Náměstek ministerstva zahraničních věcí Tomaszem Malinowskim. (Win McNamee/Getty Images)
VIETNAM – 15. května 2015 – Jmenuji se Trang. Jsem nezávislá novinářka a bloggerka ve Vietnamu, píšu o politice a makroekonomii. Moje první otázka na úvod: pokud vím, 7. května zahájila Delegace Spojených států a MOFA 19. kolo dialogu mezi USA a Vietnamem o lidských právech.
Mohl byste nám poskytnout stručný popis tohoto dialogu?
Byla to velká delegace, zastupující Ministerstvo zahraničních věcí USA, Obchodní komoru Spojených států, Agenturu Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj a Bílý dům. Na straně Vietnamu bylo přítomno Ministerstvo zahraničních věcí a také Ministerstvo veřejné bezpečnosti. Probrali jsme mnoho vážných a důležitých záležitostí včetně právní reformy ve Vietnamu, svobody slova, pracovních práv, práv postižených a svobody vyznání. Řekl bych, že to byla velmi otevřená, upřímná a užitečná diskuse. Ujasnili jsme si, kde podle nás Vietnam dosáhl pokroku v oblasti lidských práv, ale také kde jsou oblasti, ve kterých by mělo být učiněno více.
Asi nemáme čas zmínit se o všem, protože trvá celý den, než s vietnamskou vládou vše projdeme. Ale řekl bych, že nejdůležitější záležitostí je právní reforma. Vietnamská vláda se zavázala sladit vietnamské zákony s vietnamskou ústavou a s mezinárodními úmluvami.
Vietnamská vláda tak uznala, že je třeba udělat více, aby tohoto cíle bylo dosaženo, a že tento cíl je v zájmu Vietnamu. Strávili jsme tak hodně času na tom, co by to znamenalo v praxi. Například jsme hodně probírali reformu trestního zákoníku a zákonů o trestním řízení. Mluvili jsme z velké části o některých článcích tak zvané „státní bezpečnosti" v trestním zákoníku, o těch, které jsou běžně používány pro potlačování svobody projevu a svobodné kritiky na blozích atd. A vyjádřili jsme naději, že plán na reformu trestního zákoníku se bude týkat těchto kritických bodů v zákoníku tak, aby vláda dosáhla svého vytýčeného cíle mít zákony v plném souladu s ústavou a s mezinárodními normami v oblasti lidských práv.
Byl sestaven nějaký časový plán pro právní reformu, tedy kdy přesně se bude Trestní zákoník novelizovat? Například v jakém roce?
Není nám to zcela jasné. Požádali jsme vládu o upřesnění harmonogramu a také plánu na zavedení zákona o zakládání občanských sdružení. Ptali jsme se, kdy vláda předpokládá, že to nastane. Koneckonců, je na Hanoji a na Národním Shromáždění, jak se to načasuje, to není něco, co mohou Spojené státy diktovat. To by nebylo vhodné. Domníváme se ale, že je velmi důležité, aby vláda důkladně věc konzultovala se sektorem vietnamských občanských sdružení, brala na vědomí jejich problémy a zajistila tak, aby ty kritické části trestního zákoníku, které nesplňují mezinárodní normy, byly změněny.
V rámci konzultací se sektorem občanských sdružení máte na mysli i nezávislá anebo neregistrovaná občanská sdružení ve Vietnamu?
Myslím, že vláda by měla vzít v úvahu i některá svědectví z vietnamských občanských sdružení bez ohledu na to, jaký mají právní statut.
Vážete vstup Vietnamu do TPP (Transpacifických partnerství) i na tyto požadavky?
Pro každou zemi je vstup do Transpacifických partnerství vázán na plnění mezinárodně uznávaných pracovních norem. Jednou z nejdůležitějších záležitostí jsou pracovní normy a svoboda sdružování. A to jsou požadavky pro každou zemi, která se chce připojit k Transpacifickému partnerství a to je i součástí našeho jednání s vietnamskou vládou. Jedním z bodů diskutovaných s vládou byl fakt, že mnoho dělníků ve Vietnamu již organizováno ve sdruženích je. Vznikají iniciativy k založení místních odborových sdružení, aby pracovníci mohli hájit svá práva. Jenže to se děje bez právního základu. Nemají právní záruku pro svou činnost. Naléháme na Vietnam, aby uznal to, co se už ve společnosti děje. Je zapotřebí právní ochrana. Podle našeho názoru by to jen prospělo vládním zájmům, protože by to upevnilo stabilitu vztahů mezi dělníky a jejich zaměstnavateli, a samozřejmě by to pomohlo i vstupu do TPP.
Kromě pracovních práv má Kongres Spojených států velké obavy o oblast lidských práv ve Vietnamu, a to se týká přímo vietnamské vlády. Vyhlídka na přijetí do TPP by se zlepšila, pokud by vláda pokračovala s dalšími kroky v oblasti lidských práv, jako je propuštění politických vězňů nebo právní reforma.
Stane se podle vás Vietnam brzy členem TPP?
No, já nevím, co se bude dít. Ale jsem optimista, protože si myslím, že ekonomických a strategických výhod z členství TPP je mnohem více než jakékoli riziko, které bude vláda podstupovat v případě, že bude souhlasit s požadavky na přijetí do TPP.
Víte, netvrdím, že je to tradice, ale v minulosti měla vietnamská komunistická vláda tendenci porušovat své sliby.
Podívejme se na příklady Ženevské úmluvy z roku 1954, Pařížské konvence z roku 1973 a na nedávný vstup do WTO v roce 2007. Vietnam před vstupem do WTO hodně nasliboval, ale poté, když získal členství, porušil mnoho závazků. Nemyslíte, že historie se zopakuje i v případě vstupu do TPP? Nebude to další zklamání?
Řekl bych, že víme, že závazky a sliby jsou jen začátkem, a to nejdůležitější je pak uskutečnění závazků. Já myslím, že lidé budou věřit, že jakmile bude TPP schváleno, tak bude existovat i více mechanismů k vybudování procesu na podporu provádění a dodržování závazků. Neočekáváme, že to bude snadné. Změny jsou vždycky obtížné a vždy bude vůči nim odpor. Přesto si myslíme, že TPP je příležitost posílit a podporovat ty, kdo jsou ve Vietnamu připraveni k reformám.
Kromě slibů, co by byli ochotni udělat v blízké době jako projev dobré vůle? Budou vůbec propouštět politické vězně nebo povolí vnik nezávislých odborů?
Mluvíte o blízké budoucnosti, ale zatím jsme mluvili jen o TPP, o přítomnosti a o tom, co se děje teď. Během diskuse jsme se jasně vyjádřili k tomu, co by mělo být zřejmé v každém případě: totiž že každý pozitivní krok vietnamské vlády by významně přispěl k přijetí TPP, a každý negativní krok by byl škodlivý. Takže, i když proces právních reforem bude nevyhnutelně trvat dlouho, rozhodně jsou tu signály, kterými by vláda mohla dát najevo své záměry a samozřejmě by mohla vyřešit určité specifické problémy. A my doufáme, že tak bude činit.
Takže co by měli dělat příznivci demokracie ve Vietnamu, aby přiměli vládu dodržet závazek?
Myslím, že až bude Vietnam členem TPP, bude uzavřena nějaká smlouva se specifickými závazky, konkrétně na téma pracovních práv a svobody shromažďování. Řekl bych, že vietnamský lid a vietnamská občanská sdružení by pak mohla sledovat tyto specifické závazky a sledovat, zda je vláda dodržuje.
Jedna věc je jistá. Bude-li dohoda uzavřena, Spojené státy budou pokračovat ve velmi, velmi úzkých konzultacích s vietnamskými občanskými sdruženími za účelem monitoringu, jak vláda plní závazky po přijetí do TPP. Hlas vietnamských lidí, kteří bojují za lidská práva a za právní stát, je velmi silným hlasem. Sahá i za hranice Vietnamu a je slyšet všude na světě. A nadále bude slyšen.
To zní pěkně. Když se však vrátíme k dialogu, řekl jste, že bylo dosaženo úspěchu. Mohl byste uvést, o jaké pokroky se jedná, a jak jsou nadále porušována lidská práva?
Co se týče pokroku, tak počínaje dialogem z loňského roku vláda ratifikovala dvě důležité úmluvy o lidských právech, a to Úmluvu proti mučení a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Propustila některé vězně svědomí. Ne ovšem tolik, kolik by mohla, ale aspoň některé. Domníváme se, že celkový počet vězňů v posledních 3 letech klesl. V posledních několika měsících 2015 jsme nepozorovali téměř žádná zatýkání politických aktivistů a mírumilovných veřejných projevů. Vláda se zavázala provést reformu Trestního zákoníku a Zákona o trestním řízení a dalších zákonů, aby splňovaly mezinárodní normy. Tak to je určitý pokrok.
A kde vidíme problémy? Víme, že velké množství internetových aktivistů je nadále pronásledováno. I dnes mnozí z nich čelí zastrašování, dokonce i násilí a viděli jsme novináře Anh Chi, jak byl napaden právě dnes. A to je, řekl bych, problém lidských práv, ale je zároveň hloupé dělat něco takového v době, kdy mezinárodní pozornost je zaměřena na lidská práva ve Vietnamu. Budeme s pokračovat v sestavování základů pro vznik občanských sdružení a svobody náboženství pro celý národ. Nenaléhali jsme zatím na vládu, aby navrhla strategickou reformu v zákonech o státní bezpečnosti. Tedy, proces přezkumu a reformy zákonů je místo, kde zatím nevidíme vládní návrhy specifických změn.
Řekl jste, že vstup do TPP znamená jak rizika, tak i výhody. Jaká to jsou?
Myslím, že výhody jsou jasné. Pro vietnamský lid by bylo prospěšné, kdyby země byla součástí TPP. Strategickou výhodu pro Vietnam vidím v tom, že se stane součástí společnosti zemí, jejímž členem jsou i Spojené státy. Myslím, že Vietnam by se pak ocitl ve větším bezpečí a Vietnam by dosáhl většího významu a byl by v regionu více respektován. A to by bylo výhodné i pro vládu.
Co se týče rizik, tak TPP vyžaduje, aby vláda provedla určité množství reforem. A mezi vládními činiteli mohou být i někteří, kdo si myslí, že takové reformy vedou k větším rizikům pro zemi a k menší kontrole ze strany moci. Ale jak jsem uvedl, věřím, že ty výhody převyšují rizika, a to jak z hlediska celé země, tak i ze strany vlády. Jsem toho názoru, že změny, ke kterým je Vietnam vyzván provést v rámci TPP, by posílily zemi, stabilizovaly by ji, zabezpečily a vedly k prosperitě. Z hlediska zájmů vietnamského národa by to bylo jen výhodné, žádné balancování mezi riziky a výhodami by ani nebylo. Mezi vládními činiteli by však mohl být někdo, kdo ta rizika vidí.
Měla bych zvědavou otázku: proč byl průběh jednání, jak se zdá utajen a uzavřený pro veřejnost v zahraničí, ne jen ve Vietnamu?
Diplomatická jednání nikdy neprobíhají před televizními kamerami ze zřejmých důvodů: bylo by velmi obtížné dosáhnout shody v tolika citlivých záležitostech. Mohu však říct, že v našich jednáních o cílech v rámci TPP jednala vláda Spojených států s občanskými sdruženími jak ve Státech, tak i ve Vietnamu. Mluvili jsme s lidmi z občanských sdružení o tom, jaké problémy je nutné překonat, zda jsou nějaké nedostatky, např. pracovních právech.
Pracujeme s velmi jasným posláním: od členů Kongresu a amerického lidu. Kongres prohlásil, že jak pracovní práva, tak i lidská práva jsou předmětem jednání o přijetí do TPP. A víme, že máme dojednat takovou dohodu, která splní vše, co se vztahuje k těmto dvěma bodům. Nyní, až bude dohoda uzavřena, pak bude zveřejněna, a lid obou zemí bude moci posoudit, zda splňuje jejich očekávání. Kongres bude moci zkoumat specifické záležitosti a řešit, zda to bude předmětem dalších zlepšení.
Věřím, že dosáhneme shody a že text dohody bude uvolněn. A že lidé uvidí, že jsou tu velmi, velmi závažné podmínky a ochrana, konkrétně v pracovním právu, že to je opravdu něco, co stojí za to doopravdy udělat.
Je podle vašeho názoru nějaká oblast, ve které vietnamská vláda byla nejméně ochotná ke kompromisu?
Nechci mluvit o samotném jednání. Řekl bych jen, že je zcela zřejmé, jaké jsou požadavky: každý člen TPP musí splnit určité požadavky, včetně respektu mezinárodně uznávaných pracovních práv. Takže každý člen se musí rozhodnout, zda na to přistoupí. A já si myslím, že rozhodnout se pro tuto věc by pomohlo vládě i vietnamskému lidu, a proto se nám na konci zdálo, že jsme téměř dosáhli shody.
Přeložil: NM
Pham Doan Trang píše svůj lidsko-právní blog, jenž je vietnamským režimem úspěšně blokován.
Nabídka článků:
Byla to velká delegace, zastupující Ministerstvo zahraničních věcí USA, Obchodní komoru Spojených států, Agenturu Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj a Bílý dům. Na straně Vietnamu bylo přítomno Ministerstvo zahraničních věcí a také Ministerstvo veřejné bezpečnosti. Probrali jsme mnoho vážných a důležitých záležitostí včetně právní reformy ve Vietnamu, svobody slova, pracovních práv, práv postižených a svobody vyznání. Řekl bych, že to byla velmi otevřená, upřímná a užitečná diskuse. Ujasnili jsme si, kde podle nás Vietnam dosáhl pokroku v oblasti lidských práv, ale také kde jsou oblasti, ve kterých by mělo být učiněno více.
Asi nemáme čas zmínit se o všem, protože trvá celý den, než s vietnamskou vládou vše projdeme. Ale řekl bych, že nejdůležitější záležitostí je právní reforma. Vietnamská vláda se zavázala sladit vietnamské zákony s vietnamskou ústavou a s mezinárodními úmluvami.
Vietnamská vláda tak uznala, že je třeba udělat více, aby tohoto cíle bylo dosaženo, a že tento cíl je v zájmu Vietnamu. Strávili jsme tak hodně času na tom, co by to znamenalo v praxi. Například jsme hodně probírali reformu trestního zákoníku a zákonů o trestním řízení. Mluvili jsme z velké části o některých článcích tak zvané „státní bezpečnosti" v trestním zákoníku, o těch, které jsou běžně používány pro potlačování svobody projevu a svobodné kritiky na blozích atd. A vyjádřili jsme naději, že plán na reformu trestního zákoníku se bude týkat těchto kritických bodů v zákoníku tak, aby vláda dosáhla svého vytýčeného cíle mít zákony v plném souladu s ústavou a s mezinárodními normami v oblasti lidských práv.
Byl sestaven nějaký časový plán pro právní reformu, tedy kdy přesně se bude Trestní zákoník novelizovat? Například v jakém roce?
Není nám to zcela jasné. Požádali jsme vládu o upřesnění harmonogramu a také plánu na zavedení zákona o zakládání občanských sdružení. Ptali jsme se, kdy vláda předpokládá, že to nastane. Koneckonců, je na Hanoji a na Národním Shromáždění, jak se to načasuje, to není něco, co mohou Spojené státy diktovat. To by nebylo vhodné. Domníváme se ale, že je velmi důležité, aby vláda důkladně věc konzultovala se sektorem vietnamských občanských sdružení, brala na vědomí jejich problémy a zajistila tak, aby ty kritické části trestního zákoníku, které nesplňují mezinárodní normy, byly změněny.
V rámci konzultací se sektorem občanských sdružení máte na mysli i nezávislá anebo neregistrovaná občanská sdružení ve Vietnamu?
Myslím, že vláda by měla vzít v úvahu i některá svědectví z vietnamských občanských sdružení bez ohledu na to, jaký mají právní statut.
Vážete vstup Vietnamu do TPP (Transpacifických partnerství) i na tyto požadavky?
Pro každou zemi je vstup do Transpacifických partnerství vázán na plnění mezinárodně uznávaných pracovních norem. Jednou z nejdůležitějších záležitostí jsou pracovní normy a svoboda sdružování. A to jsou požadavky pro každou zemi, která se chce připojit k Transpacifickému partnerství a to je i součástí našeho jednání s vietnamskou vládou. Jedním z bodů diskutovaných s vládou byl fakt, že mnoho dělníků ve Vietnamu již organizováno ve sdruženích je. Vznikají iniciativy k založení místních odborových sdružení, aby pracovníci mohli hájit svá práva. Jenže to se děje bez právního základu. Nemají právní záruku pro svou činnost. Naléháme na Vietnam, aby uznal to, co se už ve společnosti děje. Je zapotřebí právní ochrana. Podle našeho názoru by to jen prospělo vládním zájmům, protože by to upevnilo stabilitu vztahů mezi dělníky a jejich zaměstnavateli, a samozřejmě by to pomohlo i vstupu do TPP.
Kromě pracovních práv má Kongres Spojených států velké obavy o oblast lidských práv ve Vietnamu, a to se týká přímo vietnamské vlády. Vyhlídka na přijetí do TPP by se zlepšila, pokud by vláda pokračovala s dalšími kroky v oblasti lidských práv, jako je propuštění politických vězňů nebo právní reforma.
Stane se podle vás Vietnam brzy členem TPP?
No, já nevím, co se bude dít. Ale jsem optimista, protože si myslím, že ekonomických a strategických výhod z členství TPP je mnohem více než jakékoli riziko, které bude vláda podstupovat v případě, že bude souhlasit s požadavky na přijetí do TPP.
Víte, netvrdím, že je to tradice, ale v minulosti měla vietnamská komunistická vláda tendenci porušovat své sliby.
Podívejme se na příklady Ženevské úmluvy z roku 1954, Pařížské konvence z roku 1973 a na nedávný vstup do WTO v roce 2007. Vietnam před vstupem do WTO hodně nasliboval, ale poté, když získal členství, porušil mnoho závazků. Nemyslíte, že historie se zopakuje i v případě vstupu do TPP? Nebude to další zklamání?
Řekl bych, že víme, že závazky a sliby jsou jen začátkem, a to nejdůležitější je pak uskutečnění závazků. Já myslím, že lidé budou věřit, že jakmile bude TPP schváleno, tak bude existovat i více mechanismů k vybudování procesu na podporu provádění a dodržování závazků. Neočekáváme, že to bude snadné. Změny jsou vždycky obtížné a vždy bude vůči nim odpor. Přesto si myslíme, že TPP je příležitost posílit a podporovat ty, kdo jsou ve Vietnamu připraveni k reformám.
Kromě slibů, co by byli ochotni udělat v blízké době jako projev dobré vůle? Budou vůbec propouštět politické vězně nebo povolí vnik nezávislých odborů?
Mluvíte o blízké budoucnosti, ale zatím jsme mluvili jen o TPP, o přítomnosti a o tom, co se děje teď. Během diskuse jsme se jasně vyjádřili k tomu, co by mělo být zřejmé v každém případě: totiž že každý pozitivní krok vietnamské vlády by významně přispěl k přijetí TPP, a každý negativní krok by byl škodlivý. Takže, i když proces právních reforem bude nevyhnutelně trvat dlouho, rozhodně jsou tu signály, kterými by vláda mohla dát najevo své záměry a samozřejmě by mohla vyřešit určité specifické problémy. A my doufáme, že tak bude činit.
Takže co by měli dělat příznivci demokracie ve Vietnamu, aby přiměli vládu dodržet závazek?
Myslím, že až bude Vietnam členem TPP, bude uzavřena nějaká smlouva se specifickými závazky, konkrétně na téma pracovních práv a svobody shromažďování. Řekl bych, že vietnamský lid a vietnamská občanská sdružení by pak mohla sledovat tyto specifické závazky a sledovat, zda je vláda dodržuje.
Jedna věc je jistá. Bude-li dohoda uzavřena, Spojené státy budou pokračovat ve velmi, velmi úzkých konzultacích s vietnamskými občanskými sdruženími za účelem monitoringu, jak vláda plní závazky po přijetí do TPP. Hlas vietnamských lidí, kteří bojují za lidská práva a za právní stát, je velmi silným hlasem. Sahá i za hranice Vietnamu a je slyšet všude na světě. A nadále bude slyšen.
To zní pěkně. Když se však vrátíme k dialogu, řekl jste, že bylo dosaženo úspěchu. Mohl byste uvést, o jaké pokroky se jedná, a jak jsou nadále porušována lidská práva?
Co se týče pokroku, tak počínaje dialogem z loňského roku vláda ratifikovala dvě důležité úmluvy o lidských právech, a to Úmluvu proti mučení a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Propustila některé vězně svědomí. Ne ovšem tolik, kolik by mohla, ale aspoň některé. Domníváme se, že celkový počet vězňů v posledních 3 letech klesl. V posledních několika měsících 2015 jsme nepozorovali téměř žádná zatýkání politických aktivistů a mírumilovných veřejných projevů. Vláda se zavázala provést reformu Trestního zákoníku a Zákona o trestním řízení a dalších zákonů, aby splňovaly mezinárodní normy. Tak to je určitý pokrok.
A kde vidíme problémy? Víme, že velké množství internetových aktivistů je nadále pronásledováno. I dnes mnozí z nich čelí zastrašování, dokonce i násilí a viděli jsme novináře Anh Chi, jak byl napaden právě dnes. A to je, řekl bych, problém lidských práv, ale je zároveň hloupé dělat něco takového v době, kdy mezinárodní pozornost je zaměřena na lidská práva ve Vietnamu. Budeme s pokračovat v sestavování základů pro vznik občanských sdružení a svobody náboženství pro celý národ. Nenaléhali jsme zatím na vládu, aby navrhla strategickou reformu v zákonech o státní bezpečnosti. Tedy, proces přezkumu a reformy zákonů je místo, kde zatím nevidíme vládní návrhy specifických změn.
Řekl jste, že vstup do TPP znamená jak rizika, tak i výhody. Jaká to jsou?
Myslím, že výhody jsou jasné. Pro vietnamský lid by bylo prospěšné, kdyby země byla součástí TPP. Strategickou výhodu pro Vietnam vidím v tom, že se stane součástí společnosti zemí, jejímž členem jsou i Spojené státy. Myslím, že Vietnam by se pak ocitl ve větším bezpečí a Vietnam by dosáhl většího významu a byl by v regionu více respektován. A to by bylo výhodné i pro vládu.
Co se týče rizik, tak TPP vyžaduje, aby vláda provedla určité množství reforem. A mezi vládními činiteli mohou být i někteří, kdo si myslí, že takové reformy vedou k větším rizikům pro zemi a k menší kontrole ze strany moci. Ale jak jsem uvedl, věřím, že ty výhody převyšují rizika, a to jak z hlediska celé země, tak i ze strany vlády. Jsem toho názoru, že změny, ke kterým je Vietnam vyzván provést v rámci TPP, by posílily zemi, stabilizovaly by ji, zabezpečily a vedly k prosperitě. Z hlediska zájmů vietnamského národa by to bylo jen výhodné, žádné balancování mezi riziky a výhodami by ani nebylo. Mezi vládními činiteli by však mohl být někdo, kdo ta rizika vidí.
Měla bych zvědavou otázku: proč byl průběh jednání, jak se zdá utajen a uzavřený pro veřejnost v zahraničí, ne jen ve Vietnamu?
Diplomatická jednání nikdy neprobíhají před televizními kamerami ze zřejmých důvodů: bylo by velmi obtížné dosáhnout shody v tolika citlivých záležitostech. Mohu však říct, že v našich jednáních o cílech v rámci TPP jednala vláda Spojených států s občanskými sdruženími jak ve Státech, tak i ve Vietnamu. Mluvili jsme s lidmi z občanských sdružení o tom, jaké problémy je nutné překonat, zda jsou nějaké nedostatky, např. pracovních právech.
Pracujeme s velmi jasným posláním: od členů Kongresu a amerického lidu. Kongres prohlásil, že jak pracovní práva, tak i lidská práva jsou předmětem jednání o přijetí do TPP. A víme, že máme dojednat takovou dohodu, která splní vše, co se vztahuje k těmto dvěma bodům. Nyní, až bude dohoda uzavřena, pak bude zveřejněna, a lid obou zemí bude moci posoudit, zda splňuje jejich očekávání. Kongres bude moci zkoumat specifické záležitosti a řešit, zda to bude předmětem dalších zlepšení.
Věřím, že dosáhneme shody a že text dohody bude uvolněn. A že lidé uvidí, že jsou tu velmi, velmi závažné podmínky a ochrana, konkrétně v pracovním právu, že to je opravdu něco, co stojí za to doopravdy udělat.
Je podle vašeho názoru nějaká oblast, ve které vietnamská vláda byla nejméně ochotná ke kompromisu?
Nechci mluvit o samotném jednání. Řekl bych jen, že je zcela zřejmé, jaké jsou požadavky: každý člen TPP musí splnit určité požadavky, včetně respektu mezinárodně uznávaných pracovních práv. Takže každý člen se musí rozhodnout, zda na to přistoupí. A já si myslím, že rozhodnout se pro tuto věc by pomohlo vládě i vietnamskému lidu, a proto se nám na konci zdálo, že jsme téměř dosáhli shody.
Přeložil: NM
Pham Doan Trang píše svůj lidsko-právní blog, jenž je vietnamským režimem úspěšně blokován.
Nabídka článků:
Mluví pravdu v totalitním státě, proto ji pronásleduje policie
Oficiální návštěva vietnamského prezidenta v Praze a lidská práva ve Vietnamu
Z důstojníka státní bezpečnosti se stal pronásledovaný blogger
V Hanoji chtějí úřady pokácet 6 700 stromů. Vietnamci doma i v zahraničí se bouří
