Dr. Alberto Gabizon (středisko Shaare Tzedek Medical Center), jehož výzkum vedl k vytvoření léku Doxil, jenž je široce používán po celém světě při léčbě nádorů vaječníků a dalších druhů rakoviny. (ICRF)
V roce 1975 čelil izraelský národ, který byl založen v roce 1948 jako suverénní židovský stát, krizi týkající se národních lékařských výzkumných programů. Tato krize byla nepřímým důsledkem tří bojových konfliktů, ve kterých za posledních 27 let Izrael bojoval. Ačkoliv jsou náklady na lékařský výzkum většinou oddělené od nákladů týkajících se válečných programů, skutečnost, že Izrael již v té době měl za sebou tři takové konflikty a na jakýkoliv další se preventivně připravoval, způsobila vážné vládní nedostatky v oblasti lékařského výzkumu.

Téhož roku dosáhla tedy krize svého pomyslného kritického bodu. Frustrována nedostatkem finančních prostředků, se řada izraelských onkologů, výzkumných lékařů a zdravotnických vědců přemísťovala z nemocnic a univerzit malého židovského státu do dobře financovaných výzkumných zařízení v Americe, Kanadě a západní Evropě.

Mnohé o tom ví Eric Heffler, národní výkonný ředitel Izraelského výzkumného fondu pro boj s rakovinou (Israel Cancer Research Fund). Fond byl založen zmiňovaného kritického roku 1975 skupinou amerických a kanadských výzkumníků, doktorů a filantropů. Ti poskytli finanční prostředky na výzkum této nemoci v Izraeli.

„Izrael v té době trpěl odlivem elitních výzkumníků a lékařů. V případě, že bychom se nepokusili tuto situaci řešit, bylo by velice obtížné pokračovat ve hledání léků na rakovinu a další smrtelné choroby,“ dodal.

Heffler, který vykonává svou pozici od roku 2010, dále popisuje, jak před 40 lety zakladatelé ICRF podporovali mnohé jedince a skupiny z lékařské výzkumné komunity, kteří v té době opustili Izrael, aby se vrátili. Jejich úkolem bylo také přesvědčit vědce a lékaře, kteří uvažovali o odchodu ze země, aby nakonec zůstali.

„Ti kteří odešli, byli oddaní sionisté. Někteří z nich byli potomky prvních izraelských osadníků nebo přeživších holokaustu,“ vysvětluje.

„Jejich častým společným důvodem pro odchod ze země, kterou tak hluboce milovali, je jejich vlastní touha sloužit lidstvu skrze výzkumné práce, které mohou později zachránit lidské životy. Když náš fond později kontaktoval tyto vědce a lékaře, slíbil, že určitě najdeme způsob, jak jim umožnit, aby se mohli vrátit domů a pokračovat ve svých výzkumech v Izraeli. Mnozí se poté rozhodli k návratu do země. Stejně tomu tak bylo u těch, kteří uvažovali o odchodu – nakonec se rozhodli zůstat, protože věřili, že Izrael je pro ně nejlepším místem na světě, kde mohou pokračovat ve svém výzkumu.“

Investice se vyplatila

Dnes, o 40 let později, se sliby a optimistické přesvědčení uskutečněné v roce 1975 mohou brzy ukázat jako opodstatněné.

„ICRF nedávno převedl padesát milionů dolarů na financování výzkumu v Izraeli,“ uvedl Heffler. „Tyto peníze budou použity na financování více než 2 000 samostatných projektů. Výsledkem snahy těchto projektů je objevení tří hlavních léků, které pomáhají v boji proti rakovině. Jmenovitě jde o Doxil, Velcade a Gleevec. Všechny jsou schválené americkým úřadem pro kontrolu potravin a léčiv.“

Pokud jde o Gleevec, ten získal velkou pozornost. Někteří onkologové ho popisují jako „přesnou raketu“. Na rozdíl od konvenčních terapií zabíjí pouze rakovinné buňky a ty zdravé ponechá nepoškozené.

V současné době je známo, že Gleevec se využívá pouze jako léčivo při chronické myeloidní leukémií. Heffler však vysvětluje, že tento lék, který američtí, kanadští a další západní onkologové jako první začali používat asi před 10 lety, má potenciál změnit smrtelné onemocnění na úroveň chronicky zvládnutelného onemocnění.

Heffler hrdě poznamenává, že v některých případech ICRF získal významnou podporu od lidí, které fond v minulosti podpořil. Jedním z takových lidí je Kanaďan Andy Faas.

Andy byl velmi úspěšný kanadský podnikatel středního věku, kterému byla diagnostikována chronická myeloidní leukémie. V té tobě měl Andy pocit, že nad ním visí ortel smrti. Jeho onkolog ho však léčil pomocí Gleevecu, a zachránil mu tak život. Ze své vlastní iniciativy se později Andy stal fundraiserem a dobrovolníkem Izraelského výzkumného fondu pro boj s rakovinou. Nutno podotknout, že velmi úspěšným.

Heffler dále konstatoval, že Andy přichází každý den do své kanceláře s pocitem naléhavosti. Věří, že jeho práce pro ICRF vede k záchraně lidských životů. „Čím více peněz vybereme, tím více výzkumů rakoviny můžeme v Izraeli financovat, a tím více lidí má šanci na přežití. Je to prosté,“ řekl Andy.


Robert Golomb je profesor a publicista. Můžete ho kontaktovat na emailové adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (anglicky), popřípadě ho sledovat na Twitteru @RobertGolomb.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.


 small United States Přeložil: Petr Matějček