Ethan Gutmann při besedě v knihovně Václava Havla, 26. února 2015. V popředí jeho kniha The Slaughter, která se již překládá do češtiny. (Michal Kos/Epoch Times ČR)
Ethan Gutmann – investigativní novinář, publicista, spisovatel. Začal vyšetřovat násilné odběry orgánů v čínských věznicích v roce 2006. Vloni na podzim vydal knihu The Slaughter (Jatka), kde zachycuje historii této krvavé praxe a její prudký vzestup po roce 2000 v souvislosti s rozhodnutím státu vyhladit Falun Gong – meditační buddhistickou praxi s desítkami milionů vyznavačů.
Zabíjení politických a náboženských vězňů pro orgány označuje společně s ostatními za „nový zločin proti lidskosti“. Nebojí se přirovnat transplantační praktiky v Číně na stoupencích Falun Gongu k lékařským pokusům a vyhlazování Židů za druhé světové války.
Jeho vyšetřování trvalo sedm let. Podle něj jen v letech 2000–2008 zemřelo pro své orgány přes 60 tisíc lidí nepohodlných čínskému režimu. Je přesvědčen, že tyto odběry stále trvají.
Gutmann působil několik let v Pekingu jako obchodní poradce. Je rovněž autorem knihy Losing New China (Ztráta nové Číny).
Epoch Times: Čínu nemůžeme přinutit ke změně ani zajistit, že se zabíjením vězňů pro orgány přestane, nebo ano?
Nemůžete řídit to, co se v Číně děje, ale můžete regulovat vlastní občany. Podívejte se na Izrael, kde jediný lékař, kardiochirurg Levi, pomohl prosadit v parlamentu zákon, který transplantační turistiku zakazuje. Izrael má navíc s Čínou daleko větší vazby než vaše země, přesto patřičná legislativa prošla bez větších problémů a obchody to neovlivnilo.
Nemůžeme změnit Čínu, ale můžeme zaručit, že nepřispějeme k tomu, aby se kvůli nám násilné odběry orgánů dál vyvíjely. Je to na Západě, abychom se ovládali, čili nepřistupovat k tomu, jako by šlo o obyčejnou situaci, jako by bylo v pořádku, že si sem čínští lékaři jezdí na konference a studovat. Není to v pořádku.
Jaký význam by taková legislativa měla v celosvětovém měřítku a zejména ve vztahu k Číně?
Kdyby tohle Česká republika dokázala, mělo by to velký význam, protože v Číně panuje mezi nejvyššími lékařskými představiteli kolem této otázky obrovské zahanbení. Tohle není případ, kdy stojí sjednoceni, tohle je případ, kdy se cítí poníženi. Vědí, že se to děje a že nejsou schopni to zastavit. Snaží se s tím něco udělat alespoň na papíře. Mnohokrát oznámili, že s odebíráním orgánů z vězňů skoncují, ale nikdy k tomu nedošlo.
Cítí čínští doktoři výčitky?
Pro svou knihu jsem vyzpovídal jednoho svědka, doktora Tohtiho. Tento chirurg prováděl odběry na Ujgurech, jejichž srdce stále ještě bilo. Tohti, dnes uprchlík na Západě, se po 15 letech k této proceduře přiznal a byl svou vinou obrovsky zdrcen.
Je velice těžké tohle opustit. Jak něco takového jednou provedete vlastníma rukama, neutečete tomu. A oni to vědí. Je velice těžké tenhle systém opustit, je to něco jako mafie.
Jak víte, že jsou tyto praktiky podporované nebo tolerované čínskou vládou?
Čína je stát, kde jsou lidé monitorováni. Nejvíc lidé ve straně a armádě. Vojenské nemocnice by nemohly tyhle věci bez vědomosti či souhlasu ústředního výboru strany dělat. To je nemožné. Tady je například screenshot inzerátu na internetu, kde čínská nemocnice nabízela lidské orgány – srdce, játra, ledviny. Tohle není webová stránka nějakých podvodníčků, ale oficiální webová prezentace. Na internetu byla dostupná rok a půl. V Číně je internet přísně kontrolován a něco takového by se tam nemohlo objevit bez vědomosti vlády.
Nemyslíte si, že se situace v Číně nějak lepší?
Nějaké známky tam jsou, ale je to jako s paděláním v Číně. Když jsem pracoval v Pekingu jako obchodní poradce, byl jedním z našich hlavních úkolů zastavit padělání výrobků. A tak jsme šli za vládou a žádali je: Můžeme prosím s tímhle něco udělat? Je to obrovský problém, naše společnosti v Číně krachují, protože se všechno padělá. A čínská vláda se zamyslela a udělala přesně ta papírová opatření, která jsme chtěli. Po třech letech jsme si udělali průzkum a zjistili, že je to ještě horší.
Jaký máte dojem z vašich schůzek s lidmi z vládních úřadů a z lékařských organizací. Panuje nějaká vůle s problémem násilných odběrů orgánů v Číně něco dělat?
Jsem optimističtější nyní, než před svým příjezdem. Oceňuji, že naše návrhy zvažují a začali se vyptávat na některé složité otázky, a to je rozhodně známkou pokroku. Nakonec je to však tak, že politici se nedokáží pohnout, aniž by se na ně vyvíjel vnější tlak – buď ze strany veřejnosti nebo lékařů nebo dalších osob. Tohle je tedy další krok. Uvidíme, zda lze dosáhnout další fáze, to je důležité.
Cestujete po celém světě a snažíte se s tímto problémem něco udělat. Čeho jste zatím dosáhli?
Mám za to, že to byl Hitler, kdo řekl: „Kdo si dnes pamatuje masakr Arménců?“ Hovořil o jedné z prvních moderních genocid. Věřím, že tohle je ten nejvyšší stupeň úspěchu – že to pronikne do vědomí lidí, a že se z toho nestane poznámka: „Kdo si dnes vzpomene na vraždění Falun Gongu a odebírání jejich orgánů?“ Myslím, že tohoto jsme dosáhli.
Uvažuji, že se setkáváte s pochybnostmi, skepsí a neochotou s odebíráním orgánů v Číně něco udělat. To může být frustrující. Co vás žene dopředu? Co vám dává sílu jít dál?
Nevadí mi, že za mnou lidé přichází se skeptickým pohledem a mají pochybnosti. Koneckonců jde o toxická obvinění, strašlivá obvinění. Ta věc zní jako sci-fi a také mi to prvně tak připadlo, když jsem o tom slyšel.
Chvíle, když zažívám skutečnou frustraci, přijdou, když mi říkají: „Ano, ano, chápeme, že se to děje, ale musíme čekat na někoho jiného, až s tím něco udělá.“ A tak doktoři musí čekat na politiky, politici na lékaře. Ve skutečnosti jsou jediní lidé, kteří s tím jsou ochotni něco udělat, lidé, kteří dělají sociální média, ale to nezmění svět.
Čtěte také: Když se zlo nesetká s odporem, jistě se rozšíří, řekl host pražského festivalu proti totalitě
Co mě žene vpřed... já nejsem praktikující Falun Gongu z Číny, ale mám s nimi jednu společnou vlastnost – jsem extrémně tvrdohlavý. Nemám rád, když mi říkají, že tohle nemůžu vyšetřovat nebo že o tomhle nemůžu vydat knihu (to mi bylo řečeno mnohokrát). Čím víc mi říkají, že něco nemůžu, tím víc se do toho obuji a tím tvrději na tom pracuji. Tohle je něco, čeho si na praktikujících Falun Gongu opravdu vážím. Někteří říkali: „Tohle je prohraná věc.“ Ale pravdou je, že není. Podívejte se na Falun Gong. Ta jejich zatvrzelost je po celé ty roky držela naživu, nejenom v Číně, ale i ve světě. Například vytvořili (internetovou) platformu pro všechny disidenty v celé Číně. To se nikdy v Číně nestalo, než přišel Falun Gong.
Kdo financoval vaše vyšetřování a kdo platí vaše účty?
Ve své knize jsem tohle uvedl naprosto jasně. A to je i důvod, proč jsem na konci knihy začal děkováním lidem, kteří tohle financovali, ne mé ženě nebo někomu jinému, jak se to obvykle dělá. Vlastně jsem od zdrojů z Falun Gongu nedostal na vyšetřování žádný větší obnos. Spal jsem na pohovkách praktikujících Falun Gongu po celém světě, abych ušetřil na hotelech, a spal jsem i na gaučích Ujgurů, neskrývám to. A pravdou je, že bych vzal peníze i od státní bezpečnosti v Číně nebo samotného ďábla, abych to vyšetřování dokončil.
Obdržel jsem také peníze z (amerických) vládních fondů, od rodiny Wallenbergových ve Švédsku, od nadací, které už zanikly, nebo od jiných, které jsou docela konzervativní a nemají žádnou spojitost s Falun Gongem, nicméně se jim má práce líbí.
Přesto to byla z mé strany a strany mé ženy obrovská finanční oběť, protože to byla ona, kdo každé ráno vstával a udržel rodinu nad vodou. I tak si nestěžovala, a to je velmi důležité. Nemám co skrývat a mám účtenky na všechno. Ve skutečnosti mám i účtenky, které mi nikdy proplaceny nebyly a pokud je někdo, kdo by mi je proplatit chtěl, rád jim je poskytnu (smích).
Děkujeme za rozhovor.
Čtěte také:
Nenechejte Číňany, aby koupili české firmy, varuje kanadský politik (rozhovor)
Kniha The Slaughter: Čínští transplantační chirurgové ve službách mafie a byznysu
Kniha s drsnou pravdou vychází. Čínští transplantologové se snaží předejít veřejné kritice
Transplantace: David Kilgour - zabíjení příznivců Falun Gongu pro peníze
Expert na Čínu, Ethan Gutmann, hovoří o své nové knize The Slaughter, jejíž obsah dostal přezdívku „atomová bomba“
