Ilustrační záběr. (Eric Isselee/Shutterstock)
Tato slova nebyla zapomenuta. Století po Čuovi vyznávaly příkladné ctnosti brzkého vstávání a využití co nejvíce času zrána mnohé slavné a úspěšné osobnosti.
Nikdy si nepřispávat
Generál Ceng Kuo-fan je známý jako muž, který v 19. století rozdrtil s čínskou císařskou armádou povstání tchaj-pchingů, zkázonosnou rebelii, která stála život desítky milionů Číňanů. Tento vynikající důstojník vstával denně ve 4 hodiny ráno. V dopisu své rodině Ceng napsal:
„Za uplynulá dvě staletí si naši ctnostní předkové zvykli vstávat brzy. Říká se, že můj děd vstával hodinu před rozedněním, dokonce i v chladu zimy, a můj otec při východu slunce.“
Ceng říkával svým dětem. „Vstávejte brzy, vstaňte při rozbřesku. Jak už jednou vstanete, nezaléhejte zpátky do postele.“
Generál zastával časné vstávání nejen kvůli osobní píli. Opravdu to považoval za základní kámen všeho úspěchu v průběhu dějin. Zlozvyky v jedné generaci byly podle něj cestou k poklesu, který se neustále prohluboval, aby nakonec ohrozil celou rodinu v generací příští. celých rodin.
„Když jedna generace upadne do lenošivé dřímoty, druhá se bude oddávat nemorálním rozmarům,“ varoval.
Plodná rána
Dynastie Čching, za níž Ceng Kuo-fan sloužil, zažila tři největší císaře, kteří v 17. a 18. století dohromady vládli asi 140 let. Vstávali v 5 hodin a soudní jednání začínala v 9 hodin. Tito pilní vládci přispěli ke kulturnímu a územnímu rozvoji čínského císařství, jehož svědky můžeme být až do dnešního dne.
Li Chung-čang, slavný státník, který jako mladík sloužil v armádě Ceng Kuo-fana, si očividně osvojil učení svého nadřízeného dobře. Nedokázal sice vstávat ve 4 hodiny, ale přesto vstával v 6 hodin ráno, aby jako součást svého denního režimu napsal stovky kaligrafických znaků.
„Ranní vzduch osvěží nejvíce,“ napsal voják, ze kterého se později stal ministr. „Když se ložnice v noci neprodyšně uzavře, zkazí se vzduch. Vdechování čerstvého vzduchu člověka osvěží, a bude se cítil odpočatě a mít dostatek energie, aby odolal jakékoliv nemoci.“
V době Lia a Cenga čchingští císaři vstávali pozdě a své státní záležitosti odbývali. Byli proslulí svým dekadentním způsobem života a skutečnou politickou moc nechali padnout do rukou osob v zákulisí. Čínu v době dynastie Čching postihla v 19. a na počátku 20. století jedna katastrofa za druhou. Navzdory snahám osvícených reformátorů a neotřesitelných generálů se v roce 1911 zřítila pod tíhou korupce a společensko-politického úpadku.
Li Chung-čang vystupoval uprostřed korupce a zkaženosti přítomné na konci panování Čchingů jako vzácný příklad kompetentního úředníka. Přestože byl chanského původu a nepatřil k mandžuské vládnoucí elitě, která tehdy Číně vládla, císařský dvůr mu svěřil značné pravomoci.
„Život, který dostáváme, není krátký, to my ho takový činíme, a ani nám z něj nic nechybí, to my jím plýtváme,“ – Seneca
Do Číny díky své autoritě zavedl moderní průmyslové, podnikatelské a vojenské metody. V jeho domovské provincii An-chuej také vychoval generaci ambiciózních a nadaných důstojníků.
Ranní ptáče dál doskáče
Lucius Annaeus Seneca, římský filozof, řekl: „Život, který dostáváme, není krátký, to my ho takový činíme, a ani nám z něj nic nechybí, to my jím plýtváme.“
Kim U-čung, zakladatel a předseda Daewoo Group, řekl: „Všichni máme 24 hodin denně. Každý jsme si v tomto ohledu rovni. Odlišuje nás jen to, jak tento čas využijeme.“
O Lu Sünovi, romanopisci raného 20. století, který hojně psal o krušném údělu rodící se čínské republiky, se říkalo, že měl znak pro „brzy“ vyrytý do psacího stolu jako stálou připomínku.
Sbírka čínských lidových přísloví a mravních zásad uvádí úryvek: „Kdo přijde první, vede, kdo přijde pozdě, je veden. Nemůžete tvrdit, že jste první, protože ti před vámi jsou svědci. “
Další přísloví zní: „Přivstaň si, a nemusíš spěchat. Vstaň pozdě a bojuj s osudem.“
Přeložil: Jan Černík
