Tým kombajnů při sklizni sóji. Sója je velký byznys, ale je opravdu zdravá? (Shutterstock)
Dokonce i u bylin a doplňků stravy, které používají miliony lidí k léčbě různých onemocnění, se musí dávat pozor, aby balení neuvádělo, že má produkt nějaké zdravotní přínosy. Společnost Diamond Foods zaplatila v roce 2012 skupině spotřebitelů soudní vyrovnání ve výši 2,6 milionu dolarů za to, že tvrdila, že vlašské ořechy jsou „zdravé pro srdce“.
Ačkoli mnoho potravin může prokázat, že jsou pro zdraví člověka přínosné, jen málo z nich může tyto přínosy legálně propagovat. Tento rozdíl je hlavní příčinou, proč se staly sójové boby tak populární.
Sója byla kdysi považována za levnou náhražku, kterou jedli jenom chudí a „hipísáci“. Když americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolil uvádět, že strava obsahující 25 g sójového proteinu „může snížit riziko onemocnění srdce“, spotřeba sóji dramaticky vzrostla.
Klíčem ke kulinářskému úspěchu sóji bylo mnoho pozitivních výzkumů. Studie za studií odhalovala zázrak této super-potraviny, skvělé pro snížení cholesterolu, umírňující příznaky menopauzy a dokonce i jako prevenci proti rakovině. V brožuře United Soybean Board z roku 2013 se konstatuje, že téměř polovina spotřebitelů v USA vyhledává sójové výrobky kvůli jejich zdravotním přínosům souvisejících s vysokým obsahem bílkovin v bobech.
Sojový protein se používá k výrobě náhražek masa. (Shutterstock)
Někteří nicméně varují, že spotřeba sóji může ve skutečnosti vést k velmi nezdravým následkům.
Když FDA v roce 1999 udělila sóji právo pro označení „zdravá pro srdce“, dva z odborníků na sóju pracující u FDA toto rozhodnutí kritizovali. Vědci Dr. Daniel Doerge a Dr. Daniel Sheehan napsali na protest dopis, v němž poukazují na studie, které prokazují závažné zdravotní problémy spojené s konzumací sóji. Popisují chemické sloučeniny nacházející se v sóji jako „dvousečný meč, přinášející klady, ale i rizika“.
Nezisková organizace pro vzdělávání o výživě, Weston A. Price Foundation (WAPF), zaslala FDA v roce 2008 občanskou petici, kde úřad vybídla, aby stáhl svá zdravotní tvrzení o sóje a nepoškozoval tak zdraví veřejnosti. 65-stránková petice zahrnuje studia a komentáře výzkumníků, kteří u sóji upozorňují na vážné problémy a tvrdí, že by jí více slušelo označení nebezpečná než léčivá.
Po více než šesti letech bez odezvy WAPF žaluje FDA, aby se peticí zabývala.
„Mají odpovědět do šesti měsíců. Takový je zákon,“ řekla prezidentka WAPF, Sally Fallon-Morellová. „Nikdy se ani neozvali. Nakonec jsme dostali grant na zaplacení právníků, aby se to dostalo k soudu, takže budeme mít slyšení.“
Konzumovat se zvýšenou opatrností
Podle FDA může sójový protein „částečně nahradit živočišné nebo jiné rostlinné zdroje bílkovin, popřípadě se může použít jako jejich doplněk“. Dohledové orgány v ostatních zemích jsou v postoji k sóji mnohem opatrnější. Švýcarsko, Velká Británie, Francie a Německo vydaly veřejná varování před konzumaci sóji, zvláště u dětí.
Po rozsáhlém šetření v roce 2005 izraelský ministr zdravotnictví vyzval k minimalizaci spotřeby sóji v důsledku důkazů o nepříznivých účincích na plodnost a zvýšeným rizikem rakoviny prsu.
Sójové boby se v střídání plodin pěstovaly po staletí k tomu, aby obohatily zem o dusík a jiné živiny. (Shutterstock)
Fallon-Morellová říká, že regulační orgány v USA se o sóji zdráhají říct cokoliv negativního, protože je to základní součást amerického potravinového systému.
„Všechen ten sojový olej, který se používá při zpracovávání potravin, je to, díky čemu je cena potravin v Americe opravdu nízká,“ uvádí. „Máme jakýsi druh sojové ekonomiky, která je založena na velmi, velmi mocném sójovém průmyslu.“
Výrobce sójového proteinu Solae v roce 2004 požádal o schválení dalšího zdravotního tvrzení, ve kterém praví, že sójové potraviny mohou předcházet rakovině. Odpor odborníků na výživu však přinutil firmu svůj plán opustit, ještě než ho úřady schválily.
„Předložili jsme dokument, kde se ohrazujeme, že existuje větší pravděpodobnost, že sója rakovinu vyvolává, než by jí předcházela,“ řekla Fallon-Morellová. „Po druhém nebo třetím pokusu svoji žádost stáhli.“
Americký příběh – pěstování sóji v USA
V Americe se sója používá pro krmení dobytka a na výrobu oleje již více než 100 let. Až do roku 1940 Spojené státy dovážely převážnou část bobů z Číny, odkud sója pochází. Američtí farmáři posílili domácí produkci sóji v průběhu druhé světové války, kdy konflikt s Japonskem odřízl zásobovací trasy. V současné době je sója v Americe hned po kukuřici nejpěstovanější plodina.
K vzestupu sóji z krmiva pro zvířata na tzv. superpotravinu došlo, když potravinářští vědci vyvinuli částečnou hydrogenaci, chemický proces používaný na ztuhnutí rostlinného oleje, pro jehož produkci byla soja hlavním kandidátem. Vzhledem k nízké ceně, dlouhé trvanlivosti a přesvědčení, že je sója oproti nasyceným tukům zdravou alternativou, dnes sójový olej trhu částečně ztužených tuků dominuje.
Natto je páchnoucí, lepkavé tradiční japonské jídlo z fermentovaných sojových bobů. (Shutterstock /kazoka)
Pak přišla sójová obilovina, mouka a náhražka masa. Při extrahování sojového oleje vzniká vedlejší produkt s vysokým obsahem bílkovin, který se dřív používal jako průmyslové lepidlo, dokud se ho výrobci nerozhodli propagovat jako potravinu. Jedinou překážkou byla špatná pověst u veřejnosti.
V roce 1970 většina Američanů jídla ze sóji instinktivně zamítala. Ale obchodníci postupně překonali odpor spotřebitelů tím, že bílkovinu ze sóji začali prezentovat jako prvotřídní zdravou potravinu – vědecky ověřenou a v Orientu velmi ceněnou.
Fermentovaná sója
Převažující idea, že sója je klíčovou součástí asijské stravy už po několik tisíciletí, je báchorka nastíněná marketingem amerických společností. Popravdě řečeno, staří Číňané používali sóju spíše jako umělé hnojivo než potraviny.
Sója je ve skutečnosti v asijské stravě relativní nováček. Číňané začali sóju konzumovat teprve tehdy, až přišli na způsoby, jak ji fermentovat.
Podle odbornice na výživu a autorky knihy „The Whole Soy Story“ (Úplný příběh sóji), Dr. Kaayly Danielové, jsou staré způsoby přípravy jídel ze sóji, jako miso, natto, sojové omáčky a tempeh skutečně zdravé, protože kvasný proces neutralizuje většinu problematických aspektů sóji.
Polévka z miso pasty. (Flickr/Mr.TinDC)
Je to otázka množství stejně jako kvality. Danielová uvádí, že v tradiční asijské stravě se sója používala především jako koření. Vyšetřování ve 30. letech minulého století zjistilo, že Číňané získávali jen 1,5 procenta svých denních kalorií ze sóji oproti 65 procentům z vepřového masa.
Vzhledem k výrazné chuti se fermentované sójové výrobky přirozeně jí v malých dávkách. „Nebudete jíst něco jako natto několikrát denně,“ říká Danielová.
Nicméně u moderní sójové bílkoviny zpracované do tvaru hamburgerů, medailonků, čokolády a dalších lákavých potravin je větší pravděpodobnost, že jich spořádáme daleko víc. Danielová si myslí, že velká konzumace těchto druhů sójových výrobků vede ke zdravotním problémům.
„Věci, jako izoláty sójového proteinu, sojový proteinový koncentrát, sojové maso, hydrolyzovaný protein, nejsou vůbec tradiční sójové potraviny, a je s nimi spojeno víc zdravotních rizik, ať už ze samotných sojových bobů či z jejich zpracování,“ podotýká Danielová a dodává: „Pokud se chystáte někomu doporučit sojové produkty pro jejich zdravotní účinky, můžeme opravdu doporučit jen ty starší.“
Sója a štítná žláza
Ti, kteří pravidelně jí moderní sójové produkty, si často stěžují na zažívací potíže. Také řada endokrinních poruch je spojována s konzumací sóji, zvláště problémy se štítnou žlázou. Danielová tvrdí, že sója u mnoha lidí snižuje funkci štítné žlázy, což vede k tělesné hmotnosti a letargii. U dalších osob může sója uměle žlázu stimulovat nebo vyvolat autoimunitní onemocnění štítné žlázy, jako je například Hashiomotova nemoc.
„Máme dobrých 70 let studií o sóji, které vykazují nepříznivý vliv na štítnou žlázu,“ upozorňuje publicistka.
Danielová radí vyloučit sóju ze stravy u těch jedinců, kteří mají problémy se štítnou žlázou stejně jako u dětí a těch se srdeční chorobou, žen, u kterých se v rodině vyskytuje rakovina prsu, nebo u párů potýkajícími se s neplodností.
„Nejde o nějaký nepodstatný dopad. Může to mít vliv na funkci všech částí těla,“ uvádí Danielová a dodává: „Jedním z problémů tvrzení, že sója je zdravá, je, že si lidé začnou myslet, že by ji měli jíst každý den, a tím právě začínají jejich obtíže.“
Několik faktů o sóji
V roce 2011 bylo podle Amerického ministerstva zemědělství z téměř 74 milionu akrů americké orné půdy sklizeno více než 81 milionu metrických tun sojových bobů. Boby jsou silně dotované a většina sklizně se stále používá ke krmení hospodářských zvířat.
Henry Ford viděl v sojovém jídle, plastech a textiliích budoucnost. Aby podpořil svou ideu, nosil oblek zhotovený ze sojové vlny, ale materiál tak svědil, že ho na sobě nemohl mít příliš dlouho.
Sója je již dlouho známá svými účinky pro pokles sexuální energie. „Když se to buddhističtí mniši dozvěděli, spotřeba tofu stoupla a nemravné myšlenky už je nerušily. Čili byla doporučována jako pomůcka při celibátu,“ píše Danielová.
V roce 1997 byla na amerických farmách zavedena transgenická sója. Do roku 2007 už pocházelo víc než 90 procent sóji v USA z geneticky modifikovaných plodin rezistentních vůči herbicidům.
Čtěte také:
Sojová omáčka – královna asijské kuchyně
Krmivo pro drůbež bez GMO? V Česku jen stěží
Recepty: Sojový guláš
