20141030-zeman
Prezident Miloš Zeman s čínským protějškem Si Ťin-pchingem (Xi Jinping) na státní návštěvě Číny v Pekingu ve Velkém sálu lidu, 27. října. (Kyodo News-Pool/Getty Images)
Prezident Miloš Zeman svými výroky o celistvosti Číny včetně Tchaj-wanu a Tibetu rozhněval místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska i europoslance Jiřího Pospíšila (nestr. za TOP 09). Domnívají se, že prezident nereprezentuje postoj České republiky.

 

 „Pan prezident se svými výroky v Číně o 180 stupňů odchýlil od dlouhodobé konzistentní politiky ČR, která měla za všech vlád, ať pravicových či levicových, obhajobu lidských práv jako svou velkou mezinárodní politickou prioritu. Tím také byla Česká republika na mezinárodním poli zajímavá,“ uvedl pro Právo místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Prezident podle jeho mínění svůj úřad vykonává způsobem, který znevažuje pověst ČR v zahraničí i doma. „Jeho pro nás nepřijatelné výroky na zahraniční scéně, ať již na Rhodosu, nebo v Číně, Českou republiku poškozují a neodpovídají tomu, jak by se měl prezident republiky chovat,“ dodal Kalousek.

Europoslanec Jiří Pospíšil mu dává za pravdu. „Patřím k těm, kteří se zasazují za práva Tibetu. Patřím k těm, kteří si myslí, že je třeba pojmenovat věci správnými jmény. Tibet byl Čínou obsazen formou agrese, a to je jednoznačné. Ten stav je z hlediska mezinárodního práva protiprávní. Toto jednání odsuzuji a pomyslně vyvěšuji tibetský prapor,“ řekl Právu Pospíšil s tím, že Tibet by měl být autonomní.

„Upozorňovat na to, že v Tibetu jsou pošlapávána lidská práva, by mělo být součástí naší zahraniční politiky,“ dodal.

Miloš Zeman dostal před svým odjezdem do Číny řadu informací a podnětů od českých osobností a nevládních organizací k tomu, aby upřel svoji pozornost k závažným případům porušování lidských práv Čínskou komunistickou stranou na území ČLR. Kancelář prezidenta Zemana na podněty standardně odpovídala, že „prezident se s problematikou seznámil“.

Jedním z témat je politické pronásledování duchovního hnutí Fa-lun Kung[1] (Falun Gong), které vyprovokoval čínský režim a které si vyžádalo již desítky tisíc obětí na životech a je označováno za akt genocidy čínského režimu. Asociace Falun Gong předala prezidentovi před jeho odjezdem petici podepsanou 30 tisíci občany České republiky, která požaduje zastavení zneužívání vězněných následovníků Fa-lun Kungu čínskými vojenskými nemocnicemi, které je podle vyjádření Evropského parlamentu zneužívají jako nedobrovolné dárce orgánů pro komerční transplantace. Asociace uvedla, že od roku 2008 předala české vládě petice o celkovém počtu 100 tisíc podpisů českých občanů.

Dalším tématem jsou represe v Tibetu, které španělský soud podobně uznal za akt dlouhodobé genocidy tamních obyvatel ze strany čínského režimu. Čínský režim dlouhodobě prohlašuje, že Tibeťané se snaží o odtržení od území Číny, naproti tomu exilová tibetská vláda a dalajláma prohlašují, že jim nejde o odtržení území od Číny, ale o svobodu vyznání, svobodu víry a možnost pokračování ve své kultuře a o její přežití. Na protest proti represím čínského režimu se v posledních letech upálilo více než 120 Tibeťanů.

Ani na jedno z těchto témat, která jsou pouze špičkami ledovce v oblasti bezuzdného porušování lidských práv čínským režimem, prezident, ministerstvo zahraničních věcí ani další vládní organizace nereagovali veřejným prohlášením.


[1] Fa-lun Kung (Falun Gong) je metoda pro rozvoj těla a mysli obsahující meditativní cvičení a nauky o rozvoji charakteru. Falun Gong patří mezi takzvané čchi-kungy a vyzývá k následování principů pravdivosti soucitu a snášenlivosti. V Číně bylo podle vládních statistik v roce 1998 přibližně 70 milionů příznivců Falun Gongu. Tehdejší předseda komunistické strany prosadil zákaz Falun Gongu a spustil represivní kampaň na jeho potlačení.