Bio farmář neorá pole, neválcuje ani nehnojí. Přesto sklízí úrodu

V lidových rčeních se často mluví o „zdravém selském rozumu“. O víkendu jsme měli možnost spatřit na vlastní oči, jak se selský rozum uplatňuje na poli.

František Matoušek z Brzkova u Polné, bio farmář, neorá pole, neválcuje ani nehnojí. Přesto se zemědělstvím uživí. Po večerech studuje permakulturní a environmentální literaturu, jejíž záležitosti uplatňuje ve svém hospodaření. Jeho statek hlídá pes a zdobí pouze slepice. Chlévskou mrvu nepotřebuje, zvířata nechová.

Ovoce a stín na poli

Na poli jeho bio-farmy rostou v delších odstupech také ovocné stromy, které sám ošetřuje, např. slivoně nebo hrušně považuje v poli za velmi vhodné.

„Krajinotvorba ve své legislativě ovocné stromy nepovoluje v poli mít, takže jsou vyjmuté z území a nedostanu určité dotace,“ konstatuje farmář. „Ale prořezávám je tak, aby umožnily projet vlastní technice. A jejich stín je velmi příjemný – můžu si pod nimi dát svačinu nebo se natáhnout rovnou na poli.“

Voda a nulová eroze

Polní sad zde tedy roste neoficiálně. Ale stromy vytahují vodu z hlubin země, a tak není třeba pole tolik zavlažovat. Další úlohu stromy plní v zimě i v létě. Zadržují sníh, za nimi zůstávají závěje. Zadržují vodu, omezují erozi.

Klima se mění, pozoruje F. Matoušek. Dřív se střídaly déšť, slunce, sucho, mokro. Ale poslední roky třeba dva měsíce prší nebo je dlouho sucho. Tomu se musí zemědělec také přizpůsobit. Zelené hnojivo roste přímo na poli – jetel, jílek. Tvoří právě tu organickou hmotu, vyrostlou na poli. Po vzrůstu se zapravuje do země.

Plevel tu skoro není, nějakých pár drátovců možná zůstane. Plevelu se celkem úspěšně zbavuje pravidelným plečkováním. Jakmile plevel vyraší, znovu se vyjede na pole. Jeho cyklus farmář dobře zná a ví, jak s ním bojovat.

Když zde začínal v roce 1993, na kamenitém podloží zůstávala slabá vrstva ornice, snad 12 cm.

Postupně se mu podařilo vrstvu zvýšit a udržet. Podle Matouška je to právě cenný humus, který zadržuje v poli vodu. Díky množství organické hmoty dosahuje toho, že hlína není splavována dolů s kopce. V současnosti má jeho pole až 60 cm ornice, aktivní půdy. Výnosy? Z hektaru třeba 2-2,5 q ječmene.

Na svých polích pěstuje obilí, zeleninu, česnek, cibuli, luskoviny. Pozorné kypření pomocí zemědělské techniky dává růst zelenině. Zkušeným hospodařením dokáže ušetřit až třetinu nafty do strojů, kterými obdělává půdu.

Kromě obilí a zeleniny pěstuje byliny, jako např. měsíček, mátu, řepík a jiné. Byliny vykupuje firma Sonnentor – Sluneční brána.

„Chemické látky, ať už umělá hnojiva, nebo postřiky, působí na zemědělskou půdu tak, že rozbíjí soudržnost její struktury. Uvolňuje se humus a je vodou či větrem odnášen. Mizí schopnost půdy vázat živiny a vodu,“ vysvětluje ing. Jana Kotoučková nepřítomnost chemie na poli.

Ukázky bezorebního obdělávání půdy připravil bio farmář Matoušek pro druhý díl semináře na téma:

PŘÍPRAVA PŮDY zadržující vláhu v půdě PRO ZELENINU s volným vstupem. Asi 15 účastníků si pilně zapisovalo poznatky o novém systému obdělávání půdy zadržující vláhu v půdě. Všichni mohli přímo na poli sledovat přípravu půdy mechanizací na principu Ekodynu - kypření a tvorbu brázd pro zeleninu, nashonkování (zelenina je v brázdách).

Seminář připravilo Ekoinfocentrum ZO ČSOP, Ing. Jana Kotoučková, projekt finančně podpořila Nadace Partnerství a Nestlé.