Ve školních výsledcích vašeho potomka hraje roli věk, jeho soustředěnost ve škole a typ osobnosti. ( Andreas Rentz/Getty Images)
Chtěli byste, aby vaše dítě se doma moc neučilo, nosilo ze školy jedničky a dvojky a vy byste se o jeho školu a prospěch nemuseli téměř zajímat? Dovolte mi nabídnou pohled, zkušenost a praxi otce dvou šikovných kluků, kteří mají základní školu již dávno za sebou.

Dítě přijde ze školy a umí přisprostlou básničku, kterou ještě včera neznalo. Jak se ji tak rychle naučilo? Možná ji slyšelo dokonce jen jednou, a přesto ji umí dokonale. V naučení se básničky jsou obsaženy principy učení, které se pokusme využít i při učení ve škole.

V prvé řadě tam byl zájem – dítě básničku OPAKOVALO s velkým ZÁJMEM a také se ji VELMI chtělo SAMO naučit. Tak si ji v duchu i nahlas několikrát zopakovalo. Nikdo ho k tomu nenutil, neznechucoval mu to, nestresoval jej. Byla to sranda, protože ty sprosté písničky se učit je sranda, zábava.

Takže pokud zachováte tyto principy – zájem, soustředění a pozornost na látku, opakování během doby učení nebo krátce po ní, bez tlaku a stresu (nejlépe hrou, končící malinkatou odměnou – jednička, pochvala), zopakování i po nějaké časové prodlevě – pak dítě bude absorbovat i výuku relativně velmi lehce a s dobrými výsledky.

Úkolem rodiče je tedy dítě přesvědčit (motivovat) PŘED nástupem do školy. K čemu? K tomu, že bude chodit do školy, bude mít jedničky a dvojky a nebude se muset skoro vůbec učit a škola tak bude fajn. Musí jen poslechnout několik rad.

Tou nejdůležitější radou je DÁVAT POZOR PŘI VÝUCE. Prostě poslouchat to, co učitel říká. Nezatížená dětská mysl to vstřebá poměrně snadno. Pokud učivo žák nezachytí, musí se to naučit doma – a to málokteré dítě udělá, a když musí, tak nerado – pod tlakem rodičů. Ale ve škole to jde skoro samo. Zvláště pokud je to něco, co dítě baví.

Pokud dítě s rodičem (nebo i samo) si krátce a rychle zopakuje, co měli dnes ve škole (odhaduji max. 20 minut denně, aby se mu škola neznechutila), a je přirozeně bystré, neměl by být problém.

Problém nastává ve chvíli, kdy se dítě nedokáže soustředit. Pokud mu trvale uniká část výuky, má mezery. Škola ale počítá s tím, že děti umí to, co již bylo vyučováno, a na tom se dál staví. Pokud má dítě mezery, nemůže dost dobře navázat na nové učivo a mezery se prohlubují. Dítě dostává horší známky, neví a nerozumí, protože mu chybí návaznost na předchozí znalosti. Pokud nerozumí látce, o to hůře udrží pozornost. A když nevnímá, co učitel říká, mezery se dále zvětšují. Je postupně víc znechuceno – do školy musí, ale není tam úspěšné i při vynaložení velké námahy. Snažme se, aby tento bludný kruh vůbec nenastal. A k tomu je právě třeba jen pozornost a trochu opakování školní látky.

Jsem přesvědčen, že většina dětí je přirozeně inteligentních, a asi tak do páté třídy jim stačí tato „metoda pozornosti“. Stačí dávat pozor při vyučování – soustředit se na to, co říká učitel a malinko se učit. To je třeba vštípit dítěti do hlavy před nástupem do školy.

Od páté třídy platí totéž o pozornosti ve škole, jen je nutno postupně lehce přidávat větší důraz na učení – tj. nejlépe každodenní domácí krátké opakování toho, co bylo ve škole a opakování při učení se na písemky, zkoušení apod. Množství informací se postupně zvyšuje a žák si vše, co nového slyšel v chemii, fyzice, biologii atd. jen ve škole zcela nezapamatuje.

Také i zde platí – neznechutit si nový předmět předem a nezameškat základy nových předmětů, jinak může žák „kulhat“ v předmětu dlouho.

Ve škole i životě velmi mnoho informací získáváme čtením. Jestliže se dítě nenaučí dobře číst, bude mít při získávání informací celoživotní handicap ve všech předmětech i životě. Proto se jej snažte vést k zájmu o čtení. Pohádky, sci-fi, dobrodružné, fantasty - cokoliv je dobré k tomu, aby dítě četlo. V dnešní době televizí, počítačů, tabletů, chytrých telefonů apod. je to těžký boj.

Ještě se krátce zmíním o dvou typech lidí (jedná se o typ energie, vycházející z čínské kosmologie):

Typ energie „tepla“ – tomuto typu lidí vyhovuje pro práci a učení pohoda. Přílišný stres, tlak (např. termínů), hrozba (špatných známek, propadnutí) omezují a snižují jejich energii, kladné emoce a výkon. Většina lidí patří do tohoto typu.

Typ energie „chladu“ – tento typ lidí naopak tlak a hrozba vybičuje k výkonu. Nejlepší výkony tedy podávají pod tlakem termínů, přímo při zkoušení apod. (jde např. o výborné žáky bojových umění – stres a ohrožení je vystupňuje k excelentním výkonům).

Pokud tedy odhadnete, ke kterému typu patří vaše dítě, bylo by chybou lidi „tepla“ nepřiměřeně stresovat, vyhrožovat, dávat je pod velký tlak – jejich výkon se tím jen sníží, jak v práci, tak i ve škole. Bez tlaku to sice často nejde, ale velký tlak je třeba uvolnit, ne přidávat.

Naopak – lidé „chladu“  podávají nejlepší výkony pod vlivem vyššího tlaku (ani tady se to ale nesmí přehnat do extrému) a vytvoření pocitu „však o nic nejde“ jim neprospívá. Jaký typ jste vy sami?

Tyto principy sice zdaleka neodráží celou problematiku učení a už vůbec ne poruch pozornosti, poruch učení apod., ale mnohým dětem i rodičům mohou přinést více klidu i porozumění ve škole a v životě.



Od stejného autora:

Rady pro chovatele: Blechy - nevítaní „návštěvníci“ našich mazlíčků

Rady pro chovatele: Klíšťata - nevítaní „návštěvníci“ psa