po logistiku.

Dle Josta Wübbekeho z Mercator Instutitute for China Studies tento německý koncept podněcuje současnou debatu v Číně, jejímž předmětem je právě průmyslová modernizace a konkurenceschopnost. Dodává, že obě země již spolu v této oblasti úzce spolupracují.

Tato strategie staví Čínu do role přímého konkurenta Německu, Japonsku či Spojeným státům. Tedy zemím, které jsou v současnosti špičkou v oblasti high-tech výroby. Cílem této cesty je tedy nejenom zlepšit výrobní a zpracovatelské odvětví, ale také všechny oblasti, kde se využívají špičkové technologie.

Za tímto účelem plánuje burza Shanghai Stock Exchange (SSE) vytvořit novou obchodní platformu specificky zaměřenou na malé začínající startupy. Cílem je podpořit vývoj nových technologií ze strany čínského režimu.

Ambiciózní výzvy

Strategie Made in China 2025 nastiňuje také konkrétní měřitelné cíle včetně predikčních grafů pro roky 2015, 2020 a 2025. Nicméně způsob, jak dosáhnout těchto cílů, nebyl specifičtěji popsán a není jasné, které firmy či vládní organizace se budou podílet na jejich uskutečnění.

„Zatímco Čína je poměrně silným hráčem v některých oblastech, jako jsou dotační programy na výzkum a vývoj či patentové granty, doposud nebyla schopna vlít své prostředky do oblasti kvalitativního zlepšení svých inovačních kapacit,“ dodal Wübbeke.

Například Čína vytvořila v rámci svých univerzitních programů pokročilé robotické stroje, avšak tyto technologie byly zřídka komerčně životaschopné. Dnes využívají státní podniky montážní linky a roboty dovezené z Evropy a Japonska.

To je jedna z největších výzev, kterým tento plán čelí. Nedostatečně příznivé prostředí pro inovace. Ambice Číny stát se světovou výrobní velmocí může ztroskotat na zakrnělé iniciativě a nepřítomnosti stabilního obchodně-tolerantního právního systému.

Dokonce i státní sdělovací prostředky jsou vůči úspěchu tohoto plánu skeptické. Dle deníku Beijing's Economic Observer je nutným předpokladem dostatečně velký přísun kvalifikované pracovní síly. Většina dnešních čínských studentů se rozhoduje studovat na vysokých školách a obecně pohlíží na kvalifikaci montážního dělníka spatra. Čína také postrádá systematický program odborného vzdělávání.

Bezpečnost a důvěra

Asi největší překážkou, které čínské ambice čelí, je důvěra a jistota.

Na rozdíl od hraček, oblečení či dokonce aut jsou pokročilé stroje, jako letadla, letecké vybavení, superpočítače, pokročilé zdravotnické prostředky či elektronika připojeny k internetu a vyžadují následný servis a údržbu.

Jakýkoliv kupující takového drahého zařízení musí mít jistotu, že toto zařízení je nejenom kvalitní, ale také nepředstavuje bezpečnostně-informační riziko. A zde je možný kámen úrazu.

Před nějakou dobou internetová komunita zjistila, že počítače společnosti Lenovo vyrobené v Číně obsahovaly předinstalovaný malware, který by mohl špehovat uživatele a kompromitovat bezpečnostní systém oprávnění.

Nedávné napadení vládních počítačů v USA bylo také přičítáno hackerům vystupujícím pod záštitou čínského režimu. Tehdy unikly osobní údaje o více než 4 miliónech státních zaměstnanců.

Takže otázkou zůstává, kdo by si koupil vesmírné vybavení či superpočítač od čínského dodavatele?


Přeložil: Petr Matějček;  zdroj: 


Čtěte také:

Můj prvotní dojem z výroby hudebních nástrojů v Číně byl velice tristní, říká ředitelka