(Fabelfroh/Wikimedia Commons)
Trnky nebo slívy, to se na Valašsku snadno splete. Mluvíme však o trnkách, druhu Prunus spinosa neboli slivoň trnka, někdy i slivoň trnitá, jež rády rostou na lukách nebo u úvozových cest. Podobně jako švestka obsahuje pecku, která je spíše kulatá. Podle latinského názvu jim Valaši říkají prunélky.
Jedlejší jsou, když se nechají „přejít mrazem“. Ten je zbaví množství tříslovin, jež obsahují, a část jejich trpkosti mírně zesládne. Třebaže zcela sladké nejsou, v kuchyni mají jisté omezené použití.
Muži nejraději používají trnky k výrobě pálenky nebo ovocného vína. V kuchyni se plody přešlé mrazem využívají při vaření marmelád, lisují se z nich šťávy, někdy se používají také jako povidla, která je však nutno dosti přislazovat (účinek mrazu se dá nahradit krátkým pobytem v mrazáčku). Pokud se z nich povede udělat dezertní víno, svou chutí připomíná slavné portské víno.
V minulosti se plody trnek využívaly také k barvení látek. Po vyprání získala látka světle modrou barvu. V neposlední řadě patří květ trnky k lidovému léčitelství. Květy působí diureticky, využívají se rovněž při poruchách trávení a průjmech.
Plody trnky náležejí také ptactvu jako zdroj potravy v zimním období. Na její výskyt je vázána také cela řada druhů motýlů. Mnoho ptáčků ji navzdory trnům vyhledává ke hnízdění, zejména ťuhýk je má v oblibě..
Keře se svými modrými plody dříve sloužily jako dostupné ovoce pro chudé lidi.
Trnky mohou vytvořit rozsáhlou houštinu, která však může být šikovně využita k ohrazení dobytka. Pasoucí se dobytek narazí na její trny, které jej zastaví. Přes trnkovou houštinu nikdo nepronikne.
Kromě okolí Valašských Klobouků se trnky dají najít u Máslovic, na okraji Prahy, na Berounsku. Velké seskupení keřů se nachází zejména v Bílých Karpatech.
