Z průzkumů vedených mezi obyvateli české společnosti vyplývá, že téměř 60% lidí v této zemi má problémy s alkoholem[1] a mezi střední a vyšší vrstvou společnosti se vyskytuje užívání antidepresiv. Důvodem se zdá být řešení stresových životních situací a pracovního přetížení. Je možné, aby se společnost vydala jiným směrem?
V evropské kultuře a historii lze samozřejmě nalézt některé nauky o tom, jak se vyrovnávat se stresem, ale obecně například česká společnost k takovýmto věcem děti ani středoškoláky nebo vysokoškoláky nevychovává. Je zde spíše zakořeněna tradice řešení stresu a stresových situací, ale i radostných situací – alkoholem či jiným drogami.
Někdo se narodil, někdo zemřel, postihlo vás neštěstí, duševní újma, rozchod s partnerem, prošli jste náročné pracovní období? Tak se tedy uspořádá pitka (oslava) s jedním nebo více kamarády či příbuznými.
Ve vyšších vrstvách společnosti je nadměrné pití alkoholu při zvýšeném stresu z pracovního přetížení vnímané spíše jako nevhodné řešení, zejména pokud potřebujete pokračovat v soustředěné práci a pouze se zbavit stresu. Proto střední a vyšší vrstvy společnosti sahají po psychofarmakách, aby vyřešily stres z pracovního přetížení, a když je zaměstnavatelé opakovaně nutí překonávat hranice svých dosavadních schopností.
Příčina rozšířeného užívání drog jako léku proti stresu? Česká kultura spíše neví, jak se vypořádat se stresem a těžkými životními událostmi bez použití drog.
Příčina rozšířeného užívání drog jako léku proti stresu vězí pravděpodobně v tom, že česká kultura nenabízí lidem dostatečnou průpravu, jak se vypořádat se stresem a těžkými životními událostmi bez použití drog.
Jde to i jinak?
Zatímco se v české společnosti vybudoval alkoholový a cigaretový průmysl, který se stal součástí české kultury a státního rozpočtu a ve společnosti je zakořeněn a udržován, vznikají také skupiny lidí, které se od „tradičních nástrojů proti stresu“ odklánějí k „alternativním“ metodám.
Samozřejmě se ve společnosti od pádu komunismu v roce 1989, který obecně potlačoval a očerňoval všechny duchovní nauky a praxe, začala do ČR dostávat řada východních škol, metod a nauk rozvíjejících tělo a mysl člověka. Zejména praxe různých druhů meditačních cvičení a nauk o ovládnutí mysli, dosažení vnitřního klidu a harmonie - jóga, tchaj-čchi a různé druhy čchi-kungu a podobně.
Některé zejména východní kultury obsahují hluboké tradice a po staletí ne-li po tisíciletí vyvíjené metody pro rozvíjení těla, mysli a duševních schopností. Tyto metody jsou zdravější a méně nákladnou alternativou řešení stresu, ale nemají v české kultuře hlubší kořeny a jsou vnímány spíše jako doména určité skupiny lidí, kteří se hlásí k „alternativnímu“ zdravému způsobu života.
Osvojením si schopností jak zvládat stres pomocí rozvoje vlastních duševních a fyzických dovedností člověk získává nezávislost na vnějším řešení problémů pomocí rozličných druhů drog (alkohol, kofein, nikotin, THC, LSD, atd.). Zároveň by tak rozvíjel zdravější životní styl a osvobodil se od zhoubných vlivů alkoholu na vnitřní tělesné orgány, cigaret znečišťujících dýchací ústrojí, jiných lehkých drog a tvrdých drog s fatálním dopadem nejenom na zdraví, ale i psychiku člověka.
Změna zajetých kolejí je často tuhý proces
Samozřejmě milovníci cigaret a dýmek nebo milovníci piva a vína možná ani nechtějí vyměnit pití alkoholu a kuřácké dýchánky za jiný způsob života. Nicméně i přes zažité glosy společenství pijáků alkoholu typu „alkohol je zdravý po malých dávkách v jakémkoliv množství“ nebo kuřáků „kouření je skvělý způsob, jak si odpočinout a uvolnit mysl“ jsou zmiňované „alternativní“ metody nesporně zdravější a levnější cestou k fyzickému a duševnímu zdraví, než užívání drog (ať už lehkých či tvrdých).
Pokud chce společnost takové metody do své kultury začlenit či nikoliv, je v konečném důsledku na rozhodnutí každého jednotlivce. O životní nutnosti vypořádávat se se stresem a sebou samým se obecně český vzdělávací systém nezmiňuje, možná proto, že ani není připraven nabídnout nějaká řešení nebo nauky, jak takové věci řešit a zvládat. Už proto je pravděpodobné, že rozšířená kultura pití alkoholu a užívání jiných druhů drog v ČR vznikla na jedné straně kulturními nedostatky v oblasti rozvoje duševních schopností a na straně druhé extrémním stresem plynoucím ze současné společenské situace. Důsledkem toho člověk hledá duševní rovnováhu a pocit štěstí pomocí vnějšího řešení - drog.
Podle východních nauk toho člověk dokáže dosáhnout bez potřeby vnějších věcí, pouze pomocí vlastní mysli. Jakmile si mysl člověka takové schopnosti osvojí, může je kdykoliv zadarmo používat na zvládnutí stresu a člověk tak nemusí platit za drogy, navíc se ještě vyhne jejich zhoubným účinkům na tělesné orgány.
Nejsme tu ale proto, abychom definovali, kam se má společnost ubírat, nebo diktovali, co by člověk měl nebo neměl dělat. Spíše se snažíme o racionální porovnání odlišných přístupů a jejich účinnosti v praxi, při reálných životních situacích. „Spolkni lék“ nebo „rozvíjej svou mysl“?
[1] Obrat „problémy s alkoholem“ je definován jako opakované, pravidelné pití alkoholu, vědomou či nevědomou závislost na alkoholu, různé stupně alkoholismu.
