Už jsme si zvykli na to, že slýcháme o porušování lidských práv, ale to, co tento nyní módní výraz představuje, je daleko víc než jen pouhý právní termín. Popisuje dehumanizaci perzekuovaných lidí. Uvážíme-li, že jde o porušování základních práv lidské bytosti, nejde mimo narušování důstojnosti pronásledované osoby také o ničení důstojnosti přihlížejícího? Jak si ještě můžeme vážit naší vlastní lidské důstojnosti, pokud jen nečinně přihlížíme a dovolíme, aby tato lidská důstojnost – vrozená vlastnost lidstva, byla druhými pošlapávána?
Dehumanizace vězňů svědomí v Číně – z člověka se stává nedobrovolná zásobárna orgánů
Dnes vidíme následky dehumanizace a odsuzování disidentů na příkladu stoupenců Falun Gongu v Číně. O stupni, do něhož se v Číně pošlapává lidská důstojnost, můžeme být svědky z faktu, kolik odvahy je třeba k napsání o tabuizovaném tématu, jakým je Falun Gong.
Meditační praxe Falun Gong je v současnosti dramatickou případovou studií lidské důstojnosti v Číně. Za uplynulých 22 let si Falun Gong v Říši středu prošel extrémy od největší popularity až po celostátní, velmi krutou perzekuci. Žádný jiný příklad, než je Falun Gong, není vhodnější k popisu toho, v co může vyústit dehumanizace disidentů.
Mezi čínským obyvatelstvem byli následovníci Falun Gongu známi jako přátelští a ochotní lidé. Jelikož jde o praxi vnitřní kultivace, kde každý zlepšuje sám sebe a kultivuje své nitro, praktikující se přirozeně nezapojují do politických debat.
Začíná rozsáhlé pronásledování
V létě 1999 se situace státem vychvalované kultivační disciplíny změnila doslova přes noc. 20. července byl Falun Gong zakázán a perzekuován bez jakéhokoliv důvodu a v rozporu s čínskou ústavou. Pronásledování v Číně trvá již 15 let, ale v různých formách, prostřednictvím čínských velvyslanectví a studentských organizací na univerzitách probíhá také v zahraničí.
Na jedné straně tvoří pronásledování Falun Gongu vymývání mozků, nucené práce, věznění, mučení a nedobrovolné odběry orgánů. Na straně druhé se skládá z propagandy a lží, často převzatých i západními médii, a to částečně z nevědomosti a částečně v důsledku sebecenzury v obavě o ohrožení žurnalistických víz zpravodajů v Číně. Téma Falun Gong je považováno za tabu a západní sdělovací prostředky o něm informují zřídka nebo vůbec ne. Pronásledování je zároveň zakořeněno jako klíčová součást domácí i zahraniční politiky ČLR.
Porušování lidských práv je evidentní také v právní oblasti. Sami advokáti v Číně čelí věznění, pokud se neřídí nepsanými pravidly zinscenovaných soudních slyšení, kde je o verdiktu rozhodnuto ještě před tím, než se případ k soudu vůbec dostane. Požadavky systému jedné strany si podmaňují realitu. Realita v dnešní Číně je zcela mimo skutečnou realitu. Realitu v Číně totiž určuje strana.
V tomto případě se však realita mimo Čínu liší od reality v Číně a to stejné platí pro koncept lidské důstojnosti. V dnešní Číně je lidská důstojnost jen prázdným pojmem a pro mnohé Číňany je často nejasné, co se na západě rozumí pod etikou, morálkou a lidskou důstojností. Jestliže však úcta k lidské důstojnosti není součástí reality v Číně, musíme se otázat: Kam tohle povede?
Pohled do lékařské oblasti nám to prozradí. Číňané jsou tradičně neochotní darovat orgány k transplantacím. Jde o hluboce zakořeněný postoj, a proto je zde nedostatek darovaných orgánů. Aby strana orgány pro transplantace poskytla, přišla v roce 1984 se zákonem, který umožňuje použít orgány od popravených vězňů. Odtud byl jen malý krůček k vyjímání orgánů z vězňům svědomí, mezi něž patří například Ujgurové, Tibeťané nebo stoupenci Falun Gongu.
Tajná zásobárna orgánů
Po spuštění pronásledování Falun Gongu v roce 1999 byla praxe odebírání orgánů popravovaným vězňům podle zahraničních vyšetřovatelů rozšířena o vězněné následovníky Falun Gongu. Miliony perzekuovaných stoupenců jsou vystaveny riziku, že budou zaevidováni a zatříděni, aby sloužili jako tajná zásobárna orgánů. Kdykoliv na ně mohou doktoři ukázat, pokud přijde poptávka k transplantaci, ajko na vhodné dárce.
Vězňové z Falun Gongu se stali výnosným zdrojem orgánů na transplantace pumpujícím finance do vojenských nemocnic. Ukazatelem, který potvrzuje obvinění je i to, že po roce 1999 se začaly vynořovat nabídky transplantací orgánů na webových stránkách čínských nemocnic. Obchod zaznamenával raketový vzestup a vzkvétal. Zboží: orgány. Dodací lhůta: 1-4 týdny. Cena: ledvina za 60 tisíc dolarů, játra za sto tisíc.
V letech 1999 až 2006 vzrostl počet transplantačních center v Číně ze 150 na 600. Člověk si jen pomyslí, z jakého předpokladu čínské úřady vycházely, když měly takovou důvěru v nepřetržitý, dlouhodobý zdroj orgánů bez existence veřejného programu dárcovství.
S tím, jak klesal počet poprav, se dramaticky zvyšoval počet transplantací, z méně než 3 000 před rokem 1999 na údajných 20 tisíc v roce 2005. Člověk si možná pomyslí: odkud všechny ty transplantované orgány pocházely?
Za těmito abstraktními čísly se skrývá krutá realita: vězni svědomí jsou v Číně zabíjeni na základě poptávky po orgánech, bez odsouzení k trestu smrti, bez spáchání zločinu, bez vyslovení svobodného, dobrovolného souhlasu k darování orgánu. Smutnou pravdou je, že čínští lékaři zavedli transplantační medicínu ad absurdum: pacienta nelze vyléčit transplantací, pokud není kvůli potřebnému orgánu zabit někdo jiný.
Proč nemůžeme nečinně přihlížet a dívat se, jak jsou druhým odmítána jejich lidská práva
Bližší pohled na Falun Gong nám prozradí, jak jeho pronásledování přímo souvisí s námi. Když se sami sebe zeptáme, co má všechno tohle společného s námi, zjistíme, že velmi mnoho.
Falun Gong je kultivační praxe, která učí základní principy, v tomto případě pravdivost, soucit a toleranci. Zřejmě se shodneme na tom, že tyto tři principy jsou ve světě považovány za chvályhodné a potřebné. Víceméně jsou principy univerzálními mravními hodnotami.
Přesto je Falun Gong z nějakého důvodu v Číně pronásledován přesně kvůli těmto hodnotám. Perzekuce Falun Gongu není namířena pouze proti Falun Gongu, ale také proti dobrotě v lidech.
Pravda je v Číně zajisté veřejný nepřítel číslo jedna, zejména když je země povětšinou ovládána korupcí, když jsou krádeže duševního vlastnictví a pirátství běžné a když svoboda médií zdegenerovala do samopopiratelné sebecenzury.
Soucit je v Číně také zajisté veřejný nepřítel číslo jedna, jestliže myšlenka třídního boje je ve společnosti stále přítomna a jestliže za harmonickými a diplomatickými slovy je obyvatelstvo štváno násilnými represemi k nekompromisní zahraniční i domácí politice.
Tolerance je v Číně bezpochyby také veřejným nepřítelem číslo jedna, jestliže hlasy disidentů nejsou tolerovány a jestliže se jakákoliv odchylka od direktiv komunistické strany setká s brutálním násilím a radikálností.
Nepodložené a iracionální pronásledování Falun Gongu a jeho tří principů je, jinými slovy, také křížovou výpravou proti dobrotě v lidstvu, proti základům lidské důstojnosti a proti hodnotám, které jsou stavebními kameny humanity.
Je-li systém jedné strany v Číně neustále v boji proti třem „státním nepřátelům číslo jedna", kdy dojde k pošlapání naší vlastní lidské důstojnosti, stejně jako je tomu nyní v případě Falun Gongu? Odpověď je šokující: děje se to už teď.
Z dobročinného hlediska nemůžeme omezovat lidskou důstojnost státními hranicemi. Lidská důstojnost je univerzální. Násilné odběry orgánů z živých praktikujících Falun Gongu v Číně překročily hranice lidskosti. Režim v Pekingu dává vězňům svědomí na výběr: buď zemřít duchovně nebo fyzicky, a tato volba je nehumánní. Každý by se měl na chvíli pozastavit a zapřemýšlet, jak by na tuto volbu zareagoval on, kdyby se v podobné situaci ocitl sám. Pasivně přihlížet, jak jsou druzí k této nehumánní volbě nuceni, není ničím jiným, než vzdáním se vlastní lidské důstojnosti.
Každý den si vytváříme novou realitu. Vážíme-li si své lidské důstojnosti a základních práv, pak o ně musíme pečovat každý den, jinak o ně můžeme potichu přijít, tak jako přijde o život rostlinka, když jí nikdo nezalévá.
Následovníci Falun Gongu se starají o duchovní hodnoty každý den, už patnáct let. V uplynulých patnácti letech pro důstojnost lidské rasy, lidstva a lidskosti učinili více než systém jedné strany v Pekingu. Možná, že teď je to na nás, abychom se zapojili do boje o dobro v lidstvu. Je na čase, abychom bránili nedotknutelnou důstojnost lidské bytosti. Dlužíme to sami sobě.
Dr. Torsten Trey, zakladatel a výkonným ředitel mezinárodní neziskové organizace Lékaři proti nuceným odběrům orgánů (DAFOH). DAFOH bojuje za ukončení násilných odběrů orgánů a prosazuje etické standardy v lékařství.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí se shodovat s pohledem Epoch Times.
Přeložil a editoval: Ondřej Horecký
Čtěte také:
Kniha s drsnou pravdou vychází. Čínští transplantologové se snaží předejít veřejné kritice
Zkušenost s transplantací orgánů v Číně. V rekordním čase a množství, anonymní dárci
